Čím se liší lídr a řadový manažer? Ten první je rozhodný, umí riskovat a vede firmu tak, jako by byla jeho vlastní. Ten druhý pracuje podle zavedených postupů, nehledá netradiční řešení a kvůli dosažení cíle se není ochoten rvát.
A zatímco manažerů jsou ve firmách plné kanceláře, skuteční lídři jsou krajně „nedostatkové zboží“ a české firmy je zoufale postrádají. „Být lídrem chce totiž osobní odvahu postavit se někdy proti proudu dění, podívat se na problém z jiného úhlu, než bývá zvykem,“ říká headhunter Ján Dolejš, který léta hledá osobnosti do středního a vyššího managementu.
Hra je simulací výrobní firmy
Najít kvalitní šéfy nebo je vyškolit může pomoci ojedinělý testovací program, který dokáže analyzovat právě tyto dvě nejdůležitější manažerské kompetence: schopnost rozhodnout se a umění přiměřeně riskovat.
Program FactOrEasy vypadá jako zábavná počítačová hra, která by se líbila i leckterému fanouškovi Monopolů. Nakupuje se v ní a prodává, vydělává i prodělává. V tomto případě však není člověk závislý na štěstí, ale na vlastním úsudku, postřehu a zkušenostech. V jednoduchém designu se skrývá mnoho strategických a ekonomických teorií, jež nutí hráče rozhodnout se, jak pracovat v tržním prostředí.
Čtěte také |
„Hra je v podstatě velmi jednoduchá simulace výrobní firmy. Účastník nakupuje na trhu volný materiál, produkuje výrobky a následně je prodává,“ přibližuje Magdaléna Prunerová ze společnosti MgC Group, která spolu s laboratoří Human Behaviour Research Unit na České zemědělské univerzitě hru vyvíjí a využívá. Podle ní je to jeden z nejobjektivnějších nástrojů, jak otestovat schopnosti manažera.
Půjčit si? Nikdy!
Za klávesnici sedají lidé ze středního i vrcholného managementu nejen z Česka, ale i Slovenska, Rakouska či Spojených států. Z výsledků 250 manažerů, kteří třicetiminutovou hru absolvovali, vyplývá, že většina z nich trpí averzí k riziku či se dokonce bojí ztráty natolik, že je to omezuje ve využívání různých tržních příležitostí.
„Velmi často se ve hře ukazuje, že manažeři přistupují například k půjčkám v profesním rozhodování stejně jako v osobním životě. Přenáší své afekty způsobené půjčkou z osobního života do profesního. To může vést ke špatným manažerským rozhodnutím,“ říká jeden z autorů hry Václav Švec.
Jeden rok v podniku
Hra má dvanáct kol, každé představuje jeden měsíc „v životě“ výrobního podniku. Celá půlhodinová hra tedy simuluje jeden roční cyklus. „Hraje se na standardním počítači on-line. U některých skupin ještě hru kombinujeme s měřením úrovně stresu,“ uvádí Magdaléna Prunerová.
Úkol je jasný: udržet podnik nad vodou a ideálně vydělat co nejvíc. Hráč musí nejdříve nakoupit materiál, to znamená navrhnout cenu, která na trhu zaujme. Pokud konkurent navrhne cenu lepší, materiál hráč nezíská, a tím pádem nemůže vyrábět. „Pokud ovšem cenu příliš ‚podhodí‘ a naskladní více materiálu, než potřebuje, vznikají mu přímé náklady na uskladnění materiálu,“ upozorňuje na možné komplikace Václav Švec.
Hra testuje manažery na středních a vrcholných úrovních řízení. „Přesto se nedá říct, že vrcholoví manažeři jsou na tom lépe,“ komentuje výsledky Švec. Třetina hráčů vůbec nedokázala popsat, jakou strategii při hře zvolili. „Častým důvodem byla práce ve stresu, kdy si ani neuvědomovali, co dělali,“ prozrazuje Magdaléna Prunerová. Z výsledků vyplývá, že šéfům nejen chybí schopnost riskovat, ale také flexibilita myšlení, schopnost dovedně se vypořádat s novými podmínkami a novou situací.
Výzkum také ukázal, že technicky zaměření lídři jsou často v popisu strategie přesnější a jejich schopnost sebereflexe je vyšší než například u manažerů v obchodní oblasti.
V současné době autoři hru rozšiřují z manažerské simulace na simulátor, kde bude více nových situací a různých podmínek, a hráči si tak budou moci své dovednosti trénovat a zkusit své schopnosti třeba i proti jiným. Výzkum nadále pokračuje. „Pokud si chce někdo hru vyzkoušet, může se nám ozvat a zařadíme ho do testovací skupiny ve vývoji,“ doplňuje Magdaléna Prunerová.
