Inzerci na pracovních portálech využívá, stejně jako loni, téměř 95 % uchazečů o práci. O 20 procent si polepšily sociální sítě, které podle průzkumu společnosti Grafton Recruitment nyní využívá přes 50 procent uchazečů. O 4 procentní body posílily také personální agentury, dostaly se tak nad 50 procent. Naopak o 10 procentních bodů si meziročně pohoršila inzerce v tisku, bledě jsou na tom i informace z úřadů práce - zajímají už jen desetinu lidí.
Sociální sítě tak v hledání práce nabírají na síle. „Přes Facebook se hledají kandidáti pro téměř všechny profese, ale dominují pracovníci do výroby a administrativy. LindkedIn je stálicí při hledání lidí do IT a dalších, jako jsou finance, marketing a inženýring,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.
Aktuálně má na Facebooku svůj profil 56 % všech českých uživatelů internetu, tedy 4,5 milionu. Celých 51 % Čechů na Facebooku má vysokoškolské a 43 % středoškolské vzdělání. Na LinkedIn má svůj profil zhruba 600 tisíc Čechů. Zatímco dříve na této síti byli nejčastěji registrování IT profesionálové a marketéři, dnes síť využívá celá řada dalších oborů a profesí. Nejčastěji s ní pracují lidé ve věku od 25 do 44 let.
Fakta z průzkumu
Zdroj Adecco: Do mezinárodního průzkumu se zapojilo 31 793 uchazečů o práci a 4 168 personalistů z 26 zemí. |
Pozor na radikální názory a nevhodné fotky
Téměř čtvrtina uchazečů o práci je kontaktována personalistou už rovnou prostřednictvím některé sociální sítě. Mají ale lidé vhodné profily k případnému získání pracovní nabídky?
Podle mezinárodního průzkumu personální agentury Adecco zhruba třetina personalistů již odmítla minimálně jednoho uchazeče o práci kvůli informacím nebo obsahu, který o něm našla na sociálních sítích.
„Nejčastějším důvodem pro odmítnutí uchazeče je rozpor mezi informacemi, které o něm byly zjištěny na sociálních sítích, a údaji, které o sobě kandidát uvedl v životopise. Dále může jeho šance negativně ovlivnit publikování nepatřičných fotografií nebo obsahu, který poukazuje na nevhodné osobnostní rysy,“ uvádí Ondřej Wysoglad, ředitel Adecco ČR. Typickým příkladem může být publikování nebo sdílení rasistických či jinak diskriminačních názorů nebo obsahu, který otevřeně prezentuje či vyzývá k násilí.
Problematické informace o uchazečích se objevují nejčastěji na Facebooku, který uživatelé používají zejména k osobním účelům, aniž by si uvědomovali možné důsledky pro pracovní uplatnění.
Daně 2017Průvodce formulářem daňového přiznání a tipy jak ušetřit: SPECIÁL NA TÉMA DANĚ Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE |
„Je na rozhodnutí každého uchazeče, co a v jakém rozsahu o sobě zpřístupní na veřejných sítích. Ale musí počítat s tím, že takové informace budou některé potenciální zaměstnavatele zajímat, když už jsou veřejně sdílené a dostupné. Zjišťování veřejně dostupných informací o uchazeči rozhodně nelze považovat za nezákonné či diskriminační,“ upozorňuje advokát Petr Glogar z advokátní kanceláře PwC Legal.
A jaká jsou základní pravidla pro prezentaci uchazečů na sociálních sítích? Vyjmenovává je personalista Ondřej Wysoglad:
- Uvádějte o sobě pravdivé informace. Odpovídající informace prezentujte i ve svém životopise.
- Nastavte si správně soukromí svých profilů. Při publikování obsahu myslete na to, komu je určen a kdo ho uvidí.
- Nepublikujte obsah, který by potenciálním zaměstnavatelem mohl být vyhodnocen jako závadný. A to i přesto, že vám v danou chvíli může připadat vtipný, zábavný či jinak zajímavý. Méně někdy znamená více.
- Na sociální síti LinkedIn naopak publikujte a pravidelně aktualizujte maximum informací o svých znalostech, dovednostech a pracovních úspěších. Vyplňte veškeré informace o dosaženém vzdělání a pracovních zkušenostech, a to včetně dobrovolnických, a pracujte na pozitivních referencích i rozšiřování uživatelské sítě. Čím více relevantních informací a propojení, přes která vás personalista může najít, tím větší šance na nabídku nové pracovní pozice.
