Nejohroženější skupinou na trhu práce budou lidé s nízkou kvalifikací a pomalu se učící. A pak také ženy. Ilustrační snímek

Nejohroženější skupinou na trhu práce budou lidé s nízkou kvalifikací a pomalu se učící. A pak také ženy. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Technologický pokrok nezastavíme. Komu roboti vezmou práci?

  • 135
Více než 90 procent zaměstnavatelů očekává, že jejich společnost bude v příštích dvou letech ovlivněna digitalizací a automatizací. Jak moc se změní skladba profesí a koho roboti v práci nahradí, zjišťoval mezinárodní průzkum společnosti ManpowerGroup.

V šetření odpovídalo 18 tisíc zaměstnavatelů ze 43 zemí světa. Zamýšleli se mimo jiné nad tím, kolik zaměstnanců přijde o práci, jaké pozice a činnosti budou nejvíce zasaženy a jakou strategii zvolí, aby si zajistili potřebné dovednosti u svých pracovníků.

Z odpovědí vyplynulo, že 83 procent manažerů má v úmyslu v příštích dvou letech zachovat nebo dokonce zvýšit počet zaměstnanců. Pouze 12 procent firem plánuje snížení počtu lidí kvůli pořízení robotů.

Nejvíce optimističtí v dopadu automatizace na pracovní místa jsou zaměstnavatelé v Itálii, pak také v Portugalsku, Peru a Panamě. Pozitivně ji vidí i firmy ve Spojených státech, Mexiku, na Novém Zélandu a v Jižní Africe. Naopak vyděšeni jsou manažeři v Indii a pak také v Bulharsku, na Slovensku a ve Slovinsku.

Daně 2017

Vyplňte daňové přiznání pohodlně on-line, chytrý tiskopis počítá za vás

Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE

Co se týká jednotlivých oborů, tak bez obav mohou být lidé pracující v oblasti informačních technologií a péče o zákazníky. Právě zde očekávají zaměstnavatelé v blízké budoucnosti největší nárůst pracovníků. Rychle poroste poptávka ve všech průmyslových odvětvích pro datové analytiky nebo pro specializované obchodní zástupce. Nárůst počtu zaměstnanců pocítí také personalistika, neboť tento obor bude firmám s „revolucí dovedností“ pomáhat.

Nejohroženější naopak budou lidé s nízkou kvalifikací a pomalu se učící. A pak také ženy. Digitalizace se totiž významně dotkne pozic v oblasti prodeje, dále ve finančních službách a v administrativě, které mají právě velký podíl žen. Ty by tak mohly přijít v celosvětovém měřítku podle statistik o 3 miliony pracovních míst. Půl milionu by našlo uplatnění v nových profesích. Stále ale podle odhadů platí, že za každé jedno získané místo bude pět ztraceno.

„Je pravda, že nejvíce nových pozic vzniká v technických oborech, kde jsou ženy nejméně zastoupeny. Ale vzroste i důraz na práci s lidskými zdroji, obchod, zákaznický servis, a také ve zdravotních a sociálních službách. Tam by pak ženy mohly najít uplatnění. Každopádně pokud rodiče pochopí, že počítače nejsou jen hračka pro kluky, tak svým dcerám pomohou s lepší uplatnitelností na trhu práce,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

Většina pracovních pozic našich dětí ještě neexistuje

Bez zvyšování kvalifikace a uplatňování se v nových oblastech to ale nepůjde, říkají odborníci. S tím budou muset lidem pomoci nejenom firmy, ale i stát. Schopnosti přizpůsobit se, být flexibilní, kreativní a stále se učit budou klíčové.

Může se hodit

Sháníte zaměstnání?

Navštivte portál jobDNES.cz

Vyberte si z nabídky volných pracovních míst.

Už nyní podle průzkumu tři čtvrtiny společností investují do interních školeních, aby si zajistily potřebné dovednosti svých zaměstnanců. Přes 60 procent firem nabízí externí školení svým lidem a 40 procent si najímá externí odborníky, aby do firem docházeli.

„Jakmile budou lidé a organizace připraveny, digitalizace a rostoucí podíl kvalifikované pracovní síly přinese nové příležitosti. Odhadujeme, že 65 % pracovních pozic, které bude nastupující generace Z (lidé narození po roce 2000) vykonávat, dosud neexistují. Technologie nahradí manuální rutinní úkoly, a lidé se budou moci věnovat více naplňující práci. Kreativita, emoční inteligence a kognitivní flexibilita jsou klíčové lidské dovednosti, ty u robotů nenajdeme,“ říká generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.

Dodává, že předchozí průmyslové revoluce vždy vedly k tomu, že lidé mohli pracovat méně. Pracovní týden se postupně omezil na 5 dní v týdnu a 8 hodin denně. „Již nyní se seriózně diskutuje o zavádění ještě kratších, například třicetihodinových pracovních týdnů. Pokud digitalizace zvýší efektivitu ekonomických aktivit, tak proč lidem nedopřát více volného času, když je to věc, kterou lidé stále více upřednostňují před vyššími příjmy,“ poznamenává Jaroslava Rezlerová.