Je krátce po poledni, stolky v rychlém občerstvení na rušné pražské křižovatce u Anděla jsou plné a od pultu se vine fronta. Hranolky, hamburgery, kuřecí nugety. Rychle na tácek nebo do sáčku s sebou. Trvá-li oběd déle než patnáct minut, začnou být strávníci podráždění.
Tady to vypadá, že se svět zaměstnanecké gastronomie zastavil.
„Je to rychlé a vždycky stejně dobré,“ argumentuje Jindřich, když v papírové tašce odnáší zásobu smažených kalorií pro celou kancelář.
Zatímco si Jindřich s kolegy dál dopřává pravidelnou dávku americké stravy, Češi obecně od fast foodu upouštějí. Alespoň to tvrdí výsledky mezinárodního průzkumu stravovacích návyků zaměstnanců FOOD, které zveřejnila a před deseti lety ve spolupráci s Unií rozjela stravenková společnost Edenred.
„V roce 2009 obědvalo ve fast foodu dvanáct procent zaměstnanců, loni jejich počet klesl na pět procent. V evropském srovnání je to největší podíl, ale jeho obliba klesá,“ říká manažerka programu FOOD společnosti Edenred Michaela Číhalíková.
Český vynález: polední menu
Stejně klesá i počet strávníků v tradičních restauracích. Před deseti lety vyrazilo na oběd do hostince 62 procent z nás, teď je to každý druhý. „I tak jsme v době oběda nejpočetnějšími návštěvníky restaurací,“ potvrzuje Číhalíková.
Čím to? Nejspíš je za tím český kulinární vynález. Polední menu, které do sebe strávník nasouká raz dva.
Chcete-li to řečí čísel, v roce 2009 chodila na restaurační menu méně než třetina zaměstnanců. Dnes jich je čtyřicet tři procenta. Jak rychle jsme obslouženi, považuje za klíčové kritérium téměř polovina z 1 105 respondentů průzkumu.
Je libo řízek, nebo spíš exotiku?
Rychlost nerychlost, nejdůležitějším měřítkem naší spokojenosti zůstává, co před námi přistane na talíři a jestli si máme z čeho vybrat.
„Hlavně musíme mít v nabídce několik smažených jídel, ta chtějí zákazníci nejvíc. A pak vepřo knedlo zelo, hovězí na pepři a majoránce, moravského vrabce, výpečky, guláš,“ vypočítává favority jídelního lístku Vít Pospíšil, majitel jídelny PROJN v Brně-Židenicích, kde se nad omáčkami setkávají dělníci i osazenstvo okolních kanceláří.
Takže vyhrává na celé čáře česká klasika? Zatím ano. Ovšem stačí zajet do centra Brna a chuťové preference se výrazně promění. Ač jste v samém srdci a mozku jižní Moravy, můžete tu absolvovat labužníkovu pouť po celém světě. Od japonského sushi přes italskou pastu po americké burgery. A všude to vypadá v době polední pauzy podobně: žádné volné místo, všude skupinky mladých z kanceláří a úřadů a před nimi exotické pochoutky v podobě poledního menu.
„Poptávka je hlavně po kuřecích kouscích v omáčce, ale lidé chtějí i vegetariánské menu, jako je cizrna nebo lilek,“ pochvaluje si zájem strávníků Nepálec Shiva Lal Kharal, majitel restaurace Budhha Brno.
Začali jsme počítat kalorie
Cizrna? Lilek? Oběd, v němž chybí maso? Ano, i to jsou novinky, které se zvolna vplížily do talířů.
„Průzkum ukázal některé pozitivní trendy. Češi už například tolik nepreferují velké porce, jako tomu bývalo dřív, a hlavně se zajímají o nutriční hodnotu pokrmů. Stále více z nich hledí na to, co přesně jedí,“ pochvaluje si manažerka programu FOOD. Přiblížili jsme se tak strávníkům z Francie a Belgie, byť nemáme takovou touhu živit se nutričně vyváženou stravou jako na Slovensku. Tam si podle kalorií, obsahu soli, tuku či sacharidů vybírá oběd sedmdesát procent strávníků.
V práci, ale ne u klávesnice
Jako chvályhodný trend hodnotí projekt FOOD i další proměnu českých stravovacích návyků, totiž že i u nás roste popularita odpočinkových místností přímo v zaměstnání, v nichž obědvá třetina zaměstnanců.
Rizoto za stovku, doprava a balné za 70 korun. Testovali jsme rozvoz jídel |
Pozor, neplést se zhltnutím čehosi v umaštěném papíru s pěti rohlíky přímo nad klávesnicí. Obědvání přímo u počítače je doménou Slováků, pravidelně jich takto jí pětina.
Oběd v odpočinkové zóně znamená obvykle ohřát si v kuchyni na pracovišti jídlo přinesené z domova nebo pořízené od roznáškové služby, a to pak v klidu sníst v moderně řešených prostorách.
Že je tento trend stále výraznější, dokládá i rozvoj firem, které jídlo rozvážejí, a jejich statistiky. Například společnost Dáme jídlo tvrdí, že v době oběda rozveze kolem čtyř tisíc jídel za hodinu. Od roku 2012 už po celém Česku předala přes tři miliony porcí.