Doba je nepřehledná a řada firem z toho těží. V jedné společnosti zaměstnance přemlouvají, ať si vezmou na dobu nouze nemocenskou, jinde zase nařizují povinné dovolené. Mají na to nadřízení právo? A co má dělat živnostník, který se náhle ocitá bez příjmu? Může vás vůbec šéf v těchto dnech vyhodit?
Přinášíme odpovědi na otázky, na něž se čtenáři nejčastěji ptají.
1. Bojím se nákazy koronavirem, musím přesto chodit do práce?
Andrea Hámorská: Pokud zaměstnanec nebyl lékařem uznán dočasně práce neschopným nebo mu nebylo nařízeno karanténní opatření, je povinen vykonávat práci podle pracovní smlouvy, a to i přes svou případnou obavu z nákazy. Pokud se bojíte nákazy onemocněním COVID-19, lze doporučit dohodnout se se zaměstnavatelem na čerpání dovolené, případně neplaceného volna.
2. Zaměstnavatel zavírá firmu a nařídil nám 14denní dovolenou. Má na to právo?
Hana Gawlasová Je advokátkou v advokátní kanceláři Squire Patton Boggs. Zaměřuje se na pracovněprávní vztahy, specializuje se na oblast technologií. Je uznávanou odbornicí v oblasti práva informačních technologií a ochrany osobních údajů. |
Hana Gawlasová: Ačkoliv to v praxi vypadá, že o čerpání své dovolené si zaměstnanec rozhoduje sám, podle zákoníku práce je to přesně naopak. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Pokud například není schopen přidělovat lidem v těchto dnech práci, může nařídit dovolenou, avšak je povinen tuto informaci písemně oznámit zaměstnancům alespoň 14 dnů předem, pokud se s nimi nedohodne na době kratší.
Nesouhlasíte-li tudíž s nařízením dovolené „ze dne na den“, oznamte to zaměstnavateli. Dovolenou vám bude moci nařídit až po 14 dnech. V případě nedodržení pravidel o čerpání dovolené hrozí zaměstnavateli pokuta od Státní inspekce práce až do výše 200 000 Kč.
3. Jako matka sedmiletého dítěte můžu zůstat doma na ošetřovném. Zaměstnavatel ale trvá na tom, abychom si všichni vybrali část dovolené. Musím poslechnout?
Andrea Hámorská: V době, kdy zůstáváte doma za účelem péče o dítě z důvodu uzavřených škol (ať už pobíráte ošetřovné, či nikoliv), vás zaměstnavatel nemůže nutit k čerpání dovolené. Zaměstnavatel totiž smí určit čerpání dovolené na dobu překážek v práci na straně zaměstnance (mezi které patří i vaše situace) pouze na žádost zaměstnance. Pokud s tím tedy nebudete souhlasit, dovolenou vám zaměstnavatel nebude oprávněn na tuto dobu nařídit.
4. Jsem ve zkušební době, může mi firma ze dne na den dát výpověď i teď, v době nouzového stavu?
Hana Gawlasová: Vyhlášení nouzového stavu nemá na zkušební dobu sjednanou v pracovní smlouvě žádný vliv. Zaměstnavatel i zaměstnanec tudíž mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Firma však nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalendářních dnech zaměstnancovy dočasné pracovní neschopnosti či karantény.
5. Mám karanténu, musím zůstat doma, ale je mi dobře. Můžu pracovat na home office, nebo jsem automaticky na nemocenské?
Andrea Hámorská: V případě, kdy máte nařízenou karanténu, ale můžete pracovat z domova, je přípustné se domluvit se zaměstnavatelem na výkonu práce z domova. Takový režim má přednost před karanténou a zaměstnanec při něm má nárok na poskytnutí mzdy nebo platu v plné výši (místo náhrady mzdy nebo platu, která se poskytuje při karanténě). Na výkonu práce z domova se ale musí obě strany pracovního poměru předem dohodnout. Ani jedna ze stran tak nemůže k takovému řešení tu druhou nutit.
6. Může mě zaměstnavatel v době nouzového stavu přeřadit na jinou práci?
Andrea Hámorská
|
Andrea Hámorská: Krizový zákon nestanoví po dobu platnosti nouzového stavu odchylky pro fungování pracovněprávních vztahů. Převedení zaměstnance na jinou práci je v zásadě možné jen na základě dohody se zaměstnancem. Z tohoto pravidla však existují určité výjimky. Například i bez vašeho souhlasu vás může firma převést na jinou práci, pokud je to nutné k odvrácení mimořádné nebo živelní události či jiné hrozící nehody, a to na nezbytně nutnou dobu. Samotná skutečnost, že vám zaměstnavatel z důvodu překážek na jeho straně není schopen přidělovat práci sjednanou v pracovní smlouvě, jej však neopravňuje k tomu, aby vás bez vašeho souhlasu převedl na jinou práci.
7. Jsem OSVČ a nemohu vykonávat práci. Co mám dělat, jak se zabezpečit?
Hana Gawlasová: Jednou z možností je v takovém případě samostatnou výdělečnou činnost pozastavit (oznámením u místně příslušné OSSZ), stát se uchazečem o zaměstnání (podáním žádosti u krajské pobočky ÚP) a požádat o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti.
OSVČ má nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě, že v posledních dvou letech platila alespoň 12 měsíců důchodové pojištění (ať už jako zaměstnanec, či jako OSVČ). Do těchto 12 měsíců se přitom počítá i náhradní doba zaměstnání.
8. Firma teď nemá peníze na výplaty. Jaké mám možnosti?
Andrea Hámorská: V případě, kdy zaměstnavatel pracovníkovi nevyplatil mzdu nebo plat do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, může zaměstnanec ukončit pracovní poměr okamžitě. V takovém případě přísluší pracovníkovi také náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tj. min. 2 měsíce).
Koronavirus v Česku |
Zaměstnanec ale není povinen pracovní poměr ukončovat. Může se rovněž rozhodnout pokračovat v práci a důvěřovat zaměstnavateli, že mu dlužnou mzdu doplatí. V případě, kdy se zaměstnavatel ocitne v platební neschopnosti (insolvenci), může zaměstnanec u úřadu práce požádat o náhradu svých neuhrazených mzdových nároků. Ty je možné uplatnit nejvýše v rozsahu za 3 kalendářní měsíce. Maximální výše náhrady za jeden měsíc činí jeden a půl násobek rozhodné částky, která do 30. dubna 2020 činí 31 885 Kč. Maximální měsíční výše náhrady je tedy 47 828 Kč, ze které úřad práce provede srážky a odvody.
9. Může mi zaměstnavatel v době nouzového stavu snížit plat, když s tím nebudu souhlasit?
Andrea Hámorská: Zaměstnanci soukromých firem se snížení mzdy mohou obávat v případě, kdy je jejich mzda stanovena jednostranně vnitřním mzdovým předpisem nebo určena mzdovým výměrem. V takovém případě ji zaměstnavatel může kdykoli jednostranně změnit, tedy i snížit, a to až na úroveň tzv. zaručené mzdy.
Mzdy sjednané v kolektivní smlouvě nebo v pracovní či jiné individuální smlouvě (třeba smlouvě o mzdě) uzavřené se zaměstnancem je možné změnit pouze na základě dohody s odborovou organizací, resp. zaměstnancem. Zaměstnanci veřejných institucí se snížení platu obávat nemusí, protože jejich výše a složky jsou jasně stanovené a nelze je snižovat z důvodu pandemie.
