Vysokým školám chybí konkurence, píše děkan

  9:23aktualizováno  9:23
P r a h a - Na webových stránkách internetového magazínu Česká škola se zamýšlí děkan Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Karviné Stanislav Polouček nad tím, kudy se poslední dobou ubírá české vysoké učení. Problémů je v českém vysokém školství nepochybně celá řada - některá místa nevyřešil a nemohl vyřešit ani nový vysokoškolský zákon. Ten spíše celou řadu problémů nastolil a otevřel, konstatuje Polouček.
Je nutné si ujasnit, co vlastně společnost chce: jak má vysokoškolské vzdělání vypadat a k čemu má sloužit. Před přijímacím řízením se více než kdy jindy v průběhu roku setkáváme se srovnáváním podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí na obyvatelstvu a s konstatováním, že v České republice je tento podíl podstatně nižší než v jiných srovnatelných zemích.

Ve skupině dvaceti- až čtyřiadvacetiletých studuje v tuzemsku jen dvaadvacet procent lidí, zatímco v zemích Evropské unie je to kolem čtyřiceti procent. I když údaje nejsou plně srovnatelné, neboť ve většině zemí se do tohoto počtu započítávají i absolventi kratších profesně orientovaných programů, rozdíl je příliš výrazný. Stejně tak slyšíme, a opět zvláště v období přijímacího řízení na vysoké školy, že za jejich branami zůstává více než polovina uchazečů o studium.

I tento fakt je pravdou - z více než sto čtyř tisíc podaných přihlášek bude letos uspokojeno kolem pětačtyřiceti tisíc uchazečů o studium na vysokých školách. Více než šedesát tisíc žadatelů tak bude odmítnuto a chabou útěchou pro ně zůstává, že v příštím roce budou mít velkou naději na přijetí díky chybějícícmu ročníku maturantů. Ochota dát sto tisíc korun za výsledky přijímacích testů svědčí o tom, že nechtějí čekat a mají zájem studovat i za tuto relativně vysokou cenu.

Výše uvedená dvě konstatování jsou však v rozporu s tím, jak jsou realizovány možnosti vytvořené novým vysokoškolským zákonem. A právě tady je jádro položené otázky. Co vlastně od vysokoškolského vzdělávní chceme a očekáváme? V obecné rovině všichni souhlasí s tím, že vzdělanost národa je třeba zvýšit. Celá řada výzkumu ale ukazuje, že veřejnost pohlíží na vzdělání "přes prsty" a nedoceňuje jeho kvalitu, ani obecný růst potenciálu společnosti díky vyšší vzdělanosti.

To se pravděpodobně odráží i v nedostatečném tlaku na odpovídající přísun peněz nejen na vzdělávání, ale především na vědu a výzkum na vysokých školách. Důsledkem je negativní dopad na kvalitu vzdělávání. Ten není v počtu studentů a názory, že zvyšování počtu studentů vysokých škol by vedlo k výraznému poklesu kvality vysokoškolského vzdělávání je velice laciným argumentem.

Přijetí vyššího počtu uchazečů na existující vysoké školy není možné především díky limitům ministerstva školství. V loňském roce mohly tehdy příspěvkové vysoké školy přijmout maximálně o tři procenta posuchačů více, v letošním roce je povolený nárůst o dvě procenta. V úvahu je třeba vzít i konzervativnost české společnosti a praxi, která stále s nedůvěrou přijímá vyšší odborné školy. Jak ukazuje i rozhodnutí Akreditační komise ministerstva z konce května letošního roku, s potížemi se bude potýkat i další možný zdroj získání vysokoškolského vzdělání soukromé vysoké školy.

Tak jako v jiných sektorech české ekonomiky, i ve školství chybí více konkurence. Podnikání ve vzdělávání je totiž přes celou řadu specifik podnikání jako každé jiné. Svědčí o tom dotace ministerstva, které tlačí vysoké školy nikoliv ke kvalitě, ale k úsporám z rozsahu. Soukromé vysoké školy a jejich žadatelé si ale budou muset ještě chvíli počkat, než se v České republice změní klima tak, abychom opravdu respektovali potřebu tržních principů v ekonomice a konkurence obecně. Věřme, že tomu tak bude dříve než vstoupíme do Evropské unie. A to i pro uchování pozic veřejných vysokých škol, pro jejich dobro.

Zatím celá řada škol nemá jinou šanci, než akreditovat studijní programy v zahraničí nebo nechat potvrdit svoji kvalitu evaluační komisí ze zahraničí. V českých podmínkách by se jim patřičného uznání nikdy nemohlo dosat. Vstup do unie tento postup usnadní. Vyšší zastoupení zahraničních odborníků a zahraniční evaluace, které budou ministerstvem a Akreditační komisí respektovány, mohou být jedním z řešení. Dalším z kroků, který by částeně řešil situaci, je zrušení limitu pro počet přijímaných uchazečů na vysokých školách.

Je faktem, že na řadě z nich (zvláště velkých školách a pražských školách) zájem o přijímání většího počtu studentů není a také to může být jedním z důvodů, proč tyto limity máme. Vzdělávání na univerzitách mimo Prahu je však stejně kvalitní a je mnohem levnější. Pro uchazeče, jeho rodinu i pro stát. Argumentem proti přijímání vyššího počtu uchazečů na některé obory a mimo hlavní centra není ani nezaměstnanost vysokoškoláků.

Důvody jsou nejen ekonomické, neboť studující vysokoškolák je pro stát mnohem "levnější" než nezaměstnaný registrovaný na úřadu práce. Navíc: zatímco průměrná nezaměstnanost lidí se základním vzděláním činí v EU v průměru dvancát procent, u vysokoškoláků je poloviční. (redakčně upraveno)
Autor:

Nejčtenější

Nad neplatiči nájmu může majitel snadno zvítězit, říká notář Neubauer

Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR

V Česku se množí případy, kdy majitel v dobré víře pronajme byt, ale z nájemníka se vyklube neplatič, který se navíc...

O vdovských a vdoveckých důchodech kolují mýty. Co je dobré znát

Ilustrační snímek

Vyrovnat se se ztrátou manžela či manželky není vůbec snadné. Řada pozůstalých má přitom zkreslené představy, jak je...

Nákupem přišel o tři tisíce. Viagogo si plní kapsy na náš úkor, říká

Ilustrační snímek

Nakupovat na internetu je pohodlné, rychlé a zpravidla i ušetříme. Pokud však narazíme na nepoctivý web, může nás nákup...

Šest pravidel, jak řídit svého šéfa, aby vás hodnotil lépe

Ilustrační snímek

Připusťme, že přímo řídit svého šéfa většinou nemůžeme. Schází nám k tomu potřebné páky. Co však řídit můžeme, je náš...

Suší maso pro vojáky i sportovce a chtějí dobýt Evropu

David Novák a Pavel Doležal z pardubické společnost Fine Gusto

Vypadají spíše jako studenti práv, přitom David Novák (28) a Pavel Doležal (30) založili a úspěšně řídí firmu Fine...

Další z rubriky

Z cest po Asii si přivezli nápad, provozovna v centru Prahy má úspěch

Michala Karpjaková a Marek Adam

Stroj na kávu, který vytvoří fotografii na mléčné pěně, pořídili v Singapuru. Kavárnu otevřeli před nedávnem v centru...

Šest nejvýznamnějších českých podnikatelů: zakladatel Kiwi i kolega Edisona

Ilustrační foto

Pět mužů a jedna žena. Všechny proslavil nějaký nápad, který se stal základem pro jejich podnikání. Někteří se...

Co všechno v roce 2019 ovlivní zvýšení minimální mzdy

Ilustrační snímek

Minimální mzda se pro rok 2019 zvyšuje o 1 150 korun na 13 350 korun. Zaměstnanci pracující za minimální mzdu tak na...

Britští poslanci odmítli brexitovou dohodu. Libra prudce reaguje

Britští poslanci odmítli brexitovou dohodu. Libra prudce reaguje

Kurzy.cz Britští poslanci dnes podle očekávání odmítli dohodu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, kterou se sedma...

Najdete na iDNES.cz