Podle údajů Úřadu práce ČR se situace na trhu práce v uplynulém roce vyvíjela velmi příznivě. V meziročním srovnání i přes klasické sezónní výkyvy nezaměstnanost klesala. Podíl nezaměstnaných lidí je v současné době 2,6 %, Česká republika tak má nadále nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU, a to už od roku 2016.
Rok 2019 se nesl ve znamení kritického nedostatku pracovníků, který zaměstnavatele přinutil již několikátý rok po sobě navyšovat mzdy.
„Firmy svým zaměstnancům přidávaly i přesto, že produktivita práce nezaznamenala prakticky žádný růst. Spíše naopak. Rostoucí fluktuace v některých oborech přesáhla 20 procent a u mnohých zaměstnavatelů způsobila znatelný pokles výkonnosti,“ uvádí ředitel personální agentury Grafton Recruitment Martin Malo.
„I když se zaměstnavatelé přidávání na platech velmi brání, podle našeho průzkumu HR trendů nakonec více než 75 % firem přidalo v rozmezí 5-15 % plošně. Pokud firmy potřebují získat nějakého klíčového člověka, jsou ochotny nabídnout plat i řádově vyšší,“ potvrzuje Alžběta Honsová ze společnosti Randstad.
1. Nejhledanější pracovní pozice
Prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízeli zaměstnavatelé nejčastěji volná pracovní místa na méně kvalifikovaných pozicích - hledali hlavně montážní dělníky a operátory ve výrobě. Velká poptávka byla také po řidičích nebo skladnících. Přetrvával zájem o kvalifikované zaměstnance v technických oborech, jak na dělnických, tak i na vyšších pozicích, prakticky napříč všemi obory.
„Na českém pracovním trhu je nadále standardem vysoká poptávka po zaměstnancích technického směru – ať už ve výrobě, ve stavebnictví či v informačních technologiích. Všechny tyto oblasti byly v minulém roce velmi silné a poptávaly velké množství odborníků,“ uvádí ředitel společnosti Hays Ladislav Kučera.
U kvalifikovaných pozic je ale často problém v tom, že firmy chtějí lidi s praxí. „Na trhu je například poměrně dost IT juniorů a chybí volní seniornější kandidáti. Firmy ale zase nechtějí příliš seniorní lidi, protože bojují se mzdovými požadavky, což v obecné rovině platí pro všechny profese,“ tvrdí Honsová.
2. Nejméně obvyklé pracovní pozice
Nabídka volných míst se mění s tím, jak se mění nabídka firem. Například v Randstadu pro provozovatele půjčovny elektrokoloběžek vybudovali a pravidelně udržovali tým „sběračů“ koloběžek po městě. Správce hřbitova či zástupce lesního rady hledali v ManpowerGroup.
„Nejzajímavějšími pozicemi, které jsme v minulém roce obsazovali, byl bezpečnostní konzultant pro evropský navigační systém satelitu Galileo Evropské kosmické agentury a Java programátor pro kosmický průmysl,“ říká HR manažer ManpowerGroup Jan Pivoňka.
Mezi nejzajímavějšími pracovními pozicemi u u Grafton Recruitment byly vinohradník, kotelník a tenisový trenér a na úřadech práce se nově poptávají chůvy. „Volná místa pro chůvy souvisí s podporou dětských skupin i přijímáním mladších dětí do předškolních zařízení. Úřad práce ČR reagoval na poptávku zajištěním rekvalifikačních kurzů, které pro tuto novou pozici připravují volnou pracovní sílu,“ informuje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
3. Nejlépe placené pozice
Tradičně nejlépe placené pozice byly v TOP managementu, IT a u vyšších odborných pozic ve finančních institucích. Růst byl ale napříč pozicemi, procentuálně si nejvíce polepšil právě sektor méně kvalifikovaných pozic ve výrobě.
„Za nejlépe placenou pracovní pozici u nás je dlouhodobě považováno Řízení letového provozu, a to zcela po zásluze, vzhledem k náročnosti tohoto povolání. Jinak to jsou samozřejmě role v top managementu – řízení firem, a opět oblast informačních technologií – vývojáři, IT management,“ vyjmenovává Kučera.
„U vývojářů v IT se plat u lidí s nějakou zkušeností pohybuje v rozmezí 70 - 100 000 Kč, u vysokých manažerských pozic, jako jsou plant manažeři, generální ředitelé apod, platy na sto tisících začínají,“ upřesňuje Honsová.
Rekord nejspíš drží Grafton Recruitment a jeho klienti, kteří nabízeli 250 tisíc pro IT ředitele, výkonného ředitele a finančního ředitele.
4. Největší nešvar
Za největší nešvar na trhu práce považují odborníci rostoucí fluktuaci i černé personální agentury, které neplní veškeré zákonné požadavky a kandidátům slibují mzdové podmínky, které pak nakonec neplní.
Velkým problémem je ale i takzvaný ghosting – tedy „zazdění“. „U kandidátů je to neodpovídání na emaily nebo na telefonáty, nedostavení se bez omluvy na pohovor (a následná nedostupnost v komunikaci) nebo nedostavení se v první pracovní den do práce,“ vysvětluje Honsová. Jenže ani na straně zaměstnavatelů to nebývá o moc lepší. „Je překvapivé, kolik firem (až 50%) buď vůbec uchazeči na reakci neodpoví, nebo mu pošle automatizovaný email se vzkazem: Pokud se vám do té a té doby neozveme, znamená to, že jste nepostoupil/-a,“ doplňuje.
5. Perličky z praxe
Řada společností svým zaměstnancům umožňuje na pracovišti různé sportovní či relaxační aktivity, existují dokonce i pet-friendly office, tedy kanceláře, kam je možné přivést si svého zvířecího mazlíčka. „Pokud pracovníci o tuto možnost přijdou, obvykle to nesou nelibě. V této souvislosti nás v tom nejlepším slova smyslu pobavil následující důvod odchodu ze zaměstnání: Můj šéf mi řekl, že už si nemůžu do práce nosit svou želvu, takže hledám novou práci,“ popisuje Kučera.
Častou, leckdy fatální chybou bývá to, že zaměstnavatelé neověřují základní dovednosti uchazeče, protože je považují za samozřejmé. „Jeden náš klient se na nás obrátil s tím, že na svou zákaznickou podporu přijal zaměstnance, který se bál mluvit do telefonu s cizími lidmi,“ uvádí Pivoňka.
A ještě jedna perlička z praxe, která dokazuje, že pohovory je třeba vést věcně a s respektem ke druhé straně: „Manažer mi na pohovoru říkal, že si nedávno koupil letadlo. A pak mi dal takovou nabídku, že jsem byl rád, že v těch benefitech byly aspoň stravenky,“ říká ředitel Hays.
Rok 2020 bude rokem změn„Pro trh práce v roce 2019 byl charakteristický nadále vysoký počet volných pracovních míst a udržení nízkého podílu nezaměstnaných osob. Struktura volných míst je dlouhodobě ovlivněna vysokým podílem nekvalifikovaných pozic, zejména se zájmem obsadit tato místa cizinci. Více než dvě třetiny volných míst nepožadují vyšší než základní vzdělání, čemuž v řadě případů odpovídají i mzdové podmínky. Z pohledu Úřadu práce ČR bezesporu výborný výsledek představuje nízká nezaměstnanost a snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných. Přestože lze očekávat nadále spíše stabilní situaci na trhu práce v roce 2020, komunikujeme s firmami a získáváme nové informace tak, aby Úřad práce ČR byl právě tím aktivním hráčem na trhu práce, reagujícím na přicházející změny. Ty lze očekávat třeba v souvislosti s postupující automatizací v rámci Průmyslu 4.0. A přestože právě tyto změny přinesou zánik některých pozic a naopak vznik nových profesí, a také šanci na změnu pro celou řadu zaměstnanců, je třeba je považovat zároveň za příležitost, jak například reagovat na demografický vývoj společnosti, tudíž i příležitost pro další vzdělávání a rekvalifikace. Rok 2020 na trhu práce lze tedy očekávat jako rok změn.“ Kateřina Sadílková, ředitelka Úřadu práce ČR |
