Dobrá zpráva ale je, že koronavirové pandemii navzdory nezaměstnanost zatím nenarostla do obřích rozměrů. Jarní vlna omezení se na trhu práce ale promítne i na podzim, a někteří odborníci mluví o ještě delší setrvačnosti.
Uplynulé měsíce však překvapivě přinesly i poptávku po nových pracovních silách, byť na relativně úzkém oborovém poli. Jednoznačně zelenou bude mít dál IT branže.
Ztráty, slzy, beznaděj
Všichni sledují, jak v sektoru gastronomických služeb podnikatelé počítají miliardové ztráty – důsledky krize dopadly i na dodavatele, například na pivovary. Vůbec lidé pracující ve službách spojených s cestovním ruchem a kulturou se ocitli v situaci připomínající katastrofický hollywoodský film. „V návaznosti na téměř totální utlumení dálkové dopravy se dostali do problémů i zaměstnanci společností zaměřených na dopravu osob – leteckých, autobusových i železničních přepravců,“ hodnotí Michal Novák z portálu Profesia.
Hledejte práci v oborech, které pořád nabírají zaměstnance na portálu jobDNES.cz |
Malé společnosti nebo drobní živnostníci zatím dopadli nejhůře – likvidační ztráty postihly cukrárny a bistra, ale i menší prodejny, kadeřnictví, fitness trenéry, fyzioterapeuty, maséry, finanční poradce nebo školitele.
E-shopům se daří
Ukazuje se, že výhodné bylo vsadit na digitalizaci prodeje. E-shopy hojně nabíraly posily pro vyskladnění, distribuci i komunikaci s klienty, ostatně prodejem „s sebou“ (přes internet) se zachránily i mnohé restaurace. Uvedené profese mají samozřejmě tu výhodu, že nevyžadují zvláštní kvalifikaci. To neplatí u záchranných a policejních složek nebo u práce ve zdravotnických zařízeních a hygienických službách, kde sice také nové pracovníky vítali s otevřenou náručí, ale jen ty s patřičným vzděláním.
Krizi přežily společnosti, které se (částečně) přeorientovaly, například česká textilní značka Styx specializující se na výrobu spodního prádla začala chytře šít roušky. Efektivně fungovaly i platformy nabízející takzvané sdílení zaměstnanců – například projekt StartupJobs ulevoval společnostem, které se ocitly ve finančních problémech, a pomáhal využít jejich lidi tam, kde byli aktuálně potřeba. Na tomto příkladu je vidět, že krize přichystala výzvy nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele.
Do budoucna je proto třeba počítat i s alternativními typy zaměstnávání: se sdílením pracovního místa, s dočasným řízením, příležitostnou činností, mobilní nebo portfoliovou prací menšího rozsahu pro větší počet klientů.
Peníze až na druhém místě
Éra koronavirová změnila i samo uvažování lidí. Předpandemickou nízkou nezaměstnanost a pocit, že si můžu vybírat, klást si podmínky a vrstvit jeden benefit za druhým, rychle odvál čas. Na přelomu léta a podzimu Češi nechtějí opouštět své jisté a změnu zaměstnání považují za risk.
„Obavy z propouštění se projevily na rostoucí loajalitě vůči stávajícím zaměstnavatelům. Lidí, kteří si nyní nehledají místo, je o třináct procentních bodů víc než v únoru letošního roku,“ uvádí Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment. Jistota dlouhodobější práce se zkrátka stala prioritou číslo jedna a výše mzdy už není nejdůležitějším faktorem.
Také podle zářijového průzkumu Nová budoucnost práce: Co zaměstnanci chtějí společnosti ManpowerGroup je pro většinu pracovníků (91 procent) stěžejní udržet si místo. Jedinou výjimkou jsou opět zaměstnanci IT, kteří dávají přednost flexibilitě. Lidé si dále přejí být zdraví, učit se a rozvíjet dovednosti nebo lépe sladit práci s rodinou. Celkem 43 procent zaměstnanců v průzkumu doufá, že skončí pevná pracovní doba a většina dotázaných by ráda do práce docházela dva až tři dny v týdnu.
Co z toho všeho vyplývá? „Pravděpodobně dojde k ještě výraznějšímu rozdělení pracovní síly. Ti, jejichž dovednosti jsou vyhledávané, mohou požadovat navýšení mzdy a práci na dálku, díky které nemusí tolik dojíždět,“ uvažuje Jaroslava Rezlerová ze společnosti ManpowerGroup. Oproti tomu zaměstnanci s méně žádanými dovednostmi musí logicky počítat s dojížděním na pracoviště a většími riziky, například se snížením mzdy, propouštěním nebo posláním na „překážky“.
Ukazuje se tedy stará známá pravda: šikovný, pružný a otevřený člověk, ochotný se rekvalifikovat a pracovat na sobě má šanci uspět i v těžkých časech.
Obory snů: ajťák a farmaceut
Nejžádanějšími obory jsou teď podle personální agentury Manuvia například pozice kurýra, vývojáře softwaru nebo specialisty ve farmacii. Zatímco jako pracovník doručovací služby můžete očekávat měsíční plat od 22 tisíc do 32 tisíc korun podle regionu a jen velmi omezené možnosti kariérního růstu, v oblasti IT, práci perspektivní už dávno před koronavirem, můžete dosáhnout až na částku blížící se stu tisícům, pochopitelně podle nabytých zkušeností.
I podle společnosti Grafton Recruitment teď nejvíc frčí IT (přitahuje 26 procent zájemců), dále oblast vzdělávání (22 procent), výzkum a vývoj (21 procent), následují management, logistika a doprava, marketing. Finančně atraktivní může být segment farmacie a zdravotnictví, kde je poměrně barevná paleta profesí hodnocených měsíční mzdou od 35 tisíc do 85 tisíc korun.
Nenechat si ujet vlak
Obecně na tom nejsou špatně ani absolventi vysokých škol. Ještě loni se jejich nezaměstnanost blížila nule, nemohli si stěžovat ani na špatné nástupní mzdy, ani na uplatnění ve svém oboru. A rovněž v momentální komplikované situaci se nezdá, že by absolventi ve vyzdvihovaných IT oborech (zejména pokud už během studia pracovali) nebo branžích zdravotnických či učitelských trpěli.
Zaměstnavatelé vědí, že mladí lidé bývají pružní, zapálení, a hlavně znalí moderních technologií, což jejich cenu na pracovním trhu zvyšuje. „Fakt, že starší kolegové předávají své zkušenosti mladším, už v mnoha oblastech neplatí,“ glosuje kariérová koučka Petra Drahoňovská. „Nové obory se objevují a jiné mizí v řádu ne desítek, ale často jednotek let. Technické vědomosti znamenají příležitost, ale zároveň hrozbu. Jejich neznalost totiž bude rozevírat nůžky mezi úspěšnými a neúspěšnými lidmi.“
Měkké dovednosti se cení
Podle Drahoňovské budou také stále víc potřeba profese zabývající se lidskou empatií a komunikací, což připomíná i zakladatelka Institutu kariéry a rozvoje Lucie Mairychová. „Stále žádanější bez ohledu na obor budou takzvané future skills, mezi něž se řadí: kreativita, kritické myšlení, mentální pružnost, interpersonální dovednosti nebo schopnost kombinovat obory.“
To potvrzuje i Jaroslava Rezlerová, podle níž dochází od března k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé světové války. „Akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků se týká zejména oblasti technologií. Neustále roste poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost, vývojářích softwaru a datových analyticích. Komunikace, přizpůsobivost, empatie, iniciativa a spousta dalších měkkých dovedností jsou v době rychlých změn a veliké nejistoty důležitější než kdy dřív,“ říká.
Jinými slovy, kdo propásne rozvoj technologií, bude mít problém. Jakož i ten, komu termín „měkké dovednosti“ nic neříká.
