Jakmile se moje kamarádka, zubařka Helena, objeví v nějaké společnosti, kde se ví o její profesi, už na ni skoro všichni doslova cení zuby. Často bez ohledu na prostředí, kde se setkání odehrává.
Její povolání s neustálým kontaktem s lidmi, často trpícími bolestí, by ji mohlo předurčovat k vyhoření, tedy burn-out syndromu. Přestože už má i ona sama někdy doslova plné zuby otevřených úst, nevyhořela. Proč? Našla totiž recept na to, jak vyčerpání předejít, a to v rovnováze mezi prací a osobním životem.
Jak se dá poznat, že stažený žaludek a nechuť vydat se v pondělí do práce je vážný problém a důvod k návštěvě lékaře, nikoli jen obvyklá únava po náročném víkendu?
Najdu si práci, která mě baví. Pracovní předsevzetí, která (ne)mají smysl![]() |
Psychiatr Ján Praško Pavlov z Centra duševní rehabilitace v Berouně upozorňuje na varovné signály: k psychickým patří nesoustředěnost, poruchy paměti, snížená motivace, což může vést až ke sklonu k závislostem na návykových látkách.
Emocionálními projevy jsou deprese, pocity beznaděje, úzkosti, neodůvodněné obavy. Fyzické příznaky se projevují jako dlouhodobá únava, nechutenství, nespavost, nebo naopak nadměrná spavost, bolesti hlavy a svalů.
Kdo je ideální kandidát na naprosté vyčerpání?
Zažitou představu, že na syndrom vyhoření aspirují pouze psychicky slabší lidé, odborníci vyvracejí. Často totiž trápí takové, kteří jsou naopak velmi výkonní, mají vysoké nároky na sebe i na své okolí.
Mezi ohrožené profese patří manažeři, podnikatelé nebo povolání, která charakterizuje péče o ostatní, tedy zdravotníci, sociální pracovníci, učitelé, zaměstnanci zákaznických servisů; vyhoření se však vyskytuje i u studentů.
Jak překonat syndrom vyhoření? Změnit práci zpravidla nestačí![]() |
Nemusí tak jít vždy o pracovníky s velkými pravomocemi a na vysokých pozicích. Své zkušenosti přidává headhunterka Barbora Tomšovská: „Velmi často se setkáváme s tím, že větší tlak na sobě pociťují lidé ve středním managementu než na top pozicích. Obvykle to souvisí s dalšími okolnostmi: často mají nesplacené hypotéky, živí rodinu a nemohou si dovolit být delší dobu bez příjmu jako většina vrcholových manažerů.“
Pravděpodobnost vyhoření se ještě zvyšuje, když se sejde více rizikových faktorů. Řada lidí pracuje ve stresovém prostředí s enormním tlakem na výsledky. K tomu mohou přibýt navíc ještě nadměrná očekávání ze strany okolí a rodiny.
Zaměstnavatelé ohrožení pracovníků vnímají
Mezi jedny z přímých negativních následků syndromu vyhoření patří vyšší míra absencí, zvýšená fluktuace zaměstnanců, zhoršení péče o klienty, šíření špatné nálady, snížená efektivita a kvalita práce nebo ztráta kreativity.
To si uvědomují i zaměstnavatelé, a proto se snaží vytvořit prostředí, které pracovníky podporuje a respektuje. Moc dobře totiž vědí, že spokojení zaměstnanci odvádějí lepší práci.
Pracovní podmínky se staly důležitým aspektem při výběru nebo změně zaměstnání, a proto firmy při získávání pracovníků důrazně upozorňují na benefity v této oblasti. Prodlužují dovolené, zkracují pracovní týden, důsledně dbají na povinnost vybrat si dovolenou v roce, kdy na ni vzniká nárok.
Řadě lidí se to sice nelíbí a volno se zdráhají vyčerpat v celé délce, dostatečný odpočinek zaměstnance je však z hlediska dlouhodobého výkonu důležitý. „Žijeme v době práce na dálku, a tak některé firmy jdou ještě dál a zamezují lidem na dovolené přístup do firemních systémů. Jen tak, díky opravdovému odpojení od práce, docílí reálného detoxu a odpočinku,“ říká Tomšovská.
Cítíme se v práci vyhasle?
|
Zaměstnavatelé sice berou riziko vyhoření vážně, nicméně jejich přístup k tomuto tématu se dost liší. Mezinárodní společnosti působící v Česku zejména v oborech jako IT, finance či zdravotnictví obvykle vnímají riziko vyhoření více, protože čerpají z globálních trendů, kde se téma duševního zdraví stalo prioritou.
„Tyto firmy často nabízejí svým zaměstnancům vedle práce na dálku a flexibilní pracovní doby také konzultace s psychoterapeuty, workshopy zaměřené na zvládání stresu a work-life balance a podobně. Menší podniky na to často nemají dostatek prostředků ani zkušeností,“ popisuje headhunterka.
Profesní změna může pomoci. Anebo ne
A když ani vstřícnost zaměstnavatele nestačí? Experti se shodují na tom, že je potřeba si nastavit hranici mezi pracovním a osobním životem, pečovat o vlastní duševní pohodu, dbát na zdravý životní styl, dostatek spánku, pravidelnou fyzickou aktivitu.
„Záleží na míře vyhoření. V lehčích případech postačí upravit pracovní rytmus a zaměřit se na prevenci. U těžších forem může být změna profesního zaměření prospěšná, ale nemusí to vyřešit příčinu vyhoření. Každý případ je individuální. Proto je dobré vyhledat odbornou pomoc,“ uvádí psychiatr Praško.
K rychlému prvotnímu rozlišení, zda je odborná pomoc potřeba, lze využít i digitální nástroje, jako jsou například Screeningový asistent Mindwell (SAM) anebo test na webu hedepy. Zodpovězením série otázek volně dostupného dotazníku člověk získá orientační přehled o stavu své duševní pohody.
Hledáte práci, která vás bude bavit? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
Anketa: Co děláte pro to, aby vaši zaměstnanci nebyli fyzicky a duševně vyčerpaní?Zdravá firma by měla mít nástroje, jak rizika vyhoření u svých lidí identifikovat a pokud možno minimalizovat. Opravdu se zajímat o zaměstnance, pracovat důkladně s průzkumy spokojenosti a řešit konkrétní problémy. Školit a motivovat střední a vyšší management k lepším výkonům bez nadměrného stresu a přesčasů. Vytvářet zdravé pracovní prostředí a tým lidí, kteří si sedí, je nejlepší prevencí. V rámci podpory duševního zdraví nabízíme zaměstnancům přístup k psychologům, oblíbená je i péče community managera, který se o kolegy stará nejen po pracovní, ale i po osobní stránce a pomáhá jim s řešením jejich požadavků a problémů. Nezapomínáme ani na relaxaci a regeneraci ve formě firemních akcí nebo zvýhodněných wellness pobytů. Pravidelně měříme spokojenost zaměstnanců a následně zavádíme opatření ke zlepšení podmínek. |