Šofér sanitky, architekt, veterinář, učitel češtiny a tělocviku, sportovní komentátor, chovatel zvířat v zoologické zahradě nebo automobilový designér. Předpokládám, že další tucet atraktivních povolání, pro která se náš deváťák v minulosti nadchl, jsem preventivně zapomněla.
Jenže teď už jde do tuhého, za pár dní začne odesílání přihlášek na střední školy, a tak nám všem starostlivým rodičům, ze stresu a pocitu zodpovědnosti, měknou kolena. A občas i mozek...
Letošní přijímačky v číslech102,5 tisíce deváťáků by mělo usilovat o přijetí na střední školu. 145,5 tisíce volných míst nabízejí střední školy. 16,3 tisíce volných míst bude na gymnáziích. Zdroj: To-dáš.cz |
„Nebojte, i kdyby to napoprvé nevyšlo na sto procent, není to tragédie, i ze zdánlivě neřešitelné situace existuje východisko. Střední škola je jen začátek a dnešní děti budou mnohokrát měnit směr či obor kariéry, protože trh práce bude za pět nebo deset let výrazně proměnlivější než dnes,“ uklidňuje mě a rodiče více než stovky tisíc letošních deváťáků a deváťaček kariérní poradkyně Pavla Lopatková, která jim na stránkách Kampodevitce.cz hází již pátým rokem záchranný kruh.
Dobře ví, jak potřebují rodiče slyšet podobné ubezpečení. A hlavně jak moc je pro ně důležité, aby věděli, že pro správný výběr střední školy udělali spolu s dětmi maximum.
Co se v mládí naučíš...
... ve stáří jako když najdeš. Až budete v systému DiPSy vyplňovat tři přihlášky na střední školu, vzpomeňte si, co naznačila Pavla Lopatková – totiž že jen s vědomostmi a dovednostmi nabytými ve školních lavicích vaši potomci na budoucím trhu práce neuspějí. Že budou muset být připraveni na neustále změny světa kolem. Právě to je musí vybraná střední škola naučit.
„Stále více se ukazuje, jak klíčový je pro budoucí uplatnění obecný základ a jak stoupá poptávka po školách, které stavějí na obecném základu a specializaci oddalují,“ přitakává Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu ze společnosti Alma Career, a vysvětluje, proč tomu tak je: „Takový typ vzdělání podporuje učenlivost, protože mezi získané kompetence patří schopnost získávat a zpracovávat informace, zajímat se o nové věci, učit se jim. Na budoucím trhu práce totiž uspějí ti, kteří budou připraveni se stále vzdělávat.“
Z řadové pozice se během 18 let vypracovala až do top managementu |
Miroslav Hřebecký, programový ředitel obecně prospěšné společnosti EDUin, která se věnuje vzdělávání snad ze všech úhlů, s tím do puntíku souhlasí: „Střední školy jako přípravka na konkrétní povolání, kterého se budu celý život držet, je realita 20. století, to už dávno neplatí.“
Maturita „někde“, až pak to přijde
Byť nás generace našich rodičů považuje za poněkud umanuté, když pro děti tolik stojíme o místa na gymnáziích a lyceích, je to ve skutečnosti velmi pragmatický krok.
„Dnes se profilace posouvá do postsekundárního vzdělávání,“ podotýká Miroslav Hřebecký a ihned překládá odborné termíny do jednoduchého konstatování: „Nejprve maturita ‚někde‘ a pak teprve následuje vysoká škola, nástavba nebo specializační kurz zaměstnavatele. Až ty nás připraví na vlastní povolání, které si zvolíme v dospělosti.“
Než se z dnešních puberťáků stanou učitelé, zdravotní sestry, technici, zlatníci nebo třeba zahradnice, musí si osvojit to, co personalisté označují jako soft skills neboli měkké dovednosti. „Komunikace, time management, řešení konfliktů nebo prezentační schopnosti rozhodují o úspěchu, či neúspěchu,“ vypočítává Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Atmoskop.cz.
Vzdělání nestačí. O profesní kariéře často rozhodují měkké dovednosti |
Zatím se rozjívená mládež ofrňuje nad tím, proč musí louskat svazky povinné četby, psát písemky z němčiny a smolit prezentace o ještěrkách na hodiny přírodopisu, jenže jednou budou těžit z čtenářské a informační gramotnosti, znalosti cizích jazyků a schopnosti smysluplně mluvit před publikem.
S natáčkami ve virtuální realitě
Vůbec přitom neplatí, že všeobecný základ vzdělání je relikt z časů Marie Terezie a digitální gramotnost je dobrá nanejvýš pro budoucí vysokoškoláky, protože „kompjůtr nepodojíš“, jak pravil traktorista Ludva ve filmu Cesta z města. A úplně mimo je také představa, že by přihláška na nematuritní obor znamenala umístěnku na úřad práce. To ani v nejmenším!
„Ze všech predikcí plyne, že řemeslníci budou stále chybět a půjde o ceněné profese. Ale samozřejmě už skoro všichni zaměstnanci musí mít i znalost digitálních technologií, byť třeba jen základní. I dělníci ve výrobě čím dál častěji obsluhují složité digitální stroje a řemeslník si dělá účetnictví nebo grafiku v počítači,“ líčí mluvčí úřadu práce Petr Kopáček, a aby svá slova ilustroval z praxe, zmiňuje aktuální postřeh z digitálního tržiště rekvalifikací Jsemvkurzu.cz: „Z více než tisíce digitálních kurzů dostupných na tomto e-shopu se největší popularitě těší kurzy umělé inteligence a tvorby webových stránek.“
Co při náboru zaměstnanců odhalí AI a jak ji české firmy využívají |
Cože, umělá inteligence místo zručných řemeslníků? Ale kdež! Práce robotů a AI se bude vyplácet spíš v montovnách nebo u rutinní práce, řemeslo využije moderní technologie kreativněji.
„Instalatér, který montuje tepelná čerpadla, potřebuje specializované výpočty a k tomu obsluhovat odborný software. Nebo kadeřnice bude nabízet projekci účesů přes virtuální realitu, aby si zákaznice dokázaly představit, jak jim bude ten který sestřih slušet. A to je zase práce s počítačem,“ má jasno programový ředitel společnosti EDUin.
Smělý, rozumný a na jistotu
Tolik obecné rady odborníků. Jak je teď ovšem napasovat na konkrétní mládence a slečny, abychom si volbu jen tří z více než třinácti set středních škol v Česku za pár let navzájem nevyčítali?
Některé školy i na poslední chvíli přivítají zájemce na dnech otevřených dveří, výchovní poradci ve školách jsou v nejvyšší pohotovosti a také úřady práce nabízejí služby svých kariérních poradců.
„Na stránce Infoabsolvent.cz najdou žáci i rodiče ucelené, relevantní a aktuální informace o jednotlivých oborech, možnostech uplatnění, přehled škol, řadu užitečných rad i bezplatný ‚profitest‘, jenž jim může pomoci při volbě vhodných oborů,“ nabízí další alternativu Kiril Christov z ministerstva školství.
Kariérní poradkyně Pavla Lopatková přidává další důležitou radu – ať si před samotným vyplněním přihlášky dítko vyzkouší testy od Cermatu nanečisto. Jednou, dvakrát, třikrát. „Budete tak mít lepší představu, jak na tom dítě je. Na stránkách DiPSy zjistíte, kolik bodů získal poslední přijatý na vámi vybrané školy, a budete se snáz rozhodovat,“ vysvětluje odbornice.
Protože do hry o místo vstupuje algoritmus kalkulující s prioritou zvolené školy, navrhuje tři úrovně výběru – řekněme smělý, rozumný a na jistotu. „Na první místo napište školu, již si dítě přeje nejvíce a kde by ještě se získanými body mohlo uspět, i když třeba hraničně. Druhá bude taková, která mu vyhovuje a kam by se mohlo dostat s větší rezervou,“ popisuje strategii kariérní poradkyně. Třetí pozici obsadí škola na jistotu. „Konečný výběr by měl vzejít ze vzájemné domluvy, kdy zazní z obou stran argumenty pro i proti, ale ideálně by mělo mít poslední slovo dítě. Jde přece o jeho volbu a zodpovědnost,“ přimlouvá se Pavla Lopatková.
Jak vybrat školu a o co se zajímat1. Jak vypadají přijímačky? Využívá škola jednotné zkoušky, nebo má i školní část? 2. Co dělají absolventi? Láká mě taková práce? 3. Jakou má škola úspěšnost u maturity? 4. Jak dlouho trvá cesta do školy? Kdy začíná a kdy končí vyučování? 5. Kdo ve škole učí? Jak vypadá škola uvnitř? 6. Jak vypadá běžná výuka? Je interaktivní? 7. Jak vypadá výuka cizích jazyků? 8. Jaké mimoškolní aktivity škola nabízí? 9. Kam se se školou podívám? 10. Co si o škole myslí studenti? Zdroj: To-dáš.cz |
 |
