Ačkoliv se mnozí vysokoškolští studenti domnívají, že je ve zkouškovém období ideálním pohonem pro mozkové závity pivo, a to v jakémkoliv množství, odborné výzkumy dokázaly, že lépe a bez ranní trudomyslnosti funguje kombinace ořechů a sušených plodů. Proto se jí také říká studentská směs.
Jenže když jde opravdu do tuhého, je potřeba sáhnout po zbrani těžšího kalibru. Ne, tím nemáme na mysli tuzemák, ale arašídy pro svěží mysl, rozinky pro lepší pocit a želé pro radost zalité v pořádné dávce čokolády, aby měl mozek z čeho čerpat energii a blahodárné živiny i dlouho po půlnoci.
Tudíž se chodí na Studentskou pečeť, již vymysleli mistři cukráři v modřanské Orionce. Stalo se tak před padesáti lety – v roce 1975.
„Mix různých ingrediencí s čokoládou je českým unikátem,“ říká Tereza Procházková, mluvčí nadnárodní společnosti Nestlé, které od roku 1992 patří továrna Zora Olomouc.
Co Čech, to jedna Pečeť
Právě tady, pod laskavým dohledem krojované plastiky Hanačka, se Studentská pečeť půl století vyrábí. Z pražské čokoládovny se totiž výroba, sotva začala, stěhovala na Hanou. Při přesunu bylo potřeba změnit i kabátek čokolády: původní pečeť Univerzity Karlovy na obalu nahradila moravská orlice.
„V Modřanech se čokoláda vyráběla ručně a i v Olomouci byl zpočátku velký podíl ruční výroby. To, co dnes na výrobní lince zvládneme za hodinu, tehdy trvalo celý den,“ líčí vedoucí logistiky Jaroslav Mynář, jak se Studentská pečeť začala sžívat s novým „domovem“.
To u českých mlsných jazyků novinka zdomácněla rychleji, i když tehdy stála skoro dvanáct korun. Považte, za stejnou cenu jste pořídili komplet oběd s polévkou i moučníkem.
Proto s sebou Studentskou pečeť vozily na návštěvu hodné tetičky, nosili je Mikulášové v nadílce a putovaly coby vítané všimné za nějakou tu malou protislužbičku.
A trochu výjimečné postavení má mezi cukrovinkami dodnes. „Je pro mnohé víc než jen čokoláda, je to kousek historie, sladká odměna za vysvědčení, dárek k narozeninám nebo milá pozornost,“ říká Procházková o čokoládě, které moderní linka dokáže každý rok vychrlit víc než 12 milionu kusů. Na každého Čecha tak vyjde minimálně jedna tabulka a jenom za loňský rok byste jí v Zoře navážili už 2 363 tun.
Pořád stejná, pořád jiná
Takovému tempu nemohou sebešikovnější lidské ruce stačit. V olomoucké továrně sice pracuje víc než 600 zaměstnanců, kolem Studentské pečeti ale kmitají především přesné stroje a digitální technologie, aby byla každá čokoláda stejná. Že by v některé bylo víc buráků a v další zase želé? To nikdy!
Poměry ingrediencí jsou přesně dané: 64 procent čokolády a po dvanácti arašídů, rozinek a pomerančového želé. „Než začne samotná výroba, musíme tři dny dopředu nahřát suroviny na 28 stupňů, aby se v čokoládové hmotě netvořily shluky,“ vysvětluje vedoucí výrobní linky Jaroslav Novák ve slušně vytopené hale, kam se valí připravená směs. Co 320 kilogramů čokolády, kterou fabrika vyrábí povětšinou z místního mléka a cukru, to 60 kilo želé pecek, 60 kilo buráků a 60 kilo rozinek. V tuetu čili obří míchačce se hmota dvě minuty pořádně převaluje, aby v tabulce nic nechybělo ani nepřebývalo.
Na lince zatím rotuje 1 428 vyhřátých forem, do nichž dělicí hlava nalévá přes mřížku hrbolatou směs.
Plesk, plesk, nahrne se hmota do formy a hned se začne natřásat. Čokoláda si tak pár metrů užije důkladné masáže. „Vibrace zajistí, aby se hmota dostala do všech rohů,“ ukazuje šéf linky úhledně vyplněné formičky, než zmizí v první chladicí base a pak ve druhé. Z 28 stupňů je rázem pět, šest, brrr...
„Potom je na řadě druhá vibrace, při níž stroj vyklepne čokoládu z formy, a ta putuje pod metaldetektor, který v čokoládě odhalí cokoliv kovového, a pak na balicí linku. Zhruba za sedmdesát minut je hotovo,“ překřikuje Novák hlučné stroje.
Proto mají všichni na place v uších špunty a taky pracovní pláště, speciální boty, vlasy skryté pod čepci a případný porost tváře za „vousenkami“. Ještě aby tak zákazníci při debužírování narazili na nevítanou inovační příměs!
Na vymýšlení novinek tady mají specialisty, kteří za padesát let vymysleli několik desítek nových příchutí a formátů. „Mléčná verze patří dodnes k nejoblíbenějším, aktuálně má Studentská pečeť v portfoliu šestnáct chutí. Z netradičních vede pistáciová a malinová,“ uzavírá mluvčí Nestlé.
Zora Olomouc: rok založení 1898Co firmu proslavilo: Studentská pečeť s mixem rozinek, arašídů a želé v čokoládě, která se tu vyrábí od roku 1975 Co tu vyrábějí: zhruba 40 tisíc tun čokolády ročně – od tabulkových čokolád přes tyčinky po bonboniéry či vánoční kolekce, v Česku továrnu reprezentuje hlavně značka Orion (z původně pražských čokoládoven se přesunula do Olomouce v roce 2004), pod niž spadají například značky Margot, Banány v čokoládě, Milena, Kofila, Kaštany nebo Deli, pro zahraniční trhy se v Olomouci vyrábějí exportní značky After Eight, Aero, Bros, Nuts či Black Magic Kam vyvážejí zboží: kromě Slovenska patří mezi největší odběratele Velká Británie, Německo, Polsko, Ukrajina a Francie Kolik lidí tu pracuje: více než 600 zaměstnanců, poměr mezi muži a ženami je vzácně vyrovnaný, průměrný věk zaměstnance je 45 let a doba strávená v závodě je 13 let, společnost Nestlé, jíž Zora Olomouc od roku 1992 patří, navíc uvádí, že 27 procent zaměstnanců pracuje v podniku dvě dekády a déle |
