Alespoň tak hodnotí letošní situaci ředitelka společnosti ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Upozorňuje na znatelný pokles zájmu studentů o klasické manuální brigády a zároveň na změnu jejich pracovních preferencí. „Firmy hledají hlavně pracovníky do výroby, logistiky a gastroprovozů. Letos ale pozorujeme, že studenti více váhají. Chtějí si odpočinout, cestovat nebo si přivydělat jiným způsobem online. Často se jejich očekávání neslučují s tím, co trh nabízí,“ popsala situaci na trhu s brigádami šéfka personální agentury.
V Praze se pohybují nástupní hodinové mzdy běžně od 150 do 170 korun. Za náročnější nebo urgentní směny lze vydělat až 250 korun za hodinu. V regionech jsou sazby nižší, ale v logistice nebo fyzicky náročných pozicích se překračuje hranice 190 korun za hodinu. V ojedinělých případech, kdy firma nutně potřebuje pracovníky, vydělá brigádník více než stálý zaměstnanec. To díky ochotě nastoupit rychle a bez delšího zaškolení a na omezenou dobu.
Největší poptávka po brigádnících je v krajích s koncentrací skladů a výrobních závodů, například v okolí Prahy, Brna, Ostravy, Ústí nad Labem a Plzně. Jenže zájem studentů je hlavně o administrativní, kreativní a digitální práce, kterých je ale omezené množství.
Není vaše dítě součástí pyramidy? Sociální sítě zaplavily podvodné finanční akademie |
Proč je dobré chodit na brigády…
Podle finančního poradce skupiny Partners Vladimíra Weisse jsou brigády pro studenty jednoznačným přínosem. A ne vždy jsou benefitem jenom peníze, které si studenti vydělají. „Brigáda mnohým rovněž ukáže, že nejsou středem vesmíru. Také to, že musejí vyjít s ostatními a spolupracovat v týmu. To jsou všechno poznání, která jsou k nezaplacení. Pokud si je studenti osvojí, budou podstatně lépe připraveni na pozdější vstup do zaměstnání,“ vysvětluje.
Studentům zároveň doporučuje, pokud je to možné, aby se zajímali o brigády, které jsou blízké jejich zaměření. Nejenže svůj obor poznají z praxe, ale mohou následně najít i pohodlněji dobré zaměstnání, až školu skončí.
Podobnou teorii razí i studentka Karolína Hrabalová z Právnické fakulty UK v Praze, kde studuje obor právo a právní věda. Při studiu pracuje dlouhodobě. „Na brigády jsem začala chodit o prázdninách mezi druhým a třetím ročníkem. Už jsem měla pocit, že mám nějaké základní teoretické znalosti ze školy, abych se naučila i něco z praxe. Našla jsem si brigádu v malé advokátní kanceláři,“ říká.
A doplňuje, že jí to dalo opravdu hodně. „Najednou jsem měla možnost zažít právo v praxi. Jednala jsem se soudy a klienty, sepisovala jsem žaloby nebo odvolání. Zkrátka jsem dělala všechno to, o čem jsem se do té doby jen učila ve škole. Po roce v této advokátní kanceláři jsem chtěla změnu, a našla si druhou brigádu jako korporátní právník v energetické společnosti,“ popisuje svoje zkušenosti Karolína Hrabalová.
Během semestru na brigádu chodí tři dny v týdnu, o prázdninách většinou čtyři dny v týdnu. Naopak během zkouškového skoro vůbec, protože se potřebuje učit.
„Naštěstí mám velmi vstřícné nadřízené, kteří toto chápou a studijní volno mi bez problému dopřejí,“ doplňuje studentka.
Kariérní portály ztrácejí na síle. Nábor začíná třeba ochutnávkou manga |
… a jaká je realita
Podle průzkumů je hlavní motivací mladých lidí k brigádě nebo jinému výdělku snaha získat vlastní peníze, které jim dají větší svobodu. Na druhém místě je snaha našetřit si peníze na budoucí potřebu, konkrétní věc či zážitek. Zhruba třetina studentů si zase vydělává na pokrytí běžných výdajů, jako jsou nájem, doprava a školné. „Snaha o vydělání si vlastních peněz, více finanční nezávislosti na rodičích, je určitě chvályhodná,“ říká Vladimír Weiss.
Upozorňuje přitom i na to, že jsou to znovu rodiče, kdo mladé podpoří i v době, kdy už pracují. A to zejména tehdy, když se jejich děti rozhodnou pro vlastní bydlení.
„V praxi to vidíme dnes a denně. Rodiče mladým často ručí svou nemovitostí, aby si mohli vzít hypotéku. Ale ani to vždy nepostačí, když lidé nemají dostatečný příjem,“ doplňuje finanční poradce.
Za pravdu mu dávají i statistiky. Podle Eurostatu žije 39 procent Čechů ve věku 18 až 34 let u rodičů, což je mírně nad průměrem EU, kde to je 37 procent. Na Slovensku je situace ještě horší. Kvůli nedostupnosti bydlení tam zůstává u rodičů přes 52 procent mladých. Vyšší podíl má už jen Chorvatsko s 57 procenty a Malta se 70 procenty. Naopak ve Švédsku žije v této věkové skupině s rodiči jenom necelá pětina mladých lidí.
