Vedle technologií roste také význam jazykových dovedností a zahraničních zkušeností. To už dnes neplatí jen pro vysokoškoláky a studenty maturitních oborů, ale i pro učně. Moderní řemeslník se dnes pohybuje v mezinárodním prostředí, pracuje s novými technologiemi a často komunikuje se zahraničními partnery.
Právě program Erasmus+ proto otevírá dveře do světa i žákům odborných škol. Ti mají možnost pracovat ve firmách napříč Evropou, poznat nové pracovní postupy, technologie i pracovní kulturu a zároveň si zlepšit jazykové dovednosti v reálném prostředí.
A o účast v programu je velký zájem. „Na naší škole se každoročně hlásí více než 200 zájemců, do zahraničí jich nakonec vyjíždí v malých skupinkách přibližně padesát,“ říká Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Výběr přitom není jen formalita. Škola hodnotí nejen studijní výsledky, ale i osobnostní předpoklady. „Kromě prospěchu a bezproblémového chování posuzujeme spolehlivost, pracovitost, samostatnost, schopnost přizpůsobit se novému prostředí i týmovou spolupráci. Snažíme se vybrat žáky, kteří zvládnou nejen pracovní stránku stáže, ale i pobyt v cizí zemi,“ doplňuje Janeček.
Stačí základní angličtina
Mnoho studentů i rodičů se obává jazykové bariéry. Podle vedení školy ale není důvod k obavám. „Stačí, když se student pohybuje přibližně na úrovni A2–B1. Žáci učňovských oborů pracují manuálně, takže komunikace je mnohem názornější – vidí, co a jak mají dělat,“ vysvětluje ředitel Janeček.
Zkušenosti navíc ukazují, že studenti jazykové obavy rychle překonají. Už po několika dnech se dokážou bez větších problémů domluvit a komunikovat s kolegy.
Polystyren mají v genech. Českou rodinnou firmu přebírá již třetí generace |
„Máme na škole i obory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a i tito žáci pracovní stáže v zahraničí bez problémů zvládají. Pro všechny je dvoutýdenní pobyt v cizině jazykově velmi přínosný,“ dodává Janeček.
Kam učni vyrážejí
Stáže směřují do různých evropských zemí podle zaměření oboru. „Do Holandska vysíláme floristy, do Finska dřevaře, do Španělska a na Kypr skupiny stavařů, zahradníků i sportovců. Letos v dubnu vyšleme poprvé naše žáky oboru sadovník a krajinotvorba do Dánska a na podzim plánujeme výjezd stavařů do Portugalska,“ vyjmenovává Miloslav Janeček.
Žáci obvykle stráví v zahraničí dva týdny, výjimkou ale nejsou ani delší pobyty. Studenti pracují v menších firmách, kde jsou rozděleni do malých skupin, často po jednom nebo dvou. Do práce dojíždějí samostatně, poznávají místní prostředí a postupně se zapojují do běžného pracovního režimu. Vedle pracovních zkušeností si zároveň osvojují i praktické dovednosti – orientaci v cizím městě, hospodaření s penězi nebo samostatné plánování volného času.
Formule nejsou sen, ale cesta, kterou chci jít naplno, říká Max Karhan |
Pro mnohé žáky je to první zkušenost s prací v zahraničí. „Důležitou roli hraje doprovodný pedagog, který jim dodává kuráž a pomáhá překonat počáteční obavy. Studenti rychle zjistí, že udělat chybu není problém a že kde je dobrá vůle, lidé se vždycky domluví,“ říká Pavel Noha, koordinátor mezinárodních vztahů na SOŠJ.
Finsko Moderní technologie a nové zkušenosti
Student oboru Dřevostavby Martin Ulrich absolvoval stáž ve finském městě Jyväskylä. „Ve škole Gradia nás provedli místní strojovnou, která byla velmi moderně vybavená. Vyzkoušeli jsme si práci v programu pro CNC stroje a pak jsme si vytvořili vlastní výrobky, například podnos na snídani. Zajímavá byla i práce s laserovým gravírováním,“ popisuje.
Studenti si zároveň vyzkoušeli práci v mezinárodním prostředí a poznali jiný přístup k odbornému vzdělávání. „Velkým přínosem bylo i to, že jsme pracovali s moderními technologiemi, které nejsou běžně dostupné. Viděli jsme, jak funguje výuka i praxe ve Finsku, a mohli jsme si porovnat rozdíly,“ dodává Martin.
Součástí pobytu bylo i poznávání místní kultury. „Navštívili jsme historický dřevěný kostel v Petäjävesi, ochutnali tradiční finské jídlo a poznali místní prostředí. Celý pobyt pro mě byl obrovskou zkušeností a zároveň možností zlepšit se v angličtině,“ říká.
Kypr První pracovní zkušenost v zahraničí
Na Kypru pracovali například studenti oboru Dřevostavby Ondřej Beznoska a Matyáš Hanzlík. Oba byli přiděleni do hotelu v Limassolu, kde vykonávali údržbářské práce.
„Natírali jsme zdi, opravovali drobná poškození a pomáhali s údržbou hotelu. Kolegové byli velmi přátelští a práce nám rychle ubíhala. Byla to pro mě velká zkušenost,“ říká Ondřej Beznoska.
Studenti zároveň poznali běžný pracovní režim v zahraniční firmě. „Postupně jsme dostávali náročnější úkoly a zapojovali se do běžného provozu. Byla to dobrá zkušenost i z hlediska odpovědnosti,“ doplňuje.
Zhloupneme? Největší hrozbou AI není podvádění, ale ztráta myšlení |
Podle Matyáše Hanzlíka byla stáž přínosná i z hlediska samostatnosti. „Den před odletem nám změnili ubytování, takže jsme se museli rychle přizpůsobit. Ve volném čase jsme poznávali ostrov a místní kulturu. Díky každodenní komunikaci jsem se zlepšil i v angličtině,“ dodává.
Studenti zároveň poznali jiný pracovní rytmus i přístup k práci. „Oproti České republice byl přístup klidnější, což pro nás byla nová zkušenost,“ říká Hanzlík.
Holandsko Ta pravá zkušenost pro floristky
Zahraniční zkušenosti získávají i studenti kreativních oborů. V březnu například vyrazila skupina žákyň zahradnických oborů do nizozemského Aalsmeeru, jednoho z center světového květinového průmyslu.
Studentky pracovaly v místních květinářstvích a zároveň absolvovaly floristické kurzy v renomovaném Boerma Instituut. Učily se moderní techniky vázání kytic a aranžování květin. Součástí programu byla i návštěva květinové burzy Royal Flora Holland, kde studentky poznaly fungování mezinárodního obchodu s květinami. Nechyběl ani kulturní program – například návštěva květinového parku Keukenhof nebo Amsterdamu.
Studentka 1. ročníku oboru zahradník Adéla Rychliková si ze stáže odvezla řadu zkušeností. „Pracovala jsem v místním květinářství, kde nám dali prostor naučit se nové techniky. Majitelka nám půjčila kola, abychom se mohly snadněji dopravovat do práce. Absolvovaly jsme také kurz v Boerma Instituut, kde jsme získaly certifikát,“ popisuje.
Vypadá to jako výhra, často je to však past. Co riskují lidé v šedé ekonomice |
Studentky byly rozděleny do menších skupin a pracovaly přímo v květinářstvích, kde si vyzkoušely běžnou praxi. „Na začátku jsme pomáhaly s jednoduššími úkoly, postupně jsme ale dostávaly i složitější práci. Byla to skvělá zkušenost,“ dodává.
Podle ní byla stáž velmi přínosná. „Pobyt mi pomohl zlepšit angličtinu a poznat, jak funguje floristika v jiné zemi. Doporučila bych ho všem, kteří mají možnost se zapojit.“
Vše je plně hrazené
Velkou motivací pro studenty je také fakt, že veškeré náklady hradí program Erasmus+. „Škola hradí cestovní a pobytové náklady, pojištění i většinu odborných exkurzí. Pokud není zajištěna strava, dostávají žáci finanční prostředky, aby si ji mohli zajistit sami. Součástí mobility je tak i rozvoj samostatnosti a finanční gramotnosti,“ vysvětluje Janeček.
Studenti díky tomu mají možnost vyzkoušet si i praktické hospodaření s penězi v zahraničí. Musí plánovat výdaje, orientovat se v cenách a řešit běžné situace, které jsou součástí samostatného života.
Organizace stáží je přitom náročná. Škola musí zajistit zahraniční partnery, připravit projekt i koordinovat celý pobyt. Střední odborná škola Jarov si projekty připravuje sama. Okolo každé mobility je přitom značné množství administrativy, přípravných schůzek i organizačních kroků.
Výsledkem je však zkušenost, která studentům zůstává často na celý život. Mnozí z nich se po návratu cítí jistější, samostatnější a motivovanější ve svém oboru. Někteří si během stáže dokonce domluví brigádu nebo budoucí pracovní spolupráci, což potvrzuje, že zahraniční zkušenost může být důležitým krokem na začátku profesní kariéry.
