Více než polovina šikanovaných osob je některé z forem mobbingu vystavována jednou týdně či ještě častěji. Ilustrační snímek

Více než polovina šikanovaných osob je některé z forem mobbingu vystavována jednou týdně či ještě častěji. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podřízeným měří i čas strávený na toaletě. Šikana v Česku narůstá

  • 461
Urážky, ponižování, nepřiměřené pracovní požadavky, diskriminace, ale i fyzické napadání. To vše jsou podoby šikany, se kterou se v Česku setkává stále více zaměstnanců.

"Nikdy jsem tak hrubé nadávky od šéfa v práci neslyšela, je to hrozné," říká Jarmila, která dělá servírku v jedné hotelové restauraci na jihu Čech a pokračuje: "Musím to ale vydržet alespoň do konce měsíce, abych dostala peníze a pak s tím seknu, mám toho dost." 

Šikanu od šéfa nezažívá sama, ale i někteří další její kolegové. Kromě nadávek jsou běžné pokuty ve výši stokoruny za minutu pozdního příchodu a zadávání nesmyslných úkolů, když zrovna v restauraci nejsou hosté a je relativně volno. Šéf podřízeným měří i čas strávený na toaletě a pak je častuje posměšky.

Řada lidí si ponižování nenechá líbit a brání se

Šikanu na pracovišti zažívá podle průzkumu společnosti STEM/MARK pětina zaměstnanců. Problém mobbingu, jak se také šikaně říká, je záležitostí všech věkových i vzdělanostních skupin. Neomezuje se, jak tomu bylo dříve, jen například na osoby s nejnižším vzděláním či na ženy.

Více než polovina šikanovaných osob, přesně 55 procent, je některé z forem mobbingu vystavována jednou týdně, či ještě častěji, a to téměř ve dvou třetinách případů po dobu delší než jeden rok.

Pokud srovnáme výsledky stejného šetření před dvěma lety, počet ponižování, kritiky a nedoceňování pracovních úkolů se mírně zvyšuje. Roste však také počet lidí, kteří si takové chování od kolegů, nebo nadřízených nenechají líbit a začnou problém řešit. Nejčastěji to oznámí nadřízenému, či vedení firmy. Kvůli šikaně lidé také často podávají výpověď.

Mezinárodní firmy mají vypracované postupy

Podle odborníků přitom nelze říci, které firmy jsou k podobným excesům náchylnější. "Je jedno, jestli jde o výrobní firmu, či banku. Mám ale pocit, že častější bývají tyto případy v tuzemských firmách a státním sektoru, kde funguje velmi dogmatická úřední hierarchie," popisuje právnička Nataša Randlová z kanceláře Randl Partners, podle níž s touto problematikou umějí nejlépe pracovat mezinárodní korporace, které mají pro podobné případy vypracovaný podrobný postup, uplatňovaný všude po světě.

Nepřehlédněte

Najděte si práci, která vás bude opravdu bavit.
Nyní přes 14 tisíc volných pracovních míst na jobDNES.cz. Zaujměte potencionálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vynenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz.

Potřebujete poradit? Vstupte do stálé poradny jobDNES.cz o trhu práce a hledání zaměstnání.

"Podobné problémy řeší přímo zahraniční centrály, existují na to komise či specializovaná oddělení, které v případě oznámení rozběhnou vyšetřování. Zdejší firmy se toto stále učí," dodává advokátka. Hodně citlivé na to jsou zejména anglosaské firemní kultury, tedy hlavně společnosti z USA a Británie.

Některé mezinárodní firmy také zavádějí speciální telefonní linky či webové formuláře pro anonymní oznámení takové skutečnosti. To je třeba příklad i jedné z největších agentur práce Randstad, která pochází z Nizozemska.

"Pokud selžou obvyklé oznamovací způsoby, mohou agenturní, či interní zaměstnanci nahlásit pochybení pomocí speciální telefonní linky. Veškerá hlášení jsou důvěrná. Jejich řešením se zabývá nezávislá osoba, která podléhá kontrole ze strany naší zahraniční centrály," popisuje Kateřina Vaisová z české pobočky Randstad. Zatím prý však podobný případ v Česku neřešili.

Podobné opatření má podle personálních odborníků smysl. Zaměstnanci totiž často narážejí na to, že se nemohou dovolat pomoci u přímého nadřízeného. Ten buď situaci řešit nechce, nebo je to právě on, kdo se na šikaně přímo, či nepřímo podílí. Dovolání často nefunguje ani u jeho nadřízených, kteří mnohdy raději uvěří výkladu obviněného manažera.

Jak se tedy zaměstnanec může bránit vůči šikaně v práci? Radí advokátka Zuzana Ferianc a advokátní koncipient Vlastimil Kreysa, oba z kanceláře Baker & McKenzie.

1 Odmítněte jinou práci

Zaměstnanec je povinen vykonávat pouze práci, která je sjednána jako druh práce v pracovní smlouvě. Pokud mu zaměstnavatel neumožní vykonávat sjednanou práci, nemusí zaměstnanec v žádném případě dělat něco jiného. Nedostatek práce nebo nezajištění pracovních podmínek k výkonu práce jde vždy k tíži zaměstnavatele. Zaměstnanec má i v tomto případě nárok na mzdu.

2 Podejte stížnost

Právní ochrany se zaměstnanec musí domáhat vždy vůči zaměstnavateli a ten je povinen tuto stížnost projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost i se zástupci zaměstnanců například s odbory. Podáním stížnosti však není dotčeno zaměstnancovo právo domáhat se svých práv u soudu. Za to ho zaměstnavatel nesmí postihovat ani znevýhodňovat.

V takovém případě se zaměstnanec jako oběť šikany může domáhat ukončení diskriminačního jednání, odstranění jeho následků a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, například omluvy. Je možné žádat také náhradu způsobené majetkové, či nemajetkové újmy v penězích. Výši takové náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

V těchto sporech o diskriminaci je zavedeno takzvané dělené důkazní břemeno. Důkazy tedy podávají obě strany sporu. Oběť šikany jako žalobce musí tvrdit a rovněž prokázat, že byl vystaven nerovnému, či méně příznivému zacházení. Pokud toto oběť šikany prokáže, je na žalovaném, tedy na zaměstnavateli, aby naopak dokázal, že k diskriminaci nedošlo.

Zaměstnavatel musí prokázat, že jeho jednání mělo legitimní cíl, který odůvodňuje nerovné zacházení. Zaměstnavatel musí rovněž prokázat, že prostředky, které použil pro dosažení tohoto legitimního cíle, byly přiměřené a nezbytné.

3 Kontaktujte inspektorát práce

Inspektorát práce kontroluje dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů. Šikanovaný zaměstnanec má právo se vyjádřit k obsahu podnětu a ke zjištěným skutečnostem. V případě, že inspektorát práce zjistí, že zaměstnavatel nezajistil rovné zacházení se zaměstnancem, může zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 1 miliónu korun. Zaměstnanec, který je šikanován, se může rovněž obrátit na veřejného ochránce práv (ombudsmana).

4. Domluvte se na mediaci 

Mediace bývá dobrým způsobem, jak problém vyřešit. Musí s ní ovšem souhlasit obě strany. Mediátor je vyškolená osoba, která pomáhá oběma stranám dosáhnout vzájemné dohody.

5 Ve vážných případech jděte na policii

Ve výjimečných případech může jít i o trestný čin (například trestný čin nebezpečného pronásledování, omezování svobody, útisku, pomluvy, vydírání či neoprávněného nakládání s osobními údaji). V takovém případě by zaměstnanec mohl podat trestní oznámení vůči konkrétní osobě, pachateli. V případě některých trestných činů by bylo možné i podání trestního oznámení přímo vůči zaměstnavateli, tedy právnické osobě.

,