Chvíli pracovala jako zahradní architektka. S kamarádkou měly ateliér a navrhovaly zákazníkům zahrady, terasy, balkony. Pak ale dostala Lenka Hrubá od svého manžela dárek – kokedamu. A úplně se do ní zamilovala. Podle vznášející se květiny se pokusila udělat svou vlastní. A pak ještě jednu a ještě další. Dnes má obchod v centru Prahy ve Školské ulici.
Lenka Hrubá
|
Vrhla jste se do podnikání s něčím, co lidé neznají. Nebála jste se neúspěchu?
Chtěla jsem dělat to, co mě baví. Po dlouhém hledání uplatnění v oboru a jedné špatné zkušenosti se zaměstnaneckým poměrem se to zdálo jako jediná zbývající možnost, kterou je potřeba vyzkoušet. Bála jsem se, ale ukázalo se, že to není zas tak složité, pokud svému rozhodnutí věříte.
Záleží na prioritách, někomu vyhovuje být zaměstnancem, já jsem ale zjistila, že se mi líbí být vlastním pánem, nedělat kompromisy a rozhodovat si o všem sama. Samozřejmě je dobré, pokud má člověk pro podnikání buňky, ale to podle mě zjistí, až to zkusí.
Jaké byly začátky?
Byla jsem připravená na to, že nemůžu čekat zázraky. Že nebudu nějakou dobu vydělávat, že musím něco investovat, že určitě budu pracovat víc než osm hodin denně. Hodně důležitá je podpora rodiny. Mně se jí dostalo hodně, a to mi dodávalo sílu.
A jak to jde teď, po roce existence obchodu?
Je to čím dál lepší. Postupně se o mém krámku dozvídá více lidí a zákazníků přibývá. Snažím se dát o sobě vědět i přes sociální sítě. Hodně mi pomáhá, že můj obchod je originální. Málokdo předtím kokedamu viděl a neznámé prostě lidi přitahuje.
Fotogalerie |
Jak jste se naučila vytvářet levitující rostliny?
Když jsem dostala svou první kokedamu, tehdy od manžela, byla jsem tak fascinovaná, že jsem začala hledat na internetu všechny dostupné informace. A pak jsem různě zkoušela... Proces výroby je tak trochu mé tajemství. Existují totiž různé způsoby. Ale jednoduše řečeno - kořeny rostliny se dají do kulatého balu zeminy, ten se obalí mechem a převáže provázkem. Za něj se pak rostlina pověsí do prostoru.
Kokedamy pocházejí z Asie, původně vznikly z bonsají. Ko-key-dama znamená v japonštině mechová koule. Já při výrobě používám rostliny pokojové.
Všimla jsem si, že levitují i bylinky.
Ano, můžete si je pověsit nad stůl nebo k oknu u kredence a nejenom že si zkrášlíte kuchyň, ale navíc z nich budete mít užitek… Našla jsem bylinky vhodné pro interiéry, takže nabízím například vytrvalou bazalku, pepřovník sečuánský, bobkový list, jamajskou mátu.
Jak dlouho kokedamu vyrábíte?
Většinou je dělám ve várkách, takže čas na výrobu jedné nemám úplně změřený. Ale deset kokedam mi zabere dva až tři dny podle velikosti. Obchod je zároveň mou dílnou.
Jak se zavěšené rostliny bez květináče zalévají?
Stačí květinu jednou týdně sundat z háčku, který je v ní ukryt a mechový bal dát do misky a nechat nasáknout vodou. Samozřejmě také záleží na druhu rostliny, sukulenty se zalévají méně. Občas se do vody přidá hnojivo, občas se rostlina může zastřihnout a tvarovat.
Kdo si květiny kupuje?
Sama jsem byla překvapená, kdo všechno je z mých produktů nadšen. Mezi zákazníky jsou všechny generace, muži i ženy, řemeslníci i manažeři. Jsou to ti, kteří mají rádi rostliny a originální ručně vyráběné doplňky do interiéru i exteriéru.
Může se hoditSháníte novou práci? Na jobDNES.cz vybírejte denně z aktuálních pracovních nabídek. |
Nabízíte ještě aerária...
O závěsné skleněné baňky osázené rostlinami je také zájem. Sklo mi foukají v jedné sklárně přesně podle mých návrhů.
Kolik stojí vaše výrobky?
U skleněných aerárií se ceny pohybují od 150 korun do 590, u kokedam záleží na velikosti a druhu rostliny. Malé se pohybují kolem 390 korun, ty největší, do kterých používám třeba i olivovníky či pomerančovníky, jsou za 1 490 korun.
Jaké máte plány do budoucna?
Momentálně připravuji a zkouším nový produkt, takzvané rostlinné obrazy. Ty si můžete pověsit doma na stěnu, a přitom nejsou náročné na údržbu. Také bych se ráda podívala do Japonska a načerpala další inspiraci. U nás jsou známé vlastně jen bonsaje nebo ikebany, ale slyšela jste někdy třeba o umění wabikusa či kusamono?
Nedávno jste zvítězila v regionálním kole soutěže Rozjezdy 2013.
Moc mě potěšilo, že porota ocenila můj podnikatelský záměr, protože jsem to, upřímně, v konkurenci stovky projektů, vůbec nečekala. Chtěla jsem se přihlásit už loni, ale bohužel jsem těsně propásla termín pro podání přihlášky. Je to skvělé, když vyhrajete, dostanete finanční injekci do začátku podnikání a také různé balíčky a poradenské služby.
