"Název vznikl v roce 1994, kdy jsme s bratrem začali podnikat ve výpočetní technice. Znamená vlastně Technický servis Bohemia – takový projev vlastenectví. A pak už jsme neměli odvahu jméno firmy změnit," vysvětluje jeden z majitelů společnosti Lubomír Pešák.
VizitkaLubomír Pešák
|
Proč jste tehdy vyměnil teplou kancelář za nejistý byznys?
Přestalo se mi líbit v podniku, ve kterém jsem pracoval. Místo aby se ho snažili posunout dál, hledali cesty, jak ho co nejrychleji rozebrat. Chtěl jsem to dělat jinak.
Pustili jste se s bratrem do výroby počítačů, to byl tehdy horký artikl...
Všichni je potřebovali. Začali jsme vyrábět počítače pod vlastní značkou Barbone z dovážených komponent. Děláme je vlastně dodnes, výhradně pro český trh.
Představuji si, jak stojíte na náměstí s vyloženým stánkem a lidé vám rvou počítače z rukou.
Byla to ideální doba: všude se přecházelo od psacích strojů k počítačům. Začínal jsem jako obchodní cestující. Zašel jsem na poštu, dal paní za přepážkou nějaké peníze a řekl jí, že teď budu dlouho telefonovat. Z budky jsem obvolal potenciální zákazníky, většinou školy, úřady, banky nebo právě vznikající soukromé firmy, domluvil si schůzky. A pak jsem je objížděl a snažil se dělat dojem.
A jak to šlo?
Docela ano, chtěli obvykle větší počet počítačů, třeba patnáct, což byla zakázka za statisíce. Posílal jsem jim je vlakem, auto jsem neměl. Až později jsem si koupil stodvacítku a vymontoval zadní sedačky. Dobré bylo, že jsme k výpočetní technice zároveň poskytovali i servis a zaškolení, což zákazníci oceňovali.
Podnikatelé se často svěřují, že jejich začátky byly krušné. Řekl byste o sobě totéž?
Ani náhodou. Bylo to mnohem lepší, než je to teď. Kdo rozuměl oboru a šel do toho naplno, prosadil se. Neměli jsme s bratrem přehnané cíle, od první tisícikoruny až do dneška jsme si nevzali žádný úvěr. Papírování bylo sice i tenkrát dost, ale v současnosti má podnikatel tolik administrativních povinností, že si je ani nemůže pamatovat. Dříve se také lidem dalo věřit – vůbec jsme třeba neřešili smlouvy. Do roku 2000 jsme měli minimum neplatičů, dnes je jich dost.
Kolik jste vydělávali?
To bylo různé, jednou se zadařilo a my dostali 30 tisíc za týden, pak třeba zase měsíc nic. Každopádně jsme si pronajali kancelář a konečně to rozjeli.
Může se hoditVyberte si z nabídky volných pracovních pozic na jobDNES.cz Zaujměte potenciálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz. Potřebujete poradit? Vstupte do stálé poradny jobDNES.cz o trhu práce a hledání zaměstnání. |
Kdy jste se rozhodli rozšířit sortiment a prodávat veškerou elektroniku?
V roce 1996 jsme koupili dům, opravili ho a vytvořili tak kanceláře, prodejnu a sklady. Ten ale později přestal stačit a my jsme v roce 2008 postavili novou budovu v Olomouci.
V době, kdy ostatní podniky začaly kvůli krizi šlapat na brzdu?
Přesně tak. Zákazníci k nám chodit nepřestali, žádného zaměstnance jsme nemuseli propustit, ale je jasné, že zisk se oproti období před krizí snížil. Jako firma ctíme vnitřní ekonomické náklady – když je držíme nízko, můžeme zachovat dole i ceny zboží. A na to dneska lidé slyší, řeší každou stokorunu.
Zatímco v Čechách není vaše značka tak známá, na Moravě jste populární. Jak to?
Snažili jsme se nabízet výrobky a služby nejdříve v okolí – máte lepší kontrolu nad prodejnami a zaměstnanci, ušetříte za dopravu... Postupně jsme začali prodávat po celé Moravě, pak v krajských městech, dnes máme malou pobočku i v Praze. Tam a v Čechách obecně bychom chtěli časem posílit.
Jak jste se vypořádali s konkurencí?
Nijak, vůbec jsme se o to nepokoušeli. V Olomouci byla kdysi jedna obrovská firma, ale skončila. Velké elektronické obchody, jako je třeba Alza.cz, vnímám spíše jako pozitivní konkurenci. Dělají to opravdu dobře.
Jak motivujete zákazníky, aby nakupovali u vás, a ne jinde?
Jsme rodinná firma, která má v Česku nejenom sídlo, ale také tu platí daně, což by mohla být pro některé lidi motivace. Snažíme se nabídnout příjemné prostředí na webu i v prodejnách, kvalifikovaný personál, který o výrobcích ví vše, takže dokáže dobře poradit. A pak také, jako jeden z mála e-shopů, nabízíme dopravu zdarma. Když si objednáte zboží za tři stovky do Aše, doručíme ho zadarmo.
Vyplatí se to? Tak proč to nedělají i ostatní obchody?
Já myslím, že nás budou brzy následovat. Šetří to agendu na prodejnách, nemusíte tolik manipulovat s penězi...
Jací jsou Češi zákazníci obchodů s elektronikou?
Patří mezi evropskou špičku. Zajímají se o nové technologie a musí je mít co nejdříve doma. Je to tím, že máme techniku v krvi. To je vidět třeba tady vedle v hale.
Co je tam?
Otevřeli jsme si muzeum československých historických automobilů, je jich tam téměř stovka, opravdové technické unikáty. Škoda jen, že jsme spoustu chytrých a šikovných lidí ztratili kvůli emigraci, tím kvalitních genů ubylo. Ale historicky jsme v technice něco jako argentinské hovězí v kuchyni.
Podnik vedete s bratrem, v začátcích vám pomáhal i váš otec. Budete mít firmu v budoucnu komu předat?
Já mám dvě dcery, bratr má syna, takže možná ten by mohl pokračovat. Ale víte, já o tom takhle neuvažuji. Nemám iluze, že tohle století bude jiné než to předcházející a že majetek zůstane tak dlouho v jedněch rukou.
Takže jednou z možností je společnost prodat. Dostali jste už nějaké nabídky?
Ano, pár jich bylo. Ale my zatím neprodáme. Vždyť co bychom pak dělali? Raději budeme kupovat jiné, menší firmy, pokud to bude ekonomicky a lidsky výhodné. Právě teď dochází v podnicích ke generační výměně, lidé, kteří je zakládali na začátku 90. let, je předávají potomkům nebo prodávají.
Jaká je nyní situace v oboru?
Podle mě vzniká málo firem s technologickou hodnotou. Prodávat umí každý, ale vyvíjet není tak snadné. Než aby stát vyplácel podporu v nezaměstnanosti, měl by kvalifikovaným lidem dát možnost bádat, třeba na něco přijdou.
Všude se píše, že na pracovním trhu chybějí specialisté. Máte problémy sehnat dobré spolupracovníky?
Ano. Proto si je vychováváme sami. Vezmeme třeba i neškolené lidi, kteří právě nemají práci, projdou tu vším od píky a většinou se osvědčí. Ovšem občas se stane, že nakonec odejdou ke konkurenci – hlavně k nadnárodním firmám. Je tolik nesmyslných zákonů, že člověk už se bojí dát i inzerát, aby někoho nediskriminoval. Mám například ideální místo pro seniora, ale to do nabídky práce přece nemůžu napsat.
Co byste vzkázal mladým začínajícím podnikatelům, kteří by se chtěli vypracovat podobně jako vy?
Že jim nezávidím. My jsme s byznysem začínali v ideální době, dneska je to mnohem těžší. A navíc ta příšerná nestálost zákonů, zejména daňových. Nejde o to, jak vysoká daň bude, ale podnikatel to musí vědět! Nejlépe několik let dopředu. Ne jako v loňském prosinci, kdy jsme netušili, jak se změní DPH.
