Kluk z Vršovic vyvíjí počítačové hry pro miliony hráčů na celém světě

aktualizováno 
Že chce pracovat s počítači, věděl Adam Konrád už na základní škole, ale neuměl si představit nic konkrétního. Navzdory své slabší matematice, kterou doháněl doučováním, se postupně při dalším studiu rozhodl pro programování. Dnes pracuje v USA pro značku Bethesda Game Studios a pomáhá vyvíjet populární počítačové hry, které hrají miliony hráčů po celém světě.

Adam Konrád vyrostl v pražských Vršovicích. Dnes žije a pracuje v americkém Dallasu. | foto: archiv A. Konráda

Opravdu jste už jako dítě věděl, co chcete dělat?
Od mala mě bavila elektronika a „bastlení“, pak jsem dostal počítač, přidalo se programování a následně jsem se začal hodně zajímat o hry a jejich vnitřní fungování. Mám pocit, že k tomu, co dělám, jsem dospěl přirozeně. U programování je velkou výhodou, že k němu nepotřebujete dílnu.

Na studium ICT, tedy informačních a komunikačních technologií jste se zaměřil už na Soukromé střední škole výpočetní techniky. Byla pro vás brzká specializace později výhodou?
Do jisté míry je výhodou stále. A snažím se to zúročovat. Překvapilo by vás, jak málo programátorů třeba rozumí počítačovým sítím nebo obecně problémům správy velkého množství počítačů. Už na střední jsem pochopil sílu automatizace manuálních procesů a dodneška některé techniky a postupy používám. Myslím, že je nutné nejít do šířky, ale do hloubky. Specializovat se a skutečně pochopit vnitřní fungování věcí.

A to jde, i když si člověk není v matematice tak úplně jistý v kramflecích?
To je trochu delší příběh. Matematiku jsem si přinesl jako strašáka ze základní školy, vůbec jsem si nevěřil. V prváku a ve druháku na střední jsem pak měl problémy, protože určité nedostatky ve znalostech bylo v novém různorodém kolektivu těžké najít a dohnat.

Fotogalerie

Jak se vám to podařilo zlomit?
Já jsem měl o matematiku zájem. Cestu k ní jsem si ale našel až po dvou letech na střední a pod jiným učitelem. Přispělo k tomu také to, že jsem s dostatečným předstihem začal chodit před přijímačkami na vysokou školu na doučování k jednomu doktorandovi z MatFyzu.

Naučil vás lásce k matematice?
Tak nějak. Když jsem s ním něco počítal, vždycky se nejdřív podíval do sbírky na zadání příkladu a prohlásil něco ve smyslu: „To nevyjde hezky, dej si ten další.“ Díky tomu jsem začal matematiku brát jako hru. Doplnil jsem si základy, začal jsem sám doma počítat a postupně se hodně zlepšil. Vysokoškolskou matematiku jsem pak zvládl bez potíží.

Co vám pak dalo studium na vysoké škole?
Na vysoké škole jsem se naučil učit se. A také jsem začal svět vnímat v trochu širších souvislostech, než je jen obor IT. Při škole jsem pracoval, programoval na zakázku, moderoval GamePage a v posledním roce magisterského studia se mi podařilo domluvit spolupráci s německou společností, od které jsem dostal grant na diplomovou práci. Snažil jsem se práci vždycky sladit s oblastí svého zájmu.

Adam Konrád (34)

  • Vyrostl v pražských Vršovicích.
  • Vystudoval Soukromou střední školu výpočetní techniky (SSŠVT), obor informační technologie a Českou zemědělskou univerzitu (ČZU), magisterský obor informační technologie a ekonomie.
  • S manželkou se přestěhovali do USA v roce 2010. Na pozici backend programátora pracoval ve firmě Escalation Studios.
  • Od srpna 2018 je seniorním programátorem v Bethesda Game Studios v Dallasu, kde navrhuje a vyvíjí backendové systémy a specializuje se na cloud Amazon Web Services.
  • Jako programátor se podílel na kultovní střílečce Doom, hře Wolfenstein nebo konzolové verzi Fallout Shelter.

Poprvé jste se do USA vydal ještě v době studií, ve 23 letech. S čím jste do Ameriky odjížděl?
Hlavně jsem se tehdy dost těšil! Na cestu jsem si našetřil, s kamarádem jsme vyrazili na herní festival QuakeCon 2007 a potom jsme se vydali na roadtrip. Bylo to skvělé a žil jsem pak doma ze zážitků mnoho měsíců.

Už tehdy jste plánoval navazovat v zámoří pracovní kontakty?
Věci jsem příliš neplánoval. Chtěl jsem tam prostě vyrazit, zažít a vidět to. Ale pomohlo určitě, že jsem se nebál oslovit známé osobnosti a naslepo se vydat do kanceláří známých vývojářů. Byli z nás trochu vyjukaní, ale chvíli svého času nám věnovali. A to pro mě hodně znamenalo.

Čím jste podle vás v USA zaujal?
Byl jsem sice zelenáč, ale měl jsem demo vlastního projektu, několik zajímavých myšlenek a dokázal jsem to všechno nabídnout. Když mi pak opatrně nabídli příležitost, chytl jsem jí, vydržel jsem dlouhodobě samostatně pracovat. Myslím, že nakonec vůbec nejdůležitější je schopnost se učit a vydržet, i když se třeba výsledky nebo úspěchy nedostaví okamžitě.

Na jaké pozici vlastně pracujete?
V češtině jsem seniorní programátor backendu. Navrhuji a programuji online služby v cloudu. Jsem zaměřený hlavně na AWS, pro který jsem certifikovaný architekt. Laicky řečeno, když hrajete hru, mojí starostí je to, co se děje v pozadí na serveru, který všechno obsluhuje.

Mnozí si mohou myslet, že si vlastně v práci celý den hrajete. Je to tak, nebo je to mýlka?
Ano, to říkají lidé často. Hrajeme často, ale omezeně a není to pro zábavu, ale prostě proto, že musíme interně otestovat to, co jsme vytvořili. Je velmi důležité, aby vývojáři vlastní hru hodně hráli a sami ji ladili a vylepšovali. Vývoj her je ale jinak hodně podobný vývoji běžného softwaru. Většinou jde o cyklus návrhu, implementace, ladění a testování. Práce mého týmu spočívá v návrhu, implementaci, testování a provozu různých online služeb v cloudovém prostředí.

Co vás na vaší práci nejvíce přitahuje?
Hry jsou multimediální projekty. Při práci na nich se setkáte s různými disciplínami a můžete si programátorsky osahat všechny subsystémy počítačů nebo konzolí, tedy 3D grafiku, zvuk, síť. Hry jsou dnes hodně globální, takže v našem případě stavíte celosvětové online služby. To je myslím atraktivní a rozmanitá práce.

Jaký je kolektiv, v němž pracujete, co do národnostního složení?
Velmi různorodý, což je v americkém multikulturním prostředí naprosto běžné a normální.

Čtěte také:

Jaká je americká pracovní kultura?
Řekl bych, že americká kultura, kterou jsem měl možnost poznat já, má jádro v preciznosti. Nikdo si nestěžuje, když je nutné v pátek zůstat přesčas, aby se stíhaly předem dané termíny. Jinak to asi bude stejné jako v Česku, někomu na výsledcích a kvalitě záleží a jinému moc ne.

Můžete využívat benefity typu home office, sick days a další?
Co vím, tak s home office Američané nakládají hodně opatrně a myslím, že je to dobře. Se sick days je to v podstatě stejné jako v Česku. Běžné je i spoření a příspěvek zaměstnavatele na penzi nebo možnost nákupu akcií firmy za zvýhodněných podmínek (stock options). Nejdůležitějším benefitem je v USA dobré zdravotní pojištění s nízkou spoluúčastí. To je pro zaměstnance vzhledem ke zdejšímu nákladnému zdravotnímu systému nesmírně důležité.

Jak dlouhou můžete čerpat dovolenou?
Dnes v podstatě stejnou, nicméně jsem si to musel odpracovat. V USA je standardní volno jen dva týdny ročně a pak zaměstnanci dostávají další dny jako bonus za odpracované roky.

Jak vypadá takový teambuilding ve velké americké firmě?
A víte, že ani nevím? Nikdy jsme u nás žádný neměli! Jsme výborný tým i bez organizovaného teambuildingu. Jsem za to rád.

Co je podle vás v USA jednodušší než v Česku a naopak?
To je hodně široká otázka a já bych nerad zobecňoval. Řekněme, že v Americe je život jednodušší, pokud máte peníze. A naopak o hodně složitější než v Česku, pokud je nemáte. Zároveň ale je v USA mnohem jednodušší koupit si cokoliv, i když na to nemáte, a to i díky systému Credit score.

Odjet pracovat do USA jen tak nejde. Co to obnášelo po administrativní stránce?
Máte pravdu, nejde to a dnes je to díky současné administrativě ještě složitější než před deseti lety, tedy v době, kdy původní společnost, pro kterou jsem pracoval, žádala o přidělení mého prvního pracovního víza. Druhů pracovních víz je několik a podmínky se hodně liší. V přidělovacím procesu hraje roli Americký úřad práce a Ministerstvo zahraničí.

Co tedy bylo potřeba dokládat?
Museli jsme dokládat dokumenty z České republiky týkající se mých pracovních zkušeností a vzdělání, na moje diplomy jsme museli nechat vypracovat srovnávací posudky, aby bylo možné moje magisterské vysokoškolské vzdělání uznat v USA.

Byl to dlouhý a komplikovaný proces?
Cesta od prvního pracovního víza k zeleným kartám, tedy k trvalému pobytu, trvala více než šest let a stála zaměstnavatele odhadem desítky tisíc dolarů na právních službách a poplatcích státu. Jsem moc rád, že se to nakonec celé povedlo.

Platí, že pokud chce člověk uspět v oboru, musí do USA? Anebo už se i jinde formují kvalitní vývojářské společnosti?
Rozhodně si nemyslím, že by člověk nutně musel do USA, aby uspěl v oboru. Nicméně v USA se opravdu můžete setkat s naprostými špičkami. Myslím, že dnes je už trochu jiná situace než před téměř deseti lety, když jsem odešel. 

V Česku už nyní je řada herních firem s velmi úspěšnými tituly. Dneska můžete jít pracovat do Brna a sáhnout si na projekt pro 100+ milionů hráčů. Je tu několik světově úspěšných herních vývojářů různých velikostí, takže velké pracovní výzvy jsou dnes i v Česku.

Ale práce na tzv. AAA titulech pro největší vydavatele je asi pořád něco trochu jiného. A dobrým důvodem pro práci v zahraničí může být třeba touha poznat rozdíly v pracovní a společenské kultuře. Myslím, že tohle je něco, co musíte zažít, abyste to pochopili.

Myslíte si, že jste v Americe zakotvil natrvalo? Nebo uvažujete o návratu do Čech či přesunu do jiné země?
Do USA jsme se s manželkou původně stěhovali na omezenou dobu a dnes už jsme tu dvakrát déle, než jsme původně plánovali. Konkrétní datum možného návratu nemáme stanovené a vlastně nic nás v tomhle ohledu neomezuje. Do Česka se pravidelně vracíme za rodinami, máme tu zázemí a také skutečný domov, jakkoliv je to teď pro nás jen dovolená.

Jsou někdy chvíle, kdy byste s tím vším nejraději sekl a vrátil se do Čech?
To víte, že jsou. Takové chvíle jsem obvykle zažíval hlavně ze začátku při řešení složitějších životních situací. Jako imigrant máte všechno mnohem těžší a složitější než místní, kteří znají společenský systém a lépe vědí, jak a co v které situaci říct nebo udělat. Už se mi to ale tak často nestává.

Do Ameriky jste odcházel se svou ženou. Máte v ní oporu?
Říká se, že za každým úspěšným mužem stojí silná žena. Mám tento citát rád, protože je pro nás výstižný. Moje manželka je mi velkou oporou, v podstatě mě bezpodmínečně a neomezeně podporuje. Také spolu hodně o všem diskutujeme a dost často se neshodneme. Její pohled na věc mi vždycky připomene, že věci nejsou černobílé a že je vhodné brát v úvahu i další faktory a souvislosti. Moc jí miluju a jsem rád, že jsme se našli a že jsme spolu.

Autor:

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

Nejčtenější

Psycholožka: Jsou úspěšní, ale nešťastní. Krysí závod nelze vyhrát

Radka Loja

Psycholožka Radka Loja původně vystudovala elektrotechniku a po návratu z Anglie se stala auditorkou a expertkou na...

První koloběžku mu vyrobil tatínek, dnes mají obrat 120 milionů

Marek Kostka otec, Marek Kostka syn

Rodinná firma KOSTKA – kolobka vyrostla společně se stále rostoucí oblibou koloběžkování. Své produkty, které si od...

O penzijní spoření se v Česku zvedá zájem. Účastnické fondy vynášejí

ilustrační snímek

Češi začínají brát spoření na důchod opět víc do svých rukou. Zvedá se zájem o doplňkové penzijní spoření v...

Peníze z fondu jde vybírat kdykoli. Zrušit rovnou i smlouvu je chyba

ilustrační snímek

Investiční odborníci se shodují, že nejčastější chybou tuzemských investorů je, když prodávají své nakoupené podílové...

Mladé Čechy láká práce v zahraničí, rychleji se tam dočkají povýšení

ilustrační snímek

Téměř polovina mladých lidí se stěhuje do zahraničí za kariérním růstem. To odhaluje nejnovější průzkum HSBC Expat...

Další z rubriky

Dohoď mi lepší job, kamaráde. Lidé si práci často hledají díky známým

ilustrační snímek

Hledáte dobrou práci? A už jste rozhodili sítě? Podle průzkumu poradenské společnosti Randstad mezi českými zaměstnanci...

První koloběžku mu vyrobil tatínek, dnes mají obrat 120 milionů

Marek Kostka otec, Marek Kostka syn

Rodinná firma KOSTKA – kolobka vyrostla společně se stále rostoucí oblibou koloběžkování. Své produkty, které si od...

Advokátka: Pomlouvání zaměstnavatele na facebooku může mít tvrdý dopad

advokátka Klára Valentová

Čas od času si na svou práci a zaměstnavatele stěžuje každý. Pokud se to děje mezi blízkými, je to přirozené a dobrá...

Problémy s bezkontaktní platbou jsou tu. Mají ale jednoduché řešení

Problémy s bezkontaktní platbou jsou tu. Mají ale jednoduché řešení

Kurzy.cz Pokud máte problém při bezkontaktní platbě kartou, nezoufejte. Stejná potíž pravděpodobně postihla tisíce dalších Čechů...

Najdete na iDNES.cz