Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank: Máme se skvěle. Ideální čas myslet na zadní vrátka
Analytička Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Česká ekonomika roste, to slyšíme ze všech stran. Jak se má občan, slyšíme málo. Ale mám dobrou zprávu: máme se skvěle, jako nikdy předtím.
Běžného občana, spíše než údaj o růstu národohospodářského produktu spíš zajímá, jak se má on sám. Jestli má práci, za kterou je adekvátně zaplacen, jestli ceny oblíbeného zboží a potravin nerostou příliš rychle. V řeči čísel ho zajímají především dvě věci: 1. nízká nezaměstnanost a s ní související růst mezd a 2. nízké životní náklady měřené indexem spotřebitelských cen. Tzv. tvrdá data jsou sice suchá, ale objektivní.
Index chudoby k listopadu 2017
Na objektivitě tvrdých dat je i postaven tzv. misery index, v překladu index chudoby. Ten sčítá míru nezaměstnanosti a inflace. Obě tyto veličiny totiž bezprostředně ovlivňují to, jak se občanům daří po finanční stránce. Samozřejmě je to velmi zjednodušený údaj. Náš finanční či ekonomický blahobyt ovlivňuje mnoho dalších faktorů (od samotného růstu mezd až po míru zúročení našich úspor), ale tyto dva jednoduché údaje jsou základem všeho. Když nebudeme mít práci, nebudeme mít příležitost se těšit z růstu mezd v ekonomice. Stejně tak žádného spotřebitele nepotěší růst cen potravin a spotřebního zboží, ať je třeba úroková sazba z vkladů 2 % nebo 10 % ročně. Tak proč komplikovat jednoduchý ukazatel dalšími údaji…?
Češi se podle indexu chudoby mají skvěle. Máme se lépe než kdokoliv v Evropě. I v mezinárodním srovnání jsme na tom díky velmi nízké nezaměstnanosti velmi dobře. Sice poslední měsíce nám růst cen potravin žádnou radost nedělá, ale i přesto se máme dobře. Dokazují to i „měkká čísla“ jako průzkum nálad mezi spotřebiteli, který říká, že spotřebitelé nebyli v ČR ještě nikdy optimističtější.
A příští rok se dost možná budeme mít ještě o trochu lépe, když se České národní bance podaří držet růst spotřebitelských cen na uzdě a v rámci opatření ve prospěch stability bankovního sektoru i přispět ke zkrocení cen nemovitostí. Firmy budou ještě intenzivněji hledat nové zaměstnance a budou ochotny nabídnout nejen vyšší mzdu, ale i nějaké zajímavé zaměstnanecké výhody.
V roce 2018 se průměrná mzda podle našich odhadů zvýší o více než 7 %, po započtení inflace se naše kupní síla zvedne téměř o 5 % (nejvíce od roku 2003). Konzervativní investoři se už dočkají i trochu vyššího úročení svých vkladů zásluhou České národní banky, která bude postupně zvedat sazby. Ti, co investovali před lety do dluhopisů, by si naopak měli raději své investice přesunout do jiných aktiv. Pozor ale na doposud velmi oblíbené nemovitosti či pozemky, které jsou už předražené. Také nejsem fanouškem kryptoměn, které připomínají rychle bobtnající bublinu.
Je čas myslet na zadní vrátka. Žádný růst netrvá věčně. Zlaté časy jsou ideální na vytváření rezerv. To bude i mé předsevzetí do nového roku! Všem přeji, ať je rok 2018 šťastný a úspěšný!
Petr Dufek, analytik ČSOB: Pro rodinné finance jsou v roce 2018 příznivé vyhlídky
analytik ČSOB Petr Dufek
Z pohledu rodinných financí by měl rok 2018 patřit mezi ty příjemnější. S velkou pravděpodobností bude pokračovat trend zvyšování životní úrovně větší části obyvatel, a to jak díky rychlejšímu růstu mezd a platů, tak i díky přetrvávající vysoké zaměstnanosti. Firmám se stále nedostávají zaměstnanci a vzhledem k tomu, jak je pracovní trh vyčerpaný, nic jiného jim vlastně ani nezbývá, než mzdy zvyšovat, aby si získaly zaměstnance nové nebo alespoň udržely ty stávající. A podobně jako letos by mohly rychleji růst výdělky lidí s nižšími příjmy, o něž je na trhu eminentní zájem.
Zatímco mzdy v příštím roce nejspíše porostou rychleji, inflace si z nich „ukousne“ zhruba stejně jako letos. Rozdíl bude jen v tom, za co si více připlatíme. Jestliže letos to jsou především potraviny, v příštím roce to bude bydlení. Ostatně už letos zaznamenáváme rekordní růst cen nemovitostí, který se postupem času začíná odrážet i v dražším nájemném. Vedle toho je třeba počítat i s vyššími cenami energií. Vidět to bude u domácností, které nevyužily možnost zafixovat si ceny na nižších úrovních. Ceny silové energie vystoupaly ze svých minim o desítky procent, a tak s vyššími částkami bude třeba počítat i při placení faktur v roce 2018. Naštěstí nepůjde o dvouciferný růst, ale jen o několik procent.
Stejně tak už skončila doba rekordně nízkých úrokových sazeb. Poté, co ČNB začala zvyšovat úrokové sazby, začaly stoupat i úroky nově poskytovaných či refixovaných hypoték na trhu. Toto úsilí centrální banky není podle jejích slov a prognóz zdaleka u konce, a tak s vyšším úročením úvěrů je třeba počítat i pro další roky. O to důležitější se proto stane pro domácnosti volba mezi krátkodobým a delším zafixováním úrokové sazby u hypoték. Se zpřísňováním měnové politiky ovšem nepřichází pouze dražší úvěry, ale postupně začne znovu růst atraktivita spořicích a termínovaných vkladů. Jak rychle a jak moc je vzhledem k rekordnímu přebytku volných peněz v ekonomice těžké, ne-li nemožné přesně odhadovat.
Díky všeobecné konjunktuře by rok 2018 měl přát i investicím, avšak přece jen bude těžší najít ty opravdu zajímavé, když vezmeme v úvahu, jak drahé jsou již nemovitosti, akcie, některé dluhopisy, komodity apod. O to více by proto mělo platit pravidlo zdravého rozumu spíše než pohled na rostoucí grafy z minulosti. Nevynechat bychom přitom měli i rizika, která takové příležitosti skýtají; zvlášť v době, kdy si zahraniční finanční trhy rizikem hlavu příliš nelámou. Je to jedna z cest, aby se ze „zaručené“ investiční příležitosti nestala investice „zážitková“.
Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank: Co čeká rodinné finance v roce 2018?
analytik Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank
Od domácností se v roce 2018 očekává, že zajistí svou zvýšenou spotřebou víc než polovinu růstu české ekonomiky. Zvládnou to?
Vývoj pracovních příjmů jim bude hrát do karet. Nominální růst průměrné mzdy se může zvýšit dokonce o něco rychleji než letos a pravděpodobně přesáhne 7 %. Pravda, rozdělení procentuálního přírůstku mezi zaměstnance může být proti letošku nerovnoměrnější. Své jisté mají zaměstnanci veřejného sektoru, jejichž platy se zvýší mimořádným, dvojciferným tempem. V podnikové sféře, vzhledem k vyčerpanému pracovnímu trhu, tahají zaměstnanci při vyjednávání o mzdách za delší konec provazu, ovšem jen tam, kde podniky na zvýšení budou mít. Případy relokace výroby, omezení portfolia výrobků či nahrazení lidské práce stroji budou přibývat. Výsledkem budou větší pohyby na pracovním trhu, které budou zejména od zaměstnanců v průmyslu vyžadovat určitou pružnost.
Inflace ukrojí domácnostem z jejich mezd přibližně stejný díl jako letos, tedy o něco víc než dvě procenta, což nebude pro jejich schopnost zvyšovat svou spotřebu kritické. Inflace zřejmě bude méně tažena potravinami. Máselné či vaječné kauzy skončí a otěže inflace převezmou služby. O něco víc než letos poroste i cena bydlení kvůli vyššímu nájemnému a vyšším cenám elektřiny.
Za co budou domácnosti své disponibilní příjmy utrácet? Jak je obvyklé v době rostoucích mezd, vyšší zájem bude o zbytné statky, zejména zboží a služby spojené s rekreací, ale také o předměty dlouhodobé spotřeby obecně. Nemalou část zvýšených příjmů utratí domácnosti v zahraničí, čímž pomohou zlepšit ekonomiku oblíbených turistických destinací.
Každá mince má dvě strany, a ani pro rodinné finance nebudou všechny okolnosti pozitivní. Do nezvyklé situace se dostane zhruba sto tisíc domácností, které v roce 2018 čeká refixace hypotéky. Vzhledem k růstu sazeb je pravděpodobné, že většina z nich začne platit vyšší úrok. Ve většině případů může rozdíl činit měsíčně malé stokoruny, kdo si ale sjednal třeba dvouletý refix před dvěma lety, bude asi výší nové splátky nepříjemně překvapený. Na své si naopak možná přijdou šetřílkové, kteří se vyžívají v honbě za desetinami procenta úroků na spořicích účtech. Postupující zvyšování sazeb ČNB dá bankám prostor, aby nabídku úroků zvýhodnily. Některé banky hozenou rukavici zřejmě v roce 2018 zvednou.
