Pracuji jako obchodní zástupce. Mám pevnou část mzdy, kterou mám sjednanou v pracovní smlouvě. Druhou část mzdy dostávám od zaměstnavatele "bokem". Protože nejde zrovna o malé peníze, zajímá mě, jestli je to legální.
Vyplácením části mzdy "bokem" se váš zaměstnavatel dopouští vážného porušení příslušných českých zákonů, byť existence dvousložkové mzdy není u nás v některých sektorech služeb zas až tak výjimečným jevem. Oficiální mzda je pak doplňována druhou složkou, která je vyplácena v hotovosti zaměstnanci přímo, bez jakéhokoliv dokladu, ale i svědků či jiných důkazů, takže případné prokázání může být obtížnější. Každopádně je to v hrubém rozporu s právními předpisy.
Začínám mít obavy. Kdo vlastně riskuje víc. Já jakožto příjemce nezdaněných peněz, nebo firma?
V zásadě by měl být postižen více zaměstnavatel, protože je to on, kdo ve většině případů tento stav zapříčiní. Nicméně odpovědnosti se nemusí vyhnout ani zaměstnanec.
Nepřehlédněte |
Co se může stát?
Předně přichází z právního hlediska na řadu postih za krácení daně a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Z peněz "bokem" se totiž neodvádí nejenom daň z příjmů, ale ani sociální a zdravotní pojištění. Jde o zvláštní případ podvodu. Přitom musí jít o případ, kdy jsou daň či další odvody zkráceny alespoň o 50 tisíc korun. Vedle trestněprávních důsledků je možné počítat i s dopady v oblasti práva daňového. Finanční úřad může totiž zpětně zkrácenou daň zaměstnavateli doměřit a požadovat nejen tuto částku, ale i penále. Uvedených trestných činů se může dopustit nejen fyzická osoba, případně fyzická osoba v podobě statutárního orgánu právnické osoby, ale nově také samotná právnická osoba. To je možné díky novému zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob.
A to všechno se týká i mě jako zaměstnance?
Otázka odpovědnosti zaměstnance je složitější. Většinou je v takovém postavení, že situaci neinicioval, ale pouze akceptoval, aby dostal nebo si udržel práci. Nicméně v některých případech je i zaměstnanec postižitelný podle trestního práva, protože na trestném činu participoval, a to proto, že trestní zákoník definuje spolupachatelství jako činnost, při níž byl trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob. Potom odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama. Zároveň se i zaměstnanec vystavuje riziku postihu ze strany finančního úřadu.
Se zaměstnavatelem jsem se pokoušel domluvit, ale marně.
Obávám se, že s vaší žádostí adresovanou zaměstnavateli, aby od takového jednání upustil, patrně neuspějete. V tom případě byste měl informovat inspektorát práce. Určitě nelze doporučit, aby k takové praxi docházelo i nadále.
Může se hoditHledáte novou nebo lepší práci? Na jobDNES.cz najdete přes 17 tisíc pracovních nabídek. |
Co mám tedy dělat?
Protože se i vy vystavujete postihu ze strany správních a trestních orgánů, když bude zaměstnavatel trvat na pokračování těchto výplat mimo, měl byste se zamyslet nad tím, zda by nebylo lepší s tímto zaměstnavatelem pracovní poměr raději ukončit. A zvážit, zda je nutné vykonávat činnost obchodního zástupce formou pracovněprávního vztahu. Zároveň, pokud je vám známo, že taková praxe je u zaměstnavatele rozšířena a daňové úniky jsou rozsáhlé, měl byste informovat také orgány policie nebo státní zastupitelství. Pokud byste si byl vědom, že dochází k rozsáhlé trestné činnosti, jste dokonce povinen to oznámit.