Už třetím rokem proběhl v Česku unikátní průzkum ČSOB pojišťovny nazvaný Index bezpečí, který opakovaně mapuje, z čeho mají lidé největší a naopak nejmenší obavy a jak se proti těmto rizikům chrání. Sonda ukázala, že nejmenší starosti si dělají lidé s tím, že by mohli přijít o střechu nad hlavou. Nejvíce se obávají vážných nemocí a úrazů s následky.
„Zdraví je pro Čechy dlouhodobě nejcennější hodnotou a jeho ohrožení vnímáme jako vážné riziko, které výrazně ovlivňuje naše životy. Nejvíce se obáváme vážných nemocí a úrazů s následky. Většina Čechů se těmto vážným zdravotním rizikům snaží předcházet, 56 % je nějak chráněno pro případ, že by taková situace nastala, ale jen polovina lidí má sjednáno i pojištění vážných nemocí,“ uvádí letošní průzkum nazvaný Index bezpečí.
Populace přitom stárne a nejen dnešní sendvičová generace, která pečuje o své blízké, se bez pomoci druhých v budoucnu neobejde. V roce 2024 se průměrná délka života v České republice zvýšila na 77,2 let u mužů a 83,1 let u žen. Naděje dožití ve zdraví je ale výrazně kratší – přibližně 62,7 roku u mužů a 64 let u žen. Dlouhý život tak nutně neznamená zdravý život a schopnost postarat se sám o sebe.
Jsou pracující důchodci na odpis, ohrožený druh, nebo za pár let ekonomická nutnost? |
Počty seniorů porostou, kapacity v systému jsou nízké
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí se má počet lidí starších 75 let v Česku do roku 2050 až zdvojnásobit, přičemž až třetina z nich bude ve špatném zdravotním stavu a bude vyžadovat nějakou formu dlouhodobé péče.
„Počet seniorů u nás bude nadále růst. Ze současných přibližně 2,3 milionu se může jejich počet do roku 2050 zvýšit až na 3,3 milionu. Bez změn v systému péče se s rostoucím počtem seniorů nevyrovnáme. Je potřeba vytvořit nástroje, které s péčí pomohou, a to od specifického poradenství, a především speciálních a prakticky zaměřených kurzů pro neformálně pečující, až po navýšení počtu lůžek v zařízeních dlouhodobé péče,“ komentuje situaci Aleš Rod, výkonný ředitel CETA.
Česká republika má podle dat Eurostatu jen 750 lůžek dlouhodobé péče na 100 tisíc obyvatel, což je v rámci zemí EU velmi podprůměrná hodnota. Ve Švédsku, Nizozemsku nebo například v Belgii počet takových lůžek přesahuje hranici 1 250. I proto čeští senioři čekají na místo v pobytových zařízeních až rok.
Podle odborníků současný systém sociální a zdravotní péče nedokáže zvládnout rostoucí počty seniorů, ani efektivně podpořit neformálně pečující, kteří kompenzují státní výdaje v řádech miliard ročně.
Péči rodičům a blízkým poskytují statisíce příbuzných
Neformální péči dnes podle dat Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) poskytuje svým rodičům a blízkým příbuzným přibližně 800 tisíc lidí, většinou žen ve věku 36 až 64 let. Podle CETA tratí pečující na svých příjmech až 278 tisíc korun ročně a v budoucnu je čeká i nižší státní důchod. Bez jejich neformální péče by se ale náš sociální systém nejspíš rozpadl.
„Péče o druhé je časově, fyzicky i psychicky velmi náročná a často radikálně omezuje pracovní možnosti. Život vám roli pečovatele vybere a málokdy vás má kdo vystřídat. Krátíte úvazky nebo práci opouštíte úplně, což má dopad na příjmy celé rodiny. Stres a nedostatek času ovlivňuje také přirozené rodinné vazby, ať už s manželem či vlastními dětmi. Neformálně pečující suplují roli státu, platí za to vysokou daň, přesto nemají dostatečnou podporu,“ říká Jana Pikardová, manažerka projektu Neviditelní.
„Česká republika by si měla vzít inspiraci z jiných evropských zemí a začít situaci efektivně řešit. Dobrým příkladem může být irský model Carer’s Leave, který umožňuje až dva roky neplaceného volna s jistotou návratu na původní místo,“ poznamenává Sarah Huikari, vedoucí poradenství celostátního programu Opora Diakonie.
Nové penzijko mají už dva miliony Čechů. Známe penzijní fondy s nejlepšími výnosy |
Stát přispívá na péči stále málo peněz
Dostatek peněz na péči o své blízké, kteří už potřebují pomoc, řada domácností nemá. Možností je požádat o příspěvek. Stát dnes přispívá na péči podle toho, kolik pomoci od druhých žadatel nutně potřebuje například na mobilitu, stravování, tělesnou hygienu či péči o zdraví. Jakou míru nesoběstačnosti člověku stát přiřkne, je na odborném posouzení.
Příspěvek na péči se poskytuje ve čtyřech stupních závislosti:
- I. Lehká závislost
- II. Středně těžká závislost
- III. Těžká závislost
- IV. Úplná závislost
Zdroj: Úřad práce
Na nejnižším stupni dostane dospělý pacient od státu měsíčně jen 880 korun, ve IV. stupni závislosti, pokud je péče poskytována mimo pobytové sociální služby, dostane žadatel na péči nejvýše 27 tisíc korun měsíčně. Tento příspěvek však při dnešních cenách pokryje poskytovanou péči jen ve velmi omezeném rozsahu.
Pro případ dlouhodobé péče se dá i pojistit
Dnes existuje už i možnost uzavřít pojištění pro případ dlouhodobé péče, které dříve neexistovalo. Jde o speciální typ pojistky, která má lidem především finančně pomoci při ztrátě osobní soběstačnosti. V nabídce ho v současné době mají čtyři pojišťovny: Kooperativa, NN Životní pojišťovna, Simplea a UNIQA. Podmínky má ale každá pojišťovna trochu jiné. Společně se však chystají stavět i domovy pro seniory s profesionální péčí.
Pojištění dlouhodobé péče: ztráta soběstačnosti už nemusí být strašák |
Profesionálních pečujících je však nedostatek. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb chybí jen v sociálních službách tři tisíce zaměstnanců. Poradenská společnost Boston Consulting Group odhaduje, že kvůli nárůstu seniorů bude do roku 2035 potřeba 45 tisíc nových pečujících.
V sociálních zařízeních přitom podle odhadů chybí dnes až 40 tisíc lůžek. Bez nové výstavby se navíc situace bude zhoršovat. Podle demografických prognóz totiž vzroste do 15 let počet lidí v některém ze čtyř stupňů nesoběstačnosti ze stávajících 360 tisíc na dvojnásobek.
„Ztráta soběstačnosti vyvolává velké obavy u 70 % Čechů. Bojí se nedostatku prostředků i toho, že budou svému okolí na obtíž. Péče o rodinné příslušníky není výjimkou, řada z nás má s péčí o své blízké přímé zkušenost a ví, jak je psychicky i fyzicky náročná. Získat místo v zařízení pro dlouhodobou péči je přitom velmi náročné a zdlouhavé,“ říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
České pojišťovny se proto už loni rozhodly vytvořit síť center dlouhodobé péče a přispět tak k řešení problému. „Naším plánem je vytvoření minimálně 20 domovů pro seniory po celé České republice s minimální celkovou kapacitou 2,5 tisíce lůžek do 10 let. Bude se jednat o strategickou investici, která bude sice nízko zisková, ale s vysokým důrazem na kvalitu péče,“ uzavírá Jan Matoušek.
