Rozkopnout roli kovralu a rovně ho seříznout? To možná bývávalo. Dnešní podlahářství je nesrovnatelně rozmanitější. Existuje spousta druhů podlahovin, z nichž si řemeslník může vybrat jen některé a na ně se přímo specializovat.
Seriál o řemeslnícíchV seriálu Řemeslo žije budeme představovat vybrané řemeslnické profese. Čtěte příběh smyčaře: Z bláta odešel k řemeslu, které dobře vydělává. A nelituje  Seriál vychází v rámci Roku řemesel 2016, který pořádá AMSP ČR |
S postavou chalupáře Roberta Kose z filmu Na samotě u lesa nelze než říct: „To máte PVC a vinyl, korek, přírodní lino, marmoleum, laminát, lité podlahy, koberce a hlavně dřevo. A dřevěné podlahy - to jsou palubky, vlysy, mozaikové a kazetové parkety, lamparkety, průmyslová mozaika, evropské i exotické dřeviny,“ vypočítává Miloslav Štumpa, předseda Cechu podlahářů České republiky.
Tři roky nestačí
Pro práci podlaháře neexistují podle předsedy cechu téměř žádná omezení: „Stačí, že je člověk zdravý, má obě ruce, které nejsou levé, nohy, na kterých se udrží, a zvládá jednoduchou matematiku, aby dokázal spočítat metry čtvereční, procenta, odečíst prořez, a má starý dobrý selský rozum. Je to různorodé řemeslo pro šikovné a zručné lidi, kteří nejsou líní o práci přemýšlet,“ říká Miloslav Štumpa.
Podlahář by měl být vyučený v oboru. Vyučení trvá tři roky, a to platí jak pro obor podlahář, který se řadí mezi střední odborné vzdělání s výučním listem, tak i podlahářské práce, které patří mezi nižší střední odborné vzdělání s výučním listem. Děti se přesto do učení příliš nehrnou. Obor podlahář nabízí v současné době sedm škol v celé republice. A jen čtyři z nich mají žáky.
Ve škole se učni naučí pracovat s nejrůznějšími typy podlahových krytin, ale osvojí si i čtení technické dokumentace, naučí se zhotovovat jednoduché výkresy a náčrty, zaměřit podlahu a vypočítat spotřebu materiálů i orientovat se v jednoduchých cenových záležitostech oboru. Podle odborníků ovšem vyučení nestačí, je nutné sledovat vývoj nových technologií i materiálů.
Většina podlahářů jsou živnostníci, což obnáší i investice do vzdělání, školení, kvalitního nářadí a vozidla, které nářadí včetně podlahoviny uveze. „Bez toho se pracovat opravdu nedá. Když máte u sebe zkušeného parťáka, jde to o hodně snáz,“ vysvětluje Miloslav Štumpa.
Čtěte takéMladým se do montérek nechce. Přitom si mohou vydělat přes 40 tisíc.  Technohrátky v SPŠ stavební v Rybitví přibližily školákům různá řemesla s očekáváním, že aspoň některé je zaujalo. |
Podlaháře hledejte v cechu
Všechny firmy, které mají potřebná oprávnění pro realizaci podlah, najdete v registru živnostenského podnikání, kde ale chybí kontaktní informace. Ty je potřeba vyhledat v komerčních databázích na internetu. Prověřené podlaháře můžete najít na stránkách cechu www.cech-podlaharu.org. Cech podle slov svého předsedy upřednostňuje kvalitu před kvantitou, jeho členy je momentálně 70 prověřených podlahářských firem.
„Samozřejmě neplatí, že když firma není v cechu, že svoji práci neumí, ale dobrovolné sdružování v profesní organizaci je pro nás signálem, že majitel firmy se oboru věnuje se skutečným zájmem,“ myslí si předseda cechu.
Podle něj se vyplatí podlahářské práce naplánovat dostatečně dlouho dopředu. „Počítejte s tím, že na kvalitního řemeslníka si budete muset počkat a řešit ho s dostatečným předstihem, jelikož jde ze zakázky do zakázky,“ připomíná. Pokud je schopen přijít „do druhého dne“, je to podle Štumpy hodně podezřelé.
Než se na zakázce dohodnete a podepíšete smlouvu, radí Štumpa všímat si i maličkostí: „Už příjezd samotného řemeslníka na čas v předem dohodnutý termín je dobrou indicií. Sledujte také, jaké má vybavení, jestli vytáhne ošuntělý skládací metr nebo má jiná měřidla. Dobrý podlahář by si měl projít celou stavbu, zajímat se o podklad, změřit si rovinnost, vlhkost, vyzkoušet tvrdost podkladu, zkouknout dilatační spáry. Pokud narazíte na řemeslníka, který nerozporuje vaše laické návrhy, tak před ním raději zavřete dveře.
Co když budu přesto nespokojen? „Osobně bych doporučoval možnost vzniku problémů zarazit hned na začátku, a to tak, že škrtnete z výběru vše, co je nejlevnější, nejrychlejší, a ty, co můžou hned,“ dodává předseda Štumpa.
Pro Job 2015
|
Revoluce v přípravě podkladu
Obor se za posledních 20 let změnil hodně. Zatímco dříve podlahářům stačila kožená brašna s běžným nářadím, koště a brus do ruky, což uvezl každý osobák, dnes je tomu zcela jinak. Jen potřebné nářadí se pohybuje ve stovkách tisíc korun a na odvoz je potřeba dodávka.
Co se týče samotné přípravy podkladu, tak tam proběhla doslova revoluce. Položit PVC na podklad, který se zametl a dala se na něj papírová podložka, je dnes zcela nemyslitelné. Příprava podkladu je klíčová pro to, jak bude následná položená podlahovina vypadat a jak dlouho bude sloužit. Samonivelační hmoty, penetrace, lepidla nebo bariéry proti vlhkosti se stále zdokonalují. Také materiál podlahoviny se stále inovuje a novinky neustále přibývají. „Podlaháři se musí neustále v řemesle zdokonalovat a proškolovat na nové materiály. Aspoň ti, kteří chtějí s trendy a novými technologiemi držet krok,“ doplňuje Miloslav Štumpa.
Podle něj má řemeslo podlaháře budoucnost. Podlahy jsou a budou trvalou součástí každého bydlení. „Potřebujeme opravdové „fachmany“, po kterých zůstávají pěkné a trvalé výsledky, a ne ty, kteří si na to jen hrají a dělají klientům bezesné noci.“ U každého materiálu najdete něco, co lze považovat za „majstrštyk“. Např. vyřezání log do povlakových krytin, intarzie u dřevěných podlah nebo vytažené fabiony u přírodního linolea.
Cena podlahářských prací se může hodně lišit. Samozřejmě si připlatíte za „majstrštyk“. Například za vyřezání log do povlakových krytin, za intarzie u dřevěných podlah nebo vytažené fabiony u přírodního linolea.
Jiné bude ale také ocenění práce když půjde o jednu obdélníkovou místnost v přízemí a jiná u podlahy v šesti pokojích o různých tvarech ve dvanáctém patře bez možnosti použití výtahu. „Jedině po obhlídce můžeme posoudit počáteční stav díla, provést měření a vybrat vhodný postup a technologii zhotovení s konkrétními materiály,“ říká podlahář Tomáš Voborník. Teprve pak cenu vypočítá. Pohybuje se od desítek po stovky tisíc korun.
