Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Realita a trendy v podnikání: svět a ČR

V poslední době na stránkách časopisů a odborných publikací, ale také v rozpravách top-managerů, vlastníků podniků apod., se objevují témata “Inovuj, nebo nepřežiješ“, “Vedení rychlostí růstu“ apod. Jde tedy o témata související s dynamikou rozvoje podniků a podnikání. V podstatě jde o témata “jak si udržet konkurenceschopnost“ a “jak přežít ve stále náročnějším konkurenčním prostředí“.
Podnikatel (c) profimedia.cz/corbis

Podnikatel (c) profimedia.cz/corbis | foto: Profimedia.cz

V podstatě jde o témata “jak si udržet konkurenceschopnost“ a “jak přežít ve stále náročnějším konkurenčním prostředí“. Na začátek úvah o nových trendech dynamiky rozvoje podniků a podnikání si položme několik otázek. Jaká je realita? Je současná doba něčím typická? Jsou podmínky podnikání rovné, nepřehlížíme nové trendy? Je současný svět podnikání skutečně “vícerychlostním“ procesem!?

Pokusme se tedy o nalezení, případně jen o poodhalení faktů a trendů dávajících reálný obraz o současnosti v podnikání.

Statistická fakta, interpretace a argumenty

Odpověď na výše položené otázky lze shrnou do jedné věty… Typickým znakem současného světa podnikání v globálním nazírání je selekce a diferenciace podnikatelských subjektů!

Pokusme se o prokázání tohoto velmi razantního tvrzení, které do značné míry zpochybňuje ideály řady teorií a mnoha vágních politických tvrzení. Podle některých odborníků je klíčovým prvkem konkurenceschopnosti intelektuální kapitál. Citace těchto autorů je možné do značné míry potvrdit čísly uvedenými v níže uvedené tabulce. Jde o výsledky šetření v roce 2000 ve skupině zemí Europe 19. Je to skupina zemí tvořená členy EU a dále Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Výsledky jsou prezentovány za soukromý podnikatelský sektor bez primární sféry (tzn. zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, rybolov ap.).

 Tyto výsledky jsou potvrzeny v řadě případů obdobnými daty ze zemí, které jsou novými členy EU nebo kandidují na členství v EU (tzn. 10 nových členů a dále Rumunsko, Bulharsko a Turecko).

Na prvý pohled je zřejmé, že statistické rozložení firem podle počtu zaměstnanců je zcela nerovnoměrné. Pouze 2 firmy z tisíce patří do skupiny velkých podniků. Velké podnikatelské subjekty zaměstnávají cca 33,6 % zaměstnanců ze všech sledovaných firem a vytvářejí na jednoho pracovníka 115 tisíc EUR přidané hodnoty za rok. Na protilehlé straně pomyslného žebříčku stojí drobné firmy, kterých je v uvedených 19 zemích okolo 93 %, zaměstnávající zhruba 34,3 % pracovníků ze všech zkoumaných firem. Přidaná hodnota na pracovníka v roce 2000 je pouze 40 tisíc EUR. Nutno však poznamenat, že v této skupině výrazně převažují firmy bez zaměstnanců (od 60 % do 85 % z celkového počtu všech podnikatelských subjektů, v ČR podíl firem bez zaměstnanců přesahuje 82 %).

Porovnání podnikatelských subjektů ve skupině EUROPE 19 naleznete ZDE.

Jakou kartu k firemnímu účtu?  
Čtěte ZDE.

Na výkonnost firem má často vliv také vlastnická struktura firem, zejména v zemích s probíhající politicko-ekonomickou transformací. V ČR v roce 2003 2 firmy s počtem zaměstnanců nad 100 pracovníků vyprodukovaly přidanou hodnotu na jednoho pracovníka v tomto objemu:

- české veřejné firmy (vlastněné státem a místní samosprávou) 455 tis. Kč,
- české soukromé firmy 459 tis. Kč,
- firmy s cizí účastí 761 tis. Kč.

Uvedené údaje naznačují nejen to, jaká je výkonnost firem dle vlastnické struktury, ale také i to, jakou výkonnost má česká ekonomika v mezinárodním srovnání. Z přibližného přepočtu uvedených údajů z Kč na eura plyne, že výkonnost uvedených firem se pohybuje v intervalu cca 15–25 tisíc EUR, což je zhruba 13–23 % průměrné úrovně dosahované skupinou zemí Europe 19 v roce 2000.

Velmi zajímavé výsledky nabízí ukazatel podílu osobních nákladů na přidané hodnotě firmy (v %) – podíl v drobných firmách činí 66 % a ve velkých podnicích jen 49 %, což svědčí o charakteru a typu profilu výroby a služeb a především o produktivitě práce zcela diferencované podle velikosti firem.

Zcela pozoruhodné výsledky nabízí srovnání průměrné velikosti firem dle počtu zaměstnanců ve skupině zemí Europe 19:

- drobné firmy zaměstnávají v průměru 2 zaměstnance,
- malé a střední firmy zaměstnávají v průměru 4 zaměstnance,
- a průměr za všechny firmy je pouze 6 zaměstnanců.

Nejde o nějaké zkreslení průměru výsledků – výsledky z jednotlivých zemí oscilují kolem čísla 6, např. průměrná velikost firem v Rakousku, Lucembursku, Holandsku a na Islandu je 10 zaměstnanců, naopak nejmenší firmy se nacházejí v Itálii (3 zaměstnanci v průměru) a v Řecku (průměrně 2 zaměstnanci ve firmě). Z nových členských zemí a “čekatelů“ na vstup do EU dosáhly největší průměrné velikosti firmy (v roce 1999) v Lotyšsku (15 zaměstnanců) a v Litvě (11 zaměstnanců). Celkově nejmenší velikost firem v průměru z těchto zemí mají Kypr, Malta a Slovinsko, a to v průměru 4 zaměstnance na jednu firmu.

Na základě těchto faktů zřejmě není třeba snášet další argumenty, aby byla pochopena sociální role malých a především drobných firem. Na druhé straně nutno vidět jejich velmi nízkou konkurenceschopnost oproti velkým firmám – slovy P. Kotlera bychom mohli zobecněně říci, že jde o typické “výklenkáře“, resp. firmy “řemeslného“ charakteru.

Navíc je nutno poznamenat, že konkurenční tlak na malé a střední podnikání je tak velký, že se průměrná velikost firem zmenšuje, zejména ve skupině 0 až 9 zaměstnanců. Tento trend není typický jen pro ČR (trend zde trvá již pátým rokem), ale rovněž pro západní Evropu. Na základě šetření Gallupova ústavu v roce 2002 by pouze 45 % podnikatelů “samozaměstnavatelů“ (v terminologii ČR jde o tzv. osoby samostatně výdělečně činné, resp. OSVČ) znovu podnikalo jako samozaměstnavatel (v roce 2001 to bylo cca 48 %). A 50 % z těchto podnikatelů by chtělo získat statut zaměstnance (v roce 2001 48 %).

Hypotéky začínají být pro podnikatele dostupnější.
Čtěte ZDE.

K podnikání jsou nakloněni podnikatelé v Portugalsku (71 %), Irsku (61 %), Itálii (57 %) a v Lichtenštejnsku (53 %). Od podnikání se “odklánějí“ podnikatele hlavně ve Finsku (znovu k podnikání tíhne jen 26%), v Holandsku (30 %), Švédsku (32 %), Belgii (34 %) a Německu (35 %). Pravý opak existuje v USA. K podnikání by se vrátilo 67 % samozaměstnavatelů (v roce 2001 59 %) a o statut zaměstnance usiluje jen 29 % podnikatelů (v roce 2001 35 %). To svědčí o opačných trendech v podnikání a vytváření vhodného konkurenčního klimatu.

Současně si musíme uvědomit, že v USA (a také v Japonsku) zřejmě podnikatelská sféra zareagovala na globalizační trendy, o čemž svědčí i průměrná velikost firem v USA, resp. v Japonsku. V USA průměrná firma zaměstnává 19 zaměstnanců, v Japonsku 10, a jak bylo uvedeno, v Evropě je to přibližně 6 zaměstnanců. Porovnáme-li výkonnost firem podle přidané hodnoty a jejich velikosti podle počtu zaměstnanců, zjišťujeme, že průměrná západoevropská drobná firma vyprodukovala v roce 2000 cca 80 tisíc EUR a průměrná velká západoevropská firma v tomtéž roce vyprodukovala 117 300 tisíc EUR.

Aby nebylo otevřených otázek dost, v následující tabulce je uvedeno další “varovné“ srovnání. Jde o zjištění OSN z roku 2000. Největší korporace na světě Exxon Mobil vyprodukovala napříkladu více přidané hodnoty než Česká republika.

Porovnání Exxon Mobil a ČR dle přidané hodnoty
Přidaná hodnota vytvořená v… Exxon Mobil Česká republika Rozdíl v neprospěch ČR
[v 1000 $] 63000000 51000000 –12 000 000

Z uvedeného vyplývá, že stát přibližně s deseti miliony obyvatel (např. ČR vyprodukuje méně přidané hodnoty za jeden rok než velká transnacionální korporace. Přibližně 540 velkých podniků (průměrné velikosti) v EU vyprodukuje stejný objem přidané hodnoty jako nejvýkonnější světová korporace. V čem to tedy je, že na jedné straně stojí firmy, kterých je přes 93 % z celkového počtu, které mají v průměru dva pracovníky a vyprodukují za rok 80 tisíc EUR přidané hodnoty, a na druhé straně stojí “hyperpodnik“ s desítkami miliard $ přidané hodnoty? Proč tedy EU zaostává v produktivitě a konkurenceschopnosti za USA, Japonskem a dalšími zeměmi?

Lze vyslovit názor, že jde o rozdíl v globální mobilitě firem, resp. o rozdíl v dynamice rozvoje podniků. Jde o nový a podstatný trend v rozvoji podniků a podnikání všeobecně, který EU stěží zvládá (a navíc ČR řádově zaostává za EU). Co je třeba chápat pod pojmem mobilita firmy (podniku), resp. podnikatelská mobilita?

Podnikatelskou mobilitou je schopnost a možnost firmy (resp. podnikatelského subjektu) reagovat na vnější a vnitřní podněty, je to schopnost a možnost měnit se, měnit své chování, rozvíjet se apod. Jinými slovy řečeno: mobilita je soudobou formou potenciálu firmy, je soudobým projevem konkurenceschopnosti! Ten, kdo aktivně ovládá čas a prostor, je globálním konkurentem a získává mimořádné kladné synergické efekty z konkurenčního souboje.

Globalizace není abstraktní pojem, je zcela konkrétním projevem konkurence. Projevuje se ve formě glokalizace, tzn. konkrétními razantními projevy v konkrétních lokalitách, a v selektivnosti (“vylučování ze sféry zájmu a přímé soutěže“) jak firem, tak regionů, tak států a jejich seskupení. Soudobá konkurence je značně diferencovaná, jak v rozsahu – od globální konkurence až po lokální, tak do forem – od ekonomické až po politickou či vojenskou. Každá firma si v prvé řadě musí najít prostor, kam směřovat svůj konkurenční potenciál. Praktici říkají, že je lepší hrát na prvých místech v druhé lize, než na sestupových pozicích v extralize, protože obvykle platí, že vítěz “bere vše“. Experti tvrdí, že současnou světovou ekonomiku zásadně ovlivňuje pouze asi 3 tisíce firem přímo nebo nepřímo ovládajících několik milionů pracovních míst (navíc ovládaných často jen několika fyzickými osobami!).


Úryvek je z knihy "Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání

Autor:

Nejčtenější

Placení kartou v cizině je drahé. Banky vydělávají na nevědomosti lidí

Placení kartou v zahraničí nebo v cizí měně na internetu má své náklady. Výši těchto nákladů ale může ovlivnit sám držitel karty. Postačí k tomu, když se zorientuje v tom, která banka či finanční...

Proč Češi za některé zboží platí víc než spotřebitelé v zahraničí

Při pohledu na některé cenovky v obchodech se už delší dobu nechce věřit. I přes rostoucí ceny přesto určité zboží stále kupujeme a zaplatíme za něj víc, než je nutné. A někdy i víc než spotřebitelé...

Domácnosti s končící fixací hypotéky čeká šok. Sazby jsou stále vysoko

Hypoteční sazby sice klesají, ale jen velmi pozvolna. Průměrná nabídková sazba dosáhla v únoru 2025 podle Swiss Life Hypoindexu 5,11 procenta, což je jen nepatrný pokles proti lednu. Banky sice...

Po srážce na lyžích nejde jen o úhradu léčby. Škody tak jdou i do milionů

Nehody na sjezdovkách nejsou sice až tak časté jako běžné úrazy. Škody, které při nich vzniknou, se však mnohdy šplhají vysoko přes milion korun. Ve hře je totiž mnohem víc než jen náklady na léčbu....

Kolegu propustili, musím pracovat i za něj. Nestíhám a přesčasy šéf neplatí

Premium

Pracovní smlouva je velmi důležitý dokument. Navíc její ujednání nesmí odporovat zákoníku práce. Co dělat, když vám šéf nutí pracovat za dva a tváří se, že neví, co je přesčas? Co (ne)musíte...

Prestižní fond Albatris financuje projekt YD Capital ve Slavkově

Advertorial

Investiční skupina YD Capital a fond mezinárodní investiční společnosti Albatris spojily síly v rámci projektu Cihelna Slavkov. Tento první společný projekt představuje ambiciózní development, který...

11. února 2025

Burzy mají za sebou pozitivní leden. Posílily akcie i dluhopisy

Vedle standardních makroekonomických dat v lednu čekali investoři na inauguraci staronového prezidenta USA Donalda Trumpa. Jakmile se dočkali, nastal kolotoč změn, který zasáhl mimo jiného i globální...

11. února 2025

Bývalá chce vyplatit z majetku, který jsem nabyl před svatbou. Co patří do SJM

Manželská smlouva je u nás je poměrně novým právním institutem. Umožňuje manželům upravit si vzájemné majetkové vztahy odlišně od zákonem stanoveného režimu, tedy například společné jmění zúžit nebo...

11. února 2025

Proč Češi za některé zboží platí víc než spotřebitelé v zahraničí

Při pohledu na některé cenovky v obchodech se už delší dobu nechce věřit. I přes rostoucí ceny přesto určité zboží stále kupujeme a zaplatíme za něj víc, než je nutné. A někdy i víc než spotřebitelé...

10. února 2025

Nakreslili mi tečky na obličej a dekolt. Pět let tajila práci na Kingdom Come 2

Zatímco česká středověká hra Kingdom Come: Deliverance 2 právě zažívá zasloužený úspěch, práce na motion capture, tedy...

Adam Mišík o svém handicapu: Mohli jsme to léčit, ale rodiče nechtěli

Že by znal podobnou situaci z vlastního života, Adam Mišík popírá. Ale zahrál si ji rád. Ve filmu Holka od vedle je...

Zvyšují riziko úmrtí. Průmyslové potraviny zavrhla dosud největší studie

Její verdikt není unikátní, obdobný vynesly mnohé předchozí výzkumy. Jenže aktuální studie se chlubí největším,...

Janek Ledecký tajil děti a teď i vnučku. Skoro dva roky je dědečkem

Kondici má jako čtyřicátník a figuru taky, nakonec hojně ji předvádí i v dokumentu, který o něm natočila Česká...

Někde to stále mírně táhne, hodnotí Rolins lifting po roce. Je ale spokojená

Zpěvačka Dara Rolins (52) před rokem absolvovala vylepšení u plastického chirurga. Přestože neplánovala o liftingu...