1 Bez dlouhého spánku se neobejdete
Nejen tělo, ale i paměť po náročném pracovním dni potřebuje odpočinek. Nedostatečná délka spánku vede nejen ke snížení tělesné výkonnosti, k narušení imunity, ale také ke snížení paměťového výkonu. Potřeba spánku u dospělé osoby se pohybuje v rozmezí 6 až 9 hodin.
Při redukci spánku může také dojít ke snížení počtu hlubokých spánkových fází, které jsou potřebné právě k upevnění informací v dlouhodobé paměti, k takzvané konsolidaci.
2 Koncentrujte se
Zanalyzujte své pracovní prostředí a snažte se vyloučit veškeré rušivé vlivy (otevřené okno, hudba, rozhovory kolegů...), které vám narušují koncentrační schopnost. Pokud zjistíte, že některé rušivé prvky není možno odstranit, pak si pořiďte sluchátka. Díky tomu se rychleji zkoncentrujete a úkol vykonáte mnohem rychleji.
Také multitasking (paralelní vyřizování několika úkolů najednou) může narušit výkon paměti. Proto se v době zpracovávání důležitých úkolů nebo při učení snažte omezit nahodilé vyřizování e-mailů, sms zpráv a vypněte si zvonění telefonu.
3 Jen číst nestačí
Chcete-li si zapamatovat hodně informací z přečtených článků, měli byste dodržet několik zásadních pravidel:
Michaela Karsten
|
- Snažte se získat nejdříve přehled nad daným textem, tedy daný text "přelétnete" očima. Získejte základní informace o obsahu, názvech a rozdělení odstavců, klíčových slovech. Díky tomu nastane "priming" proces, kdy se v paměti aktivují již uložené informace související se zvoleným tématem textu.
- Položte si otázky: Co již o daném tématu vím? Co se chci dál dozvědět? Co mě nejvíce na tématu zajímá? Vyprovokujete tak zvědavost, a tím se zvýší vaše pozornost a soustředěnost.
- Přečtěte si zvolený text a kontrolujte průběžně, zda na své otázky získáváte postupně odpovědi. V této fázi byste měli důležité věty barevně označit.
- Udělejte reflexi, tedy popřemýšlejte o textu a hledejte analogii k informacím v textu. Jde o jednu z velice důležitých fází, kterou byste neměli opomíjet.
- Paměť podpořte ještě akusticky, tedy čerstvě nabyté informace si nahlas přeříkejte.
- Shrňte získané informace k danému tématu a přeříkejte je vlastními slovy. Také můžete získané informace doprovodit schématy nebo diagramy.
- Zopakujte si vše večer před spaním a alespoň ještě jednou druhý den.
4 Stanovte si pevný učební plán
Pokud máte za úkol naučit se rozsáhlejší materiál, stanovte si učební plán a poté přesný denní rozvrh. V něm pak neopomeňte pauzy na jídlo a odpočinek a rovněž i čas na opakování.
K dodržení tohoto plánu je nutná sebedisciplína, ale při jejím dodržení se vyhnete špatnému svědomí z věčného posouvání učební látky na další dny. Vyšetříte čas i na volnou zábavu, budete na sebe více hrdí a hlavně se naučíte správě odhadovat čas, který potřebujete na zpracovávání různého učebního materiálu.
5 Před-učení je lepší než do-učení
Chystáte-li se na nějakou přednášku, seminář či zajímavé jednání, nejefektivněji bude vaše paměť pracovat, když se předem na dané téma částečně připravíte. Přečtěte si alespoň nejdůležitější informace k dané problematice.
Informace tak pro vás už nebudou úplně nové, tím pádem zvyšujete prvek pochopení a zábavy při jejich ukládání do paměti. Před-učení je spojeno se slovem chtít, kdežto do-učení je již spojeno se slovem muset. Už to je negativní nastavení, které může paměť blokovat.
6 Vytvářejte si vlastní akronymy
Akronym je slovo, které vzniká z počátečních písmen několika klíčových informací. Například název dřívější populární hudební skupiny ABBA je také akronym. A = Anni, B = Björn, B = Benni, A = Agnetha (jména členů skupiny).
Nebo akronym FAST (přeloženo z angličtiny "rychle") prozrazuje pravidla vyšetření osoby při podezření na mozkovou mrtvici. F - face (obličej). Je úsměv v obličeji symetrický a nenarušený? A - arms (končetiny). Dokáže postižená osoba zdvihnout obě ruce? S - speech (slovní projev). Je slovní projev zpomalen? T - time (čas).
7 Využívejte schopnosti asociace
Jakékoli nové informace se pokuste mentálně mezi sebou propojit nebo je propojte s informacemi již uloženými v dlouhodobé paměti. Například jste se právě z článku dozvěděli, že naše galaxie, mléčná dráha, obsahuje zhruba 100 miliard hvězd. A druhý den se zase z jiného článku dozvíte, že lidský mozek obsahuje zhruba 100 miliard mozkových buněk.
Tyto dvě informace můžeme výborně spojit. Třeba když si představíme, že mozek je tvořen z mozkových buněk ve tvaru hvězd. Je jedno, že spolu informace nesouvisí.
8 Pro obtížné informace využívejte akrostické metody
Tato mnemotechnika, pocházející z antiky, využívá verbální paměti. V této metodě se vezmou počáteční písmena klíčových informací a z nich se vytvoří memověta. Jako příklad mohu zmínit známou mnemotechniku k zapamatování si poloměru země "še-tři se- os-le", která se pojí k hodnotě 6 378 kilometrů.
9 Ukládejte mentální obrazy
Využijte asociace a vizualizace. Chcete-li si zapamatovat například vzdálenost Měsíce od Země, což je zhruba 384 403 kilometrů, představte si natažený zeměkoulový náhrdelník o počtu 30 zeměkoulí, který spojuje zemi a měsíc (průměr země je 2 x 6 378, tedy 12 756 km, tedy 30 x 12 756 km je přibližně vzdálenost Měsíce od Země).
10 Metoda analogií
Obzvlášť náročná témata je dobré nabízet paměti v analogiích. Tím je myšleno připodobnění s něčím snadno pochopitelným, s podobným principem, ale z naprosto jiné oblasti než probírané téma. Ideálně se využije u abstraktní, špatně představitelné informace. Díky této metodě se zvyšuje chápání náročnějšího tématu, ale také kreativita.
