Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Mají po maturitě a chtějí pracovat a vydělávat. Ale po svém

  • 326
Před chvílí odmaturovali a začínají sepisovat motivační dopisy svým prvním zaměstnavatelům. Říká se jim i generace Z. Jaká očekávání mají letošní absolventi a jaká firmy? Jde o generaci, která zaměstnavatele nanejvýš zajímá.

„Jako ředitel obchodu s módou se s generací Z setkávám dost často. Nejen jako se zákazníky, ale i jako s uchazeči o práci nebo teď s brigádníky při rekonstrukci naší prodejny. Myslím, že jim chybí samostatnost a sebereflexe. Myslí si, že na nich stojí svět a bez nich se neobejde. Chtějí hodně peněz za málo práce. Ideálně si chtějí užívat život a za to užívaní mít alespoň 30 tisíc čistého,“ míní Petr Gürth, ředitel Snapbacks.cz.

Podobně to vidí i matka jednoho z loňských maturantů. „Marek se nedostal na vysoké škole na obor, který se mu líbil, tak jsme se domluvili, že si na rok najde práci, a pak to zkusí znovu. Za deset měsíců vystřídal čtyři práce. Tam byla dřina, tam dostával málo, tam měl špatného šéfa… pořád něco,“ kroutí hlavou matka, která za pětadvacet let práce vystřídala jen tři zaměstnání.

Ne každý zapadne do kolektivu

Generace Z

Nejmladší generace dospělých, děti nového tisíciletí, které se rodí od druhé poloviny 90. let do současnosti. Někdy se užívá i pojem internetová generace, protože její příslušníci již od dětství využívají moderní technologie a žijí prakticky online.

Překvapivě u juniorních pozic nejsou nejčastějším důvodem odchodu chybějící znalosti, ale problémy se zapadnutím do kolektivu a sžitím se s firemní kulturou. Ty stojí za více než polovinou odchodů.

„Vina ale zdaleka není jen na straně nových zaměstnanců. Firmy často nemají připravený plán zaškolení a rozvoje pro nováčky,“ říká Magdalena Kujundžič, psycholožka a koučka v Green Fox Academy, která se specializuje na programátorské kurzy. Když se k tomu přidají nejasná pravidla a nedefinovaná náplň práce, cestu k odchodu firma nováčkovi vydláždí sama.

„Koneckonců to dokládají i statistiky. Problém s vedením a dodržováním pokynů je důvodem odchodu u 26 procent lidí,“ pokračuje Magdalena Kujundžič. Než se junior osamostatní, zabere to zhruba rok až dva. Existuje jen pár velkých talentů, kteří se s novou agendou popasují rychleji. „HR manažeři očekávají, že teprve za šest měsíců nový člověk ve firmě začne chápat všechny její interní procesy a kulturu,“ dodává psycholožka.

Mladí si více cení nezávislosti

Proč jdou lidé čerstvě po škole tak tvrdošíjně za svým? „Generace Z dnes představuje 24 procent globální populace, jsou přirozeně digitální, etnicky nejdiverzifikovanější a nejtolerantnější,“ představuje letošní absolventy Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment. Podle ní se dokážou rychle zorientovat na novém působišti.

„Zpracovávají informace rychleji, ale jejich rozsah pozornosti je nižší než u předchozích generací. Uvádí se, že generace Z má rozpětí pozornosti 8 vteřin, kdy je třeba je zaujmout a přitáhnout. Na druhou stranu dokážou rychle a efektivně přepínat mezi prací a zábavou bez ohledu na rušivé elementy a jsou schopni pracovat současně na více úkolech zároveň,“ vyzdvihuje Součková. 

Drtivá většina letošních maturantů to ještě bude zkoušet na vyšší či vysoké škole, ale finance táhnou stejně tak. Nabídka letních brigád, trainee programů a stáží, ze kterých se velmi rychle může stát první zaměstnání, je široká a pružná. 

„Generace Z sama sebe vnímá jako individuality. Více si cení nezávislosti a více bude tíhnout k osamostatnění i na trhu práce. Také nemusí tolik tíhnout k akademickému vzdělání a půjdou rovnou na věc, pokud si budou myslet, že jsou schopni se to naučit sami nebo nějakou efektivnější netradiční cestou,“ myslí si Součková.

Co se o generaci Z říká

  • Přemýšlí a chovají se jako podnikatelé, více než předchozí generace. Až tři čtvrtiny teenagerů říkají, že jednou chtějí začít podnikat.
  • 71 % jejích příslušníků věří ve frázi: Pokud to chceš mít správně, udělej si to sám.
  • Nechtějí jen zaměstnání, chtějí pocit naplnění a pocit, že jejich práce posunuje svět kupředu. I proto dávají při výběru zaměstnavatele přednost těm firmám, které svým zaměstnancům pomáhají s rozvojem, a to nejen v jejich oboru, ale například i v oblasti tzv. měkkých dovedností.
  • Během dne používají až pět moderních přístrojů, a proto i jejich vzdělávání musí být specifické a odlišné než doposud. Díky internetu jsou samostatní a zvyklí učit se nové věci sami nebo prostřednictvím online platforem.
  • Podle zahraniční studie si tři čtvrtiny jejích zástupců myslí, že jsou jiné cesty, jak získat dobré vzdělání než jít na VŠ.

Zdroj: Grafton Recruitment

Poněkud klikatou cestu si zvolil před dvěma lety i Jan Černý. Vyšší odbornou školu stavební opustil ještě před prvním pololetím a začal pracovat u svého otce, stavbyvedoucího. „Nedělalo to dobrotu, moc jsme si nerozuměli, a tak jsem po několika měsících odešel,“ popisuje vystudovaný stavař další angažmá. Poté brigádničil ve skladu, vypomáhal ve stolárně, kde si jej všiml jeho současný šéf. „Líbilo se mu, že jsem přesný a pečlivý, a nabídl mi místo i dobrý plat. Vzal jsem to, práce se mi líbí, i když jednou bych si rád sám otevřel stolařství a začal podnikat,“ usmívá se jednadvacetiletý řemeslník.

Ideální zaměstnanec pro pražskou firmu je skaut z Moravy

Velký vliv má i obor práce, do kterého absolventi vstupují. Zatímco v kancelářích s mladým kolektivem se z nováčků rychle stanou platní členové týmů schopní měnit způsob a režim dosavadní práce, v zajetých provozech s kolegy ve věku vlastních rodičů to občas drhne.

„Když se jim vysvětlí, jak ten reálný svět vlastně vypadá, ukáže se jim, jak co dělat, a dostanou možnost si to na vlastní kůži zkusit, není to až tak zlé. Mám ale pak pocit, že jim vlastně supluji otce,“ uvažuje Petr Gürth.

Jiní zase posuzují nováčky regionálně. „Obecně moc nevidí dřinu, která stojí za úspěchem. Nemají moc dobrý přístup k práci jako takové. Rozdělil bych je na dvě skupiny. Pražské a mimopražské, protože osobní nastavení každého plyne hlavně z rodiny. Ideální zaměstnanec v tomto věku pro pražskou firmu je dle mého skaut z Moravy,“ míní specialista na influencer marketing a majitel talentové agentury Bookin Agency Matěj Kretík.

Předchozí generace více sázela na spolupráci. Ti, co jsou čerstvě po škole, si více věcí chtějí dělat sami. Právě z těchto důvodů je pro ně velmi atraktivní práce na volné noze. „Zaměstnavatelé tedy budou muset do budoucna v daleko větší míře akceptovat spolupráci na bázi dohod o pracovní činnosti či zkrácených úvazků s možností práce z domova,“ komentuje Jitka Součková s tím, že pokud firmy nebudou této pružnosti schopny, uchazeče z generace Z ztratí.

Samostatnost se projevuje i v rozhodování, jakým směrem svoji kariéru junior namíří. To vidí na vlastní dceři i agronom Jiří. Ačkoli má doma novopečenou agronomku, víc než zemědělství ji láká svět obchodu. „Zhlédla se v inzerátech, které nabízejí tučné platy. Odpověděla na inzerát vedoucí prodejny, kde nabízejí až 50 tisíc měsíčně. Já jsem proti, měla by začít od píky, jaké to je za kasou, hádat se s lidma. Otevírá se mi kudla v kapse, když vidím mladé floutky, jak řvou na padesátileté pokladní,“ vypráví Jiří.

Na pracovním trhu zatím generace Z netvoří nijak výrazně velkou skupinu, každým rokem jich ale přibývá. A očekávání jsou velká, zvláště na nových pozicích. „S tím, jak pracovní trh promění automatizace a umělá inteligence, by generace Z měla být nejlépe připravena na nově vzniklé pracovní pozice a měla by mít nejmenší problémy se adaptovat,“ předpovídá Jitka Součková.