„O životě na vsi a ve městě koluje řada mýtů, ale ukazuje se, že mnoho z nich je jen v našich hlavách. Například už není pravda, že autem jezdí zejména lidé z města. Téměř třetina lidí na vesnici a v malých městech používá auto denně, v Praze je to jen 17 procent obyvatel,“ komentuje Vlasta Dolanská, výkonná ředitelka Poštovní spořitelny, aktuální průzkum, který proběhl napříč Českou republikou.
Padl i mýtus, že lidé na vesnicích nemají kde nakoupit. „Celkem 34 procent vesničanů uvádí, že cesta do hypermarketu jim zabere pět až patnáct minut a dalších 43 procent obyvatel malých obcí se do hypermarketu dostane za 16 až 30 minut,“ přibližuje Vlasta Dolanská.
Vesničané mají větší vztah k majetku a k jeho údržbě
Lidé z vesnice jsou oproti obyvatelům měst mnohem aktivnější v zálibách a aktivním odpočinku. Z průzkumu vyplývá, že na vsi lidé sportují například více než v Praze a 30 procent vesničanů si najde čas na vycházky do přírody, a to několikrát týdně.
Vesničané mají oproti městským lidem i výrazně větší vztah k majetku a jeho údržbě. Zatímco údržbě domu a bydlení se na venkově pravidelně věnují tři čtvrtiny lidí, do domácích oprav se pravidelně pouští jen 48 procent obyvatel měst,“ poznamenává Dolanská.
Průzkum naznačil, že lidé na vesnicích jsou spořivější než obyvatelé měst a pokud to finanční možnosti dovolí, snaží se vytvářet finanční rezervu na stáří i na nečekané výdaje. „Celkem 21 procent lidí žijících na vesnicích uvádí, že se jim daří spořit zhruba dva až pět tisíc korun měsíčně. Ve velkých městech uspoří takovou částku jen 16 procent domácností,“ přibližuje Dolanská.
Otestujte seJste bohatí, nebo chudí? Máte přehled, kde je hranice?  |
Možnost vytvářet finanční rezervu ale nemá každý, poměrně významné procento dotazovaných neuspoří nic. „Na vesnici jde o 12 procent, ve městech dokonce 14 procent obyvatel,“ poznamenává Dolanská.
I když postupně dochází ke stírání rozdílů, v některých aspektech se život na vesnici a ve městě pořád liší, například v tom, že se ve městech žije dráž, ale je i víc na útratu, protože výdělky jsou ve městech vyšší. „Na vesnici a v malém městě utratí lidé nejčastěji průměrně 10 až 15 tisíc korun měsíčně. Ve větších městech a Praze je to 15 až 20 tisíc. V Praze najdeme i extrémní hodnoty – více než 75 tisíc korun měsíčně utratí tři procenta lidí,“ říká Vlasta Dolanská.
Stěhování za prací řada Čechů stále odmítá
Napříč Českou republikou však nadále platí tvrzení, že se Češi nechtějí stěhovat za prací. Tento zakořeněný konzervatismus potvrdil další aktuální výzkum, který letos provedla STEM/MARK pro společnost Home Credit. Polovina Čechů odmítá stěhování kvůli tomu, že se nechtějí odloučit od rodiny a známých. A to i v době mobilních telefonů a internetu, kdy videohovory přes internet nejsou rozhodně nic nového.
Co odhalil průzkum:
|
„Pro spoustu hlavně mladých rodin je důvodem i blízkost rodiny, která může občas vypomoct při hlídání dětí. Rodiče nechtějí brát děti ze současné školy, kde mají své kamarády a přátele. Lpí tak na stávajících vztazích, které nechtějí přetrhat. Sami se tím ale připravují o příležitost – zvlášť v regionech, kde nejsou platy příliš vysoké. Za podobnou práci by Češi mohli o pár desítek kilometrů dál získat daleko vyšší plat,“ říká Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit.
A za jakých podmínek by byli Češi ochotní se přestěhovat za novou prací? Výsledek průzkumu je jednoznačný – jen tehdy, když se tím výrazně zvýší příjem. A o hodně. „Ke změně bydliště v rámci kraje by téměř 30 procent Čechů přesvědčilo zvýšení platu o polovinu a čtvrtina by požadovala dvojnásobně vysokou výplatu. Pokud se jedná o přesun do jiné evropské země, mají Češi jasno – alespoň trojnásobek platu, nebo zůstávají doma. Žádnou jinou variantu nepřipouštějí,“ uzavírá Michal Kozub.
Jaký životní styl vám vyhovuje?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 28. září 2015. Anketa je uzavřena.
