Způsob, jakým Češi během pracovního dne obědvají, prochází zásadní proměnou. Zatímco ještě před pár lety většina zaměstnanců mířila na oběd do restaurací, dnes stále více lidí sahá po domácích krabičkách nebo rychlých možnostech v okolí práce. Důvodem nejsou jen dopady covidu nebo stále vyšší ceny jídla, ale i rostoucí důraz na zdravý životní styl. Firmy na změny postupně reagují, v podpoře zdravého a dostupného stravování zaměstnanců je ale stále značný prostor pro zlepšení.
Podle průzkumu společnosti Pluxee, který realizovala agentura Ipsos v listopadu 2025 a jehož se zúčastnilo 1 033 respondentů z řad zaměstnanců, mají pracovníci na oběd stále velmi omezený čas. Do 30 minut se musí naobědvat 60 procent lidí, zatímco možnost dopřát si celou hodinu má jen 24 procent. Přestávku delší než hodinu si může dovolit jen necelá šestina.
Meníčka versus krabičky z domova
Tento časový rámec – společně s rostoucími cenami obědů – výrazně ovlivňuje i to, kde a jak lidé během dne jedí. Na otázku „Kde nejčastěji obědváte?“ uvedlo restauraci pouze 13 procent respondentů. Téměř pětina zaměstnanců pak dokonce přiznává, že chodí na obědy mimo kancelář méně často než dříve, což je trend, na němž se výrazně podepsala pandemie covidu.
Ve firemních kantýnách dnes obědvá téměř 20 procent zaměstnanců, obliba této varianty se však liší napříč generacemi. Ve věkové skupině 18–26 let ji volí pouze 13 procent lidí, zatímco mezi zaměstnanci ve věku 45–65 let už kantýny využívá přibližně 23 procent.
Vůbec nejpočetnější skupinou jsou jednoznačně „krabičkáři“. Podle průzkumu si totiž více než 48 procent zaměstnanců nosí oběd z domova. „Zajímavé je, že krabičky nejčastěji volí mladší lidé ve věku 18–35 let, zatímco zaměstnanci ve věku 54–65 let tuto formu používají nejméně,“ komentuje výsledky Jan Michelfeit z Pluxee. „A pozorujeme také rozdíl mezi pohlavími – krabičkám dává přednost 55 procent žen, u mužů je to méně.“
Šest procent zaměstnanců obědvá v práci, ale jídlo si nechávají pravidelně dovážet z restaurací.
Přehledně: Jaké novinky čekají od ledna 2026 zaměstnance, brigádníky a OSVČ |
Chceme vybavenou kuchyňku a samoobslužnou lednici
„Zaměstnavatelé změny kolem pracovních obědů vnímají a stále častěji jim přizpůsobují i firemní prostředí. Součástí benefitů se proto stává také širší wellbeing politika,“ přibližuje Jan Michelfeit. Firmy tak dnes běžně počítají s kuchyňkami nebo jídelními kouty, které umožňují zaměstnancům pohodlně poobědvat, i když si jídlo donesou z domova.
Odpovídají tomu i výsledky průzkumu – 62 procent respondentů uvedlo, že mají k dispozici kuchyňku se základním vybavením, a dalších bezmála 23 procent má v práci dokonce velmi dobře vybavenou kuchyňku. Více než 42 procent zaměstnanců má navíc i jídelní stůl či samostatný jídelní kout.
Samoobslužné lednice s čerstvým jídlem má podle průzkumu možnost využívat 15 procent zaměstnanců. Některé společnosti příležitostně pořádají také „fruit days“ či jiné akce zaměřené na zdravé občerstvení. Ve firmách je to ale zatím spíše okrajová záležitost...
Na druhou stranu však přes 40 procent lidí stále obědvá u pracovního stolu, a zhruba tři procenta jedí ve stoje v kuchyňce. „Je vidět, že prostor pro zlepšení v podpoře pohodlného, důstojného a zdravého stravování tu stále je,“ dodává Jan Michelfeit.
Z průzkumu ostatně vyplývá, že většina zaměstnanců zatím změny ze strany zaměstnavatele v tomto ohledu nezaznamenala – přes 62 procent respondentů uvedlo, že se v posledních letech nic nezměnilo. Téměř 11 procent pak situaci dokonce hodnotí hůře než dříve. Naopak zlepšení pocítilo 17 procent oslovených. A co by zaměstnance potěšilo? Pětina by na pracovišti ocenila základní občerstvení, více než 12 procent by uvítalo samoobslužnou lednici s chlazeným jídlem a přes 13 procent by rádo firemní kantýnu.
Loví manažery, kteří práci nehledají. Proč headhunter musí být „hráč“ |
Za stravenku už se nenajíme
Pozitivní je, že 64 procent zaměstnanců dostává od svého zaměstnavatele nějaký příspěvek na stravování. Problém však spočívá ve výši těchto příspěvků. Ceny obědů totiž dlouhodobě rostou a nad hranici 200 korun se poprvé dostaly už v roce 2022. Rekord následně padl v prosinci 2023, kdy se ve Středočeském kraji průměrná cena vyšplhala na 212 korun. Podobně tomu pak bylo i v prosinci 2024 – celorepublikový průměr činil 198, ale například v Jihočeském kraji to bylo 213 korun.
Na vývoj reagují i zákonodárci. Daňově optimální hodnota stravenky pro rok 2025 byla stanovena na 225 korun, přičemž zaměstnavatel typicky přispíval 55 procent (123,90 koruny) a zaměstnanec doplácel 45 procent (101,10 koruny). Pro letošní rok je to již 234 korun, tedy o 10 korun více než loni.
Podniky však tuto možnost moc nevyužívají. „Naše data ukazují, že nejčastější hodnota stravenek poskytovaných firmami je pouze kolem 130 korun. To dnes na plnohodnotný oběd nestačí,“ konstatuje Jan Michelfeit.
