Česká ekonomika podle prognóz v příštím roce přibrzdí a vstoupí do fáze zpomalení. Co když se Češi začnou recese bát, jako v letech 2011 až 2013. Jaký to může mít dopad?
Petr Dufek: Pokud by opravdu čeští spotřebitelé a tuzemské firmy začali mít strach a měnili by své chování, tak nepochybně mohou ekonomiku strhnout do recese. Na druhou stranu k přílišným obavám není v tuto chvíli žádný důvod. Možná je dobré být víc obezřetný, ale rozhodně není proč začít panikařit. Nic nenasvědčuje tomu, že bychom si měli v blízké době zopakovat zkušenost roku 2008 nebo 2013.
Helena Horská: Ekonomika má přibrzdit, ne se zastavit, natož poklesnout. Domácnosti nemají důvod k panice, nemusí se bát recese. Ale určité „vystřízlivění“ v podobě opatrnějšího přístupu ke zbytným výdajům a obezřetnějšího nakládaní s penězi se právem dostaví. I když mzdy porostou stále ještě slušným tempem, ekonomika už poroste pomaleji a selektivně. Některé výrobní provozy či celé firmy mohou mít vážný problém vypořádat se s dalším růstem mzdových nákladů a s výpadky v zakázkách. O propouštění, o kterém se doposud příliš často nehovořilo, se v příštím roce může hovořit stále častěji. A to nás možná vrátí „nohama na zem“ a připomene nám, že nic, ani pracovní místo, není jisté. Mzdy a platy porostou, rychleji než porostou průměrné ceny v obchodech, takže nebude důvod si stýskat. Jen bude třeba už být více opatrný a obezřetný při plánování větších výdajů a budoucích závazků. Navíc bude nutné stále počítat s růstem nákladů na bydlení od nájemného i po energie.
Jak by se měli lidé starat o své peníze, když ekonomika zpomalí? Spořit a střádat, utrácet a třeba se i zadlužit, kde je podle vás zdravá rovnováha, jak se připravit na horší časy?
Helena Horská: Více myslet na zadní vrátka a na to, zda-li si ten či onen „luxus“ můžeme opravdu dovolit, obzvlášť pokud se kvůli němu chystáme zadlužit. Vytvářet si finanční rezervy a více přemýšlet o úsporách na stáří.
Petr Dufek: Mít základní finanční rezervu je užitečné jak v dobrých časech, tak zejména v těch horších či špatných. A vlastně nejenom s ohledem na zdraví ekonomiky, ale i to vlastní. Nikdy nevíme, kdy nás může naše vlastní zdraví vyřadit z práce a odkázat na sociální dávky. V případě zadlužování by měl každý počítat a být vůči sobě i své rodině odpovědný. Univerzální recept pro všechny případy však samozřejmě neexistuje.
Češi mají uloženo na běžných účtech obrovské množství peněz, které ukusuje inflace. Letos se inflace pohybovala kolem tří procent, jakou inflaci predikujete pro rok 2020?
Petr Dufek: Inflace v roce 2020 bude velmi podobná té letošní. Bude se pohybovat těsně pod hranicí tří procent a stále bude platit, že ji každý z nás bude pociťovat různě. Jinak ji bude vnímat kuřák, který bude muset počítat s výrazně dražšími cigaretami, jinak zájemce o nový byt atp. Inflaci budou držet nahoře vyšší spotřební daně a samozřejmě výrazně vyšší náklady na bydlení.
Helena Horská: K první části otázky. Peníze uložené na běžných účtech by měly být jen rychlou finanční rezervou pro náhlé nepředvídatelné události a ne (často jediným) způsobem spoření. A druhá část otázky směřuje k inflaci – pojídači našich úspor. Během příštího roku by měla spotřebitelská inflace postupně zpomalovat z aktuálních hodnot těsně pod třemi procenty. Na konci roku 2020 očekáváme růst spotřebitelských cen poblíž dvou procent. V průměru by inflace měla v roce 2020 dosáhnout 2,4%. Část cenového růstu půjde na vrub zvýšení spotřebních daní na alkohol a tabák, od května pak dojde naopak k poklesu DPH u některých služeb. Souhrnný dopad těchto změn odhadujeme na cca 0,5 procentního bodu. K růstu cen budou i nadále výrazně přispívat ceny elektřiny a tepla, i když v menší míře než v roce 2019. Pokračovat bude i svižný růst cen ve službách, kde se nejvíce projevuje rychlý růst mezd. Naopak motoristé se mohou těšit. Ceny pohonných hmot by mohly, vzhledem k očekávaným nižším cenám ropy, stagnovat či mírně zlevnit.
Platy a mzdy letošní rok rostly, bude to mít podle vás pokračování?
Helena Horská: Ano, ale o něco pomalejším tempem než v roce 2019. Růst mezd vlivem i minimální a zaručené mzdy se udrží nad 6 %. Konkrétně odhadujeme 6,4 %, po očištění o růst cen o zhruba 4 %. Růst mezd se jen tak nezastaví. Jednak doháníme vyspělé ekonomiky a jednak mzdy dotahují náskok růstu produktivity práce v Česku. Opouštíme model ekonomiky založené na levné práci. To ale také znamená, že někteří zaměstnanci, budou-li chtít předejít propuštění z důvodu ukončení činnosti firmy, budou muset změnit možná nejenom zaměstnavatele ale i profesi.
Petr Dufek: Mzdy a platy v příštím roce porostou podstatně pomaleji než letos. Prozatím počítáme s průměrným navýšením 5,5 %, které bude ovlivněno především přidáváním ve veřejném sektoru. V tom soukromém už letos tempo zvyšování mezd docela polevilo, a to dokonce navzdory přetrvávajícímu nedostatku pracovníků.
Kdo se v příštím roce může nejspíš těšit na další přidávání a kdo si zřejmě nepolepší?
Helena Horská: Růst mezd je již několik let tlačen „zespoda“ zásluhou minimální, potažmo zaručené mzdy. Nižší mzdy tak porostou rychleji než ostatní. V průmyslu pomaleji než ve službách. Navíc růst mezd se bude stále výrazněji lišit mezi firmami.
Petr Dufek: S rychlejším zvyšováním platů mohou počítat učitelé a další zaměstnanci veřejného sektoru. Výrazně menší nárůsty mezd pocítí lidé zaměstnaní v průmyslu. Samozřejmě u specializovaných profesí, kterých se vzhledem k nastavení našeho školství nedostává, bude situace podobná jako letos. Zvlášť pokud jde o některé řemeslnické profese nebo experty v IT.
Bydlení se stává pro mladé lidi i střední třídu nedostupné, ceny nemovitostí jsou vysoké, rostou i nájmy. Úrokové sazby u hypoték jsou zatím nízko, ale mohou otočit směrem vzhůru. Co s tím?
Petr Dufek: O tom, jakým směrem se uberou úrokové sazby, rozhodne především ČNB. A ta prozatím zůstává na svých dvou procentech s tím, že jakmile se výhledy domácí i zahraniční ekonomiky začnou zlepšovat, může znovu sazby navyšovat. Nabídka bytů sice vzroste, nicméně s poklesem cen a zvýšením dostupnosti bydlení se zatím počítat nedá.
Helena Horská: Vlastní bydlení je v Rakousku, Německu a jiných evropských státech považováno za nadstandard, někdy až za luxus. Daleko více rodin běžně žije v nájmu. Nájemní bydlení v Česku je naopak považováno za něco nestandardního, přechodného. Nebude to znít populárně, ale tato představa se bude muset změnit. Růst cen nemovitostí a nákladů na výstavbu se jen tak nezastaví. Nevěřím, vzhledem k plošnému nedostatku bydlení, že by ceny nemovitostí mohly v dohledné době poklesnout. Je ale třeba aby obce, města a stát pomohly s rozšířením nabídky nájemního bydlení. A aby stát prosadil zásadní změnu stavebního řízení. A mimochodem výrazného zvýšení úroků z hypoték se obávat nemusíme. Úrokové sazby zůstanou nízké.
Na trhu práce chybí kvalifikovaní lidé, nová pracovní místa však přestávají přibývat? Co to může signalizovat? Mají se některé profese, nebo třeba pracující důchodci bát v příštím roce propouštění?
Helena Horská: O propouštění se v příštím roce může hovořit častěji. Kvalifikovaní lidé ta mají vždy na trhu práce snazší, o práci se nemusí bát. Pokud by přece jen pracovali pro firmu, které se nepodaří přizpůsobit se přísnějším podmínkám rostoucích mzdových nákladů a klesajících zakázek, najdou na trhu práce snadno jiného zaměstnavatele. Modernizace ekonomiky, posilování významu služeb, růst přidané hodnoty produkce, robotizace a digitalizace bude zvyšovat nároky na kvalifikaci, schopnost řešit problémy, umění vyjednávat, vyrovnávat se změnami apod.
To ale neznamená, že šance starší populace na trhu práce se výrazně zhorší. Zkušenosti, flexibilita ale menší platové nároky pracujících důchodců jsou a budou pro mnohé firmy stále atraktivní. Na trh práce nyní vstupují slabší populační ročníky, které ani zdaleka nepokryjí jeho současné potřeby. Pracovní trh v Česku postupně stárne.
Petr Dufek: Nečekám žádné masívní či plošné propouštění, neboť zpomalení ekonomiky nebude tak dramatické jako v nedávné minulosti. A o recesi či dokonce krizi se zatím opravdu hovořit nedá. Propouštění se však zřejmě nevyhnou firmy, které doposud žily primárně z nízkých pracovních nákladů, malých marží při nízké přidané hodnotě. Na druhou stranu to však 30 let po změně režimu až takové překvapení bez ohledu na zpomalení ekonomiky nebude.
Co přejete českým domácnostem a rodinným rozpočtům do roku 2020, jak by měli Češi nadcházející rok brát?
Helena Horská: Všem v prvé řadě přeji hodně zdraví, a hlavně zdraví. Navrch radost, úspěch, méně starostí a hezké rodinné vztahy. Peníze přijdou a zase odejdou. Myslím si, že obzvlášť pro rok 2020 se hodí jeden z citátů tibetského Dalajlámy: „Lidé obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví, potom se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti, a tak nežijí ani v přítomnosti, ani v budoucnosti. A žijí tak, jakoby neměli nikdy zemřít, a potom zemřou bez toho, aby předtím žili.“
Petr Dufek: Přát bych všem mohl leccos, třeba dostupné bydlení nebo levné energie, kvalitnější potraviny a dalších mnoho žádoucích věcí. Popřeji však především zdraví, protože to je, ať si to připouštíme nebo ne, vlastně to nejdůležitější.
Máte pro rok 2020 nějaké své vlastní motto?
Helena Horská: Držím se svého oblíbeného motta: „Štěstí přeje připraveným“.
Petr Dufek: Není to nic originálního, ale myslím, že pro dnešní dobu je to výstižné. Přemýšlejte nejenom nad tím, co vám kdo říká, ale také proč vám to říká.
