Benefity jsou fajn, ale plat je plat. Ukázal to i nejnovější průzkum StartupJobs mezi téměř patnácti stovkami převážně mladých lidí do 35 let pracujících v IT oborech. Každý pátý by na nabídku práce, kde není uvedena odměna, vůbec nereagoval. A to dostává zaměstnavatele do složité pozice. Mnohde totiž na výšku platu lákat ani nemohou, protože je drtí konkurence.
„I když mzdy v oboru informačních technologií v uplynulém roce rostly zejména mimo Prahu, hlavní město má ve mzdovém nastavení stále velký náskok. S rozmachem vzdálené práce se tak může snadno stát, že experty z regionů se pokusí přetáhnout zaměstnavatelé z Prahy,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a GI Group.
Čtvrt milionu versus třicet tisíc
Platy v informačních technologiích jsou samozřejmě ve srovnání s jinými obory nadstandardní.
Hledáte dobře placenou práci v IT? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz. |
V Praze má z pětašedesáti sledovaných IT pozic více než polovina šesticifernou mzdu, tedy sto a více tisíc měsíčně. V Brně je to už ale „jen“ větší třetina a v regionech jsou to spíše výjimky.
Firmy raději zdraží, než by propouštěly. Ceny zvednou dvě třetiny společností |
Přitom očekávání zkušených ajťáků jsou vyšší. Průzkum Startupjobs ukazuje, že lidé na seniorních pozicích v IT, ať už vývojářských či nikoliv, plat 100 tisíc a více předpokládají a také si o něj říkají. V průměru se však musejí spokojit s měsíční odměnou o několik tisíc menší.
Typická mzda v IT začíná v Praze na 50 tisících a končí na 110 tisících v závislosti na žádanosti a zkušenostech. V Brně se pohybuje o něco níž, a sice v rozmezí 45 až 90 tisíc korun. „IT pracovní trh v Brně se díky přítomnosti velkého množství IT zaměstnavatelů přehřál a v otázce mezd se podobně jako v Praze utrhl od zbytku republiky,“ vysvětluje Martin Malo.
Nejvíce si v oboru vydělá výkonný ředitel IT. V hlavním městě se jeho mzda pohybuje od 150 tisíc až do čtvrt milionu měsíčně, v Brně pak od 120 do 200 tisíc korun.
Naproti tomu nejnižší mzdy v oboru tradičně náleží specialistům technické podpory. Ti si v Praze vydělají 35 až 50 tisíc, v regionech pak 30 až 40 tisíc korun. Nejnižší mzdu pobírají tito specialisté na Olomoucku, kde jejich finanční ohodnocení klesá i pod třicet tisíc.
Kolik žádají IT profese na pracovním trhu
V prvním řádku je uveden medián požadovaných mezd, ve druhém medián aktuální nabídky. Zdroj: StartupJobs, průzkum 2021 |
Se znalostí cizích jazyků peníze navíc
Další možností, jak ke svému platu dostat tisíce navíc, je zvládnout některý cizí jazyk. Ideálně ještě jeden k češtině a angličtině. Zvláště pokud máte zájem o ajťácké pozice v podnikových službách. Za poměrně nezáživným názvem se skrývá rychle se rozvíjející obor, který se věnuje finančním a personálním službám, technické podpoře, nasazování robotické automatizace a umělé inteligence i výzkumu a vývoji IT. V Česku v něm pracuje na 130 tisíc lidí.
„Na většině pozic si uchazeči mohou polepšit až o sedm tisíc korun, pokud ovládají nedostatkové cizí jazyky, k nimž patří například němčina, holandština, francouzština a také skandinávské jazyky,“ vysvětluje Jonathan Appleton z asociace ABSL, která sdružuje podnikové služby.
V oboru se hovoří až pětatřiceti jazyky, v Česku lze nejčastěji slyšet angličtinu, češtinu a němčinu. K raritním patří třeba hebrejština, litevština či řečtina.
Peníze specialistům
Studie: Čeští ajťáci jsou nejlépe placení a taky nejméně vzdělaní v regionu |
Výrobní profese zlatá vejce v podobě šestimístných čísel na výplatě tolik nenesou. Na mzdu sto a více tisíc hrubého měsíčně dosáhnou zaměstnanci výrobních závodů a průmyslových podniků na necelé pětině pozic. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu mezd personální agentury Grafton Recruitment.
„Výroba má ale i množství kvalifikovaných pozic, které dosáhnou na šesticifernou mzdu,“ poukazuje Malo. Patří mezi ně například vedoucí závodu, vedoucí konstrukce nebo technický ředitel a v Praze i manažer kvality. Nejvyšší zaznamenanou mzdou v oboru je ředitel výrobního závodu, který si v Praze, na Liberecku a Královéhradecku přijde až na 200 tisíc korun.
Nejméně si naopak vydělá výrobní dělník, jehož nástupní mzda na severní Moravě a Ústecku může začínat na pouhých dvaceti tisících.
Zajímavostí letošního roku je, že se pestřeji rozdávají odměny mezi dělnickými profesemi. I přesto, že ve výrobních podnicích dnes chybějí stovky tisíc dělníků a řemeslníků, růstu nástupních mezd se v uplynulém roce nedočkali ani po odlivu zahraničních pracovníků. Polepšili si jen lidé na odborných pozicích.
Žen na IT pozicích přibývá jen pomalu. Covid to trochu změnil |
„K navyšování mezd ve výrobě docházelo prakticky jen u odborných pozic, a to zejména ve středních Čechách a na jižní a severní Moravě. Největší nárůsty jsme zaznamenali na Olomoucku, kde silně roste konkurence. U nekvalifikovaných pozic zůstávala mzda spíše neměnná,“ komentuje Martin Malo.
Na nejvyšší mzdu dosáhne výrobní dělník v Praze, kde si měsíčně přijde až na 35 tisíc korun. Nejnižší mzdy zaznamenal průzkum na Ostravsku, kde méně než 30 tisíc měsíčně vydělává dvanáct pozic.
V Liberci a Plzni vydělají víc
I když Praha ve většině oborů platí za region s nejvyššími mzdami, ve výrobě to není tak jednoznačné. Například mzda projektového manažera v Praze začíná na padesáti tisících, na Plzeňsku, Liberecku či Pardubicku ale až na pětapadesáti. Mezi další profese, které mohou mít v regionech vyšší nástupní mzdu, patří například obchodně technický zástupce, zkušený inženýr kvality, specialista údržby, HW inženýr nebo vedoucí výroby.
„Výroba je také oborem, kde nejsou v případě mezd patrné velké regionální rozdíly. Běžná mzda ve výrobním sektoru se tak například v Praze pohybuje mezi 40 až 65 tisíci, na jihu Moravy mezi 35 až 60 tisíci a v její severní části 35 až 55 tisíci,“ komentuje průzkum Martin Malo.
