Vydechujte dvakrát
Ráno si řeknete, že se dnes nenecháte ničím vyvést z míry. Sotva však vyjedete na silnici, nastane zácpa. „Tehdy je nejlepší mít v autě CD s humorným vyprávěním komiků nebo relaxační hudbu. Ztracený čas nenahradí, ale utlumí nervozitu,“ doporučuje psycholožka Hana Součková. Pokud pak přiběhnete do práce, nezačínejte rychle běhat po kanceláři a zběsile telefonovat, abyste dohnali chybějících čtyřicet minut. Udýchaný hlas ve sluchátku nebude klientovi znít dvakrát příjemně. „Mám už vyzkoušené, co platí na zklidnění. Sednu si na pár minut, zhluboka dýchám a po každém vydechnutí se ještě snažím jednou jakoby dovydechnout zbytek vzduchu z plic. Možná budete překvapeni, jak to funguje,“ radí Tomáš Holínek, který už léta cvičí jógu.
Když příčiny působí, nic nepomůže
Nervozitu a stres nám však přináší i jiné pracovní situace, než je například cesta do práce. „Jít po náročném pracovním dni třeba do některého z nákupních center, to je jako chtít se usušit v bazénu. Jsou to totiž místa, kde se všechny prvky podporující nervozitu kumulují. A přesto to mnoho lidí právě tak dělá,“ uvádí Součková. Stres je opravdu téměř všudypřítomný a podepisuje se i na spoustě nemocí, kterými trpíme a nad nimiž často přemýšlíme, kde jsme k nim přišli.
V oficiálním seznamu nemocí z povolání však psychický stres jako uznávanou příčinu onemocnění, nenajdeme. Psycholog Andrew Urbiš z Čeladné tvrdí, že pokud příčiny působí, nemůže žádná terapie a sebelepší snaha lékaře daný problém vyřešit. „Pokud ale odstraníme příčiny, často si organismus nemocného člověka, díky obrovským regeneračním schopnostem, pomůže sám a pacient se vyléčí,“ říká. Někdo se však stresuje, protože se bojí o práci a nechce a ani nemůže v dané oblasti nic řešit.
Šéfové někdy neznají hranice
Neustále pokroky vědy a techniky zvyšují také kvalifikační nároky na pracovní výkon a vyžadují větší odpovědnost. Zaměstnavatelé zase v rámci konkurenceschopnosti a dosažení vyššího zisku hledají cesty k dokonalejšímu využití pracovní doby a tlačí zaměstnance k vyšším výkonům. Často na hranici jejich energetického limitu. „Přidejme si k tomu skutečnost, že vedoucí pracovníci na různých úrovních řízení neumí komunikovat s podřízenými. Nejsou ve většině případu připraveni k seriozní práci s lidmi a domnívají se, že hlavními nástroji řízení jsou příkazy a zákazy.
V kurzech můžete psychiku posílit
Odolnost proti psychické zátěži se snižuje při nedostatku spánku, nesprávné výživě, při kouření a nadměrném pití alkoholu. Vliv na psychické přetížení má i to, když pracujeme mimo svůj biorytmus. Některým lidem vyhovuje brzo vstávat a dříve chodit spát, jsou to tak zvaní skřivani, jiným naopak svědčí pozdější vstávání a čilí jsou třeba ještě i kolem půlnoci, říká se jim sovy. Dnes to jde těžko, diktovat si pracovní dobu, jenže to, jak jsme naprogramovaní, nezměníme a narušený biorytmus stojí za mnoha psychickými potížemi.
Odolnost proti stresu můžeme zvyšovat i vhodnou životosprávou, pohybem, psychologickými autorelaxačními a aktivačními metodami, nácvikem psychických obranných reakcí na stresové faktory a podobně. Někdy nezaškodí absolvovat kurzy s touto tématikou. „V práci na mě leží velká zodpovědnost, je to vyčerpávající. Abych se nezhroutila, jezdím pravidelně na víkendová cvičení proti stresovým zátěžím. Moc mi to pomáhá. Je spousta organizací, které se tím zabývají, jen je potřeba vybrat si, který druh je komu bližší,“ konstatuje manažerka Irena.
„Já sám učím své pacienty čínská cvičení Tao-Jin, dýchací techniky, hluboké hrudní vibrace, některé prvky, které jsem se naučil při studiu energetických cvičení u Maorů na Novém Zélandě a další techniky,“ dodává psycholog Urbiš. „Velmi důležitý je ovšem způsob vnímání životních situací, kterými procházíme. Filozof Seneka říká: Nespokojujeme se s přítomnosti, ale zalétáme myšlenkami daleko kupředu. Zvířata prchají před bezprostředním nebezpečím, a když mu uniknou, jsou klidná. My se trápíme budoucím i minulým. Paměť nás mučí minulým strachem, předvídavost přivádí budoucí. Nikdo není nešťasten jen neštěstím přítomným.“
