Pracovní poměry na dobu určitou neztrácejí u zaměstnavatelů na oblibě. A není se co divit. Vždyť nabízejí jedinečnou možnost po uplynutí sjednané doby bezpečně ukončit spolupráci se zaměstnancem, který zaměstnavateli nevyhovuje. Zároveň jsou i dobrým motivačním prostředkem pro zvyšování efektivity práce. Snad každému zaměstnanci je totiž jasné, že zaměstnavatel prodlouží pracovní smlouvu jen takovému zaměstnanci, s jehož prací je spokojen a který je pro jeho podnik přínosem.
1. Pravidla pro uzavírání pracovního poměru na dobu určitou
Co přesně pracovní poměr na dobu určitou znamená, jaké jsou jeho výhody a nevýhody a kdy zaměstnavatel postupuje v rozporu se zákonem?
Pracovní poměr na dobu určitou smí být sjednán maximálně na dobu tří let. Je nerozhodné, jakým způsobem je doba trvání definována, zda konkrétním datem (například do 30. 12. 2019), údajem o počtu let či měsíců (například na dobu 3 let nebo 36 měsíců), nebo definováním události, o níž je jisté, že v budoucnosti nastane (např. do skončení určitého projektu zaměstnavatele). Důležité je, že sjednaný okamžik nebo událost nesmí nastat později než za tři roky ode dne nástupu do práce.
2. Starobní důchod
Zvláště zahraniční zaměstnavatelé rádi dávají do pracovních smluv ustanovení, že pracovní poměr končí automaticky dnem, kdy zaměstnanec požádá o starobní důchod.
Čtěte také |
Takové ustanovení je nepřípustné u všech zaměstnanců, kteří mají do důchodu více než tři roky. A ti, kteří mají do důchodu méně tři roky, by měli mít na paměti, že odchod do důchodu není povinným důvodem pro skončení pracovního poměru. Důvodem ke skončení vašeho pracovního poměru bude jen tehdy, pokud jej jako důvod skončení vašeho pracovního poměru uvedete v pracovní smlouvě.
Obecně platí, že pokud nesjednáte přiznání starobního důchodu jako skutečnost rozhodnou pro skončení vašeho pracovního poměru, váš pracovní poměr bude pokračovat dále bez ohledu na fakt, zda jste o starobní důchod požádali a byl vám přiznán, či nikoli.
3. Dobu určitou lze opakovat
Jednou založený pracovní poměr na dobu určitou lze opakovat, a to nejvýše ještě dvakrát. Opakování pracovního poměru na dobu určitou lze provést jak sjednáním nové pracovní smlouvy, tak i dodatkem ke stávající smlouvě, kterým se změní doba trvání pracovního poměru, to je prodloužením stávající pracovní smlouvy.
Spořicí účet vybírejte pečlivěSrovnejte si aktuální nabídky spořicích účtů. |
Počet opakování je důležitý. Sjedná-li zaměstnavatel pracovní poměr pouze na dobu jednoho roku a pak ještě dvakrát prodlouží vždy po jednom roce, musí následovat buď ukončení spolupráce, nebo změna pracovního poměru na dobu neurčitou. Nehraje žádnou roli, že dohromady zaměstnanec pracoval jen tři roky. Maximální počet opakování byl vyčerpán.
4. Návrat k původnímu zaměstnavateli s odstupem doby
Jestliže váš původní pracovní poměr na dobu určitou skončil a vy jste si našli nové místo u jiného zaměstnavatele, kam jste nastoupili, ale zjistili jste, že vám nevyhovuje a dohodli jste se s původním zaměstnavatelem, že se vrátíte zpět, zbystřete. Je velmi důležité, jak dlouhý byl časový úsek mezi skončením předchozího pracovního poměru u původního zaměstnavatele a dnem nástupu do práce po návratu.
Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba tří let, k předchozímu pracovnímu poměru se nepřihlíží. Váš původní zaměstnavatel s vámi může uzavřít pracovní poměr znovu na dobu určitou až tři roky a ten pak ještě dvakrát zopakovat. Pokud uplynula doba kratší, máte možnost po skončení nového pracovního poměru sjednat další nový nebo jej prodloužit už jen jednou. Pak už musí následovat buď ukončení spolupráce, nebo pracovní poměr na dobu neurčitou.
5. Obrana, když zaměstnavatel postupuje v rozporu se zákonem
Ale jak postupovat, pokud zaměstnavatel pravidla zákoníku práce nerespektuje a uzavřel s vámi (další) pracovní smlouvu na dobu určitou?
Lucie Kalašová
 Advokátka Lucie Kalašová |
V první řadě musíte svému zaměstnavateli ještě před uplynutím sjednané doby písemně oznámit, že trváte na tom, aby vás dále zaměstnával. Pokud tuto podmínku splníte, změní se váš pracovní poměr na dobu neurčitou automaticky. Jedinou obranou zaměstnavatele je podat žalobu k soudu, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. Zaměstnanec žalobu ve dvouměsíční lhůtě může podat také, ale nemusí.
Do nedávna panovala v odborných kruzích nejistota, zda domněnka přeměny pracovního poměru na dobu neurčitou nastává automaticky již po doručení písemného oznámení, nebo až pravomocným rozsudkem soudu, který potvrdí, že původní pracovní poměr na dobu určitou byl sjednán v rozporu se zákonem. Jasno přinesl především nedávný nález Ústavního soudu ze září 2016 (sp. zn. III. ÚS 2703/15). Ten jasně deklaroval, že „Oznámí-li zaměstnanec zaměstnavateli v souladu s podmínkami § 39 zákoníku práce svoji vůli (tedy že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával), a není-li ani zaměstnancem ani zaměstnavatelem podána speciální žaloba ve dvouměsíční lhůtě, pak se v konkrétním případě jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.“
6. Pro koho omezení obecně neplatí?
Limit tří let a možnost následného dvojího opakování se nevztahuje na zaměstnance, jejichž zaměstnavatelem je agentura práce a byli zaměstnáni pro výkon práce u jiného zaměstnavatele. Pro běžné kmenové zaměstnance agentur práce tato výjimka neplatí.
7. Vážné provozní důvody zaměstnavatele
V jakých dalších případech s vámi váš zaměstnavatel může uzavírat pracovní poměr na dobu určitou, aniž by respektoval obecné limitující pravidlo? Může tak činit, jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze po zaměstnavateli požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, neuplatní se výše popsané obecné pravidlo za podmínky, že jiný postup bude těmto důvodům přiměřený. Zákoník práce rovněž předpokládá jako podmínku buď uzavření dohody zaměstnavatele s odbory, nebo vydání vnitřního předpisu, nepůsobí-li u zaměstnavatele odbory. Jaké práce se může tato výjimka týkat? Rozhodně sezonních prací, jako jsou například vlekaři.
8. Náhrada za mateřskou nebo rodičovskou dovolenou
Už v minulosti bylo uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou omezeno. Zákoník práce zároveň stanovil výčet výjimek, kdy bylo možné postupovat odchylně od obecného pravidla. V praxi snad nejčastěji užívaná výjimka bylo zaměstnání náhradního zaměstnance za zaměstnankyni, která odešla na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Dnes už zákoník práce neobsahuje výslovně tuto výjimku. Již není třeba. Lze si vystačit se správným použitím obecného pravidla pro dobu určitou. O možnost náhradního zaměstnance samozřejmě zaměstnavatelé nepřišli, jen musí správně formulovat časové omezení pracovní smlouvy náhradníka, aby dodrželi základní pravidlo tří let a možnosti následného dvojího opakování.
