V poslední době se hodně o karenční době mluví v souvislosti se sestavováním vlády a jejích priorit. Uvažuje se o jejím zrušení. Zatím ale stále platí. A někteří pracovníci, přesněji ti, kteří mají více zaměstnavatelů, jsou kvůli ní dost biti.
„Za karenční dobu u zaměstnanců označujeme dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti, kdy zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy. Účelem je zrazovat zaměstnance od zbytečného uplatňování pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti je totiž zaměstnanec zabezpečen namísto nemocenského příspěvku od státu, náhradou mzdy od zaměstnavatele,“ vysvětluje Ondřej Preuss.
„Pro freelancery a osoby pracující na živnostenský list je karenční doba vždy čtrnáctidenní, nárok na nemocenskou mají až od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti,“ říká advokát a majitel webu dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss.  |
V praxi jde podle něj o dny, ve kterých měl pracovat, nikoliv o kalendářní dny, proto také u pracovníka ve směnném provozu se náhrada mzdy neposkytuje za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Nárok na náhradu mzdy v pracovní neschopnosti vzniká tedy až od 4. pracovního dne, ve směnném provozu od 25. pracovní hodiny pracovní neschopnosti. Opět pouze za dny, v nichž měl vykonávat práci. Karenční doba se neuplatní v případě karantény.
Pro freelancery a osoby pracující na živnostenský list je karenční doba vždy čtrnáctidenní, nárok na nemocenskou mají až od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti.
Dva zaměstnavatelé, dvakrát méně peněz
Paní Jana pracuje zároveň pro dva různé zaměstnavatele. U prvního zaměstnavatele má úvazek 0,6, u druhého 0,4. V obou případech jde o nepravidelné rozložení pracovní doby v týdnu. V prvním případě pracuje v úterý, středu, pátek, ve druhém pak v pondělí a čtvrtek. Všechny dny pracuje 8 hodin.
„V takovém aranžmá je pro ni karenční doba dvakrát tak nevýhodná. Budou jí totiž odečteny 2 x 3 dny bez ohledu na výši úvazku. V rámci prvních 14 dnů nemoci u prvního zaměstnavatele s 0,6 úvazkem tak dostane zaplaceny náhradou mzdy pouze 3 dny, v případě druhého zaměstnavatele s 0,4 úvazkem dokonce jen 1 den,“ vysvětluje Ondřej Preuss.
Pokud totiž vznikne pracovní neschopnost například v pondělí, tak u prvního zaměstnavatele se neproplatí v obou týdnech pondělky a čtvrtky, plus tři dny karenční doby. U druhého zaměstnavatele se neproplatí v obou týdnech úterky, středy a pátky plus karenční tři dny. Jedná se totiž o pracovní dny a posuzují se pro každé zaměstnání zvlášť. „Pracovně neschopnou může být totiž Jana uznána i jen pro jedno zaměstnání, proto je to takto odděleno,“ dodává advokát.
