Jsme tři pracovnice a střídáme se v dospělém a dětském oddělení knihovny a v nízkoprahovém klubu. Jeden týden je jedna A, druhá B a třetí C. Další týden se to posune: ta, která byla A, bude B a ta, která byla B, bude C a tak dále. Točíme se, abychom znaly problematiku každého oddělení a mohly se zastupovat. Týden má 40 pracovních hodin. Problém nastává, když máme otevřeno v sobotu. Máme nárok na příplatek a není takové rozvržení pracovní doby v rozporu se zákoníkem práce?
Pracovní dobu má právo a povinnost rozvrhovat zaměstnavatel tak, že určí začátek a konec směn v jednotlivých dnech, přičemž pracovní dobu může rozvrhnout rovnoměrně nebo nerovnoměrně.
Je povinen vypracovávat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznamovat s ním zaměstnance, jakož i s jeho změnami, a to alespoň 2 týdny před začátkem běhu rozvržené pracovní doby, pokud se nedohodne na jiné době seznámení.
Vámi popsaná situace odpovídá nerovnoměrnému rozvržení pracovní doby, při kterém ovšem průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout ve vašem případě 40 hodin za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
„Není-li u vašeho zaměstnavatele zavedeno nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, tak práci překračující 40 hodin za týden je možné klasifikovat jako nařízenou práci přesčas,“ říká advokát Jan Kozubek.
Co to znamená?
Že při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby je možné odpracovat týdně více než stanovenou týdenní pracovní dobu, tedy pracovat i více dnů při zachování zákonem stanoveného minimálního odpočinku zaměstnance. Dále je možné i měsíčně (4 týdny) odpracovat více než 160 hodin, ale v ostatních měsících budete pracovat méně, abyste za období 26 týdnů po sobě jdoucích v průměru odpracovala za jeden týden právě zmíněných 40 hodin.
Další podmínkou je, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Překročení vyjma práce přesčas je protiprávní, stejně jako již zmíněná práce zasahující do doby nezbytného odpočinku zaměstnance.
Jak je to u rovnoměrného rozvržení pracovní doby?
Není-li u vašeho zaměstnavatele zavedeno nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, tak práci překračující 40 hodin za týden je možné klasifikovat jako nařízenou práci přesčas, nebo práci přesčas se souhlasem zaměstnance, a to na základě dohody mezi ním a zaměstnavatelem.
„Chybějící hodiny“ mohou být problematické pouze z pohledu smluvního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Dohodne-li se totiž zaměstnavatel a zaměstnanec na stanovené týdenní pracovní době či jiných podmínkách a zaměstnavatel nerozvrhne pracovní dobu tak, aby dohoda byla naplněna, jedná se o porušení zaměstnavatelových povinností.
A jak je to s prací v sobotu?
Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci jednak dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 procent průměrného výdělku. Příplatek za práci v sobotu a v neděli přísluší při řádné pracovní době, při práci přesčas, i pokud připadl na den víkendu svátek. Zaměstnanci pobírajícímu ne mzdu, ale plat, tedy většinou státnímu zaměstnanci, přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli „fixní“ příplatek ve výši 25 procent průměrného hodinového výdělku. Ten není možné snížit ani zvýšit.
Může se hoditNajděte si práci, která Vás bude bavit. Vybírejte z denně žhavých pracovních nabídek na jobDNES.cz. Zvyšte své šance na trhu práce. Zaujměte profesionálním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma. Potřebujete poradit? Obraťte se na naše odborníky v poradně jobDNES.cz. |
Rozhodná doba pro poskytování příplatku začíná v 0:00 hodin v sobotu a končí ve 24:00 hodin v neděli. Je však možné sjednat (tedy nikoliv určit zaměstnavatelem jednostranně) jinou minimální výši, jakož i způsob určení příplatku, tedy například konkrétní pevnou částkou, což platí nejen pro dvoustranné ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale i pro úpravu v kolektivní smlouvě.
A má právo zaměstnavatel práci v den svátku nařídit?
Práci v den svátku lze nařídit jen výjimečně a navíc maximálně dvakrát v průběhu čtyř týdnů po sobě jdoucích, a to pouze u prací zákonem vyjmenovaných. Do zákonného výčtu spadáte, respektive mohli byste spadat pod práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva.
A kolik peněz nám má úřad vyplatit?
Podle ustanovení § 115 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci pobírajícímu mzdu za dobu práce ve svátek mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Náhradní volno zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, případně v jiné dohodnuté době.
Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel a zaměstnanec se však mohou dohodnout, že místo poskytnutí placeného náhradního volna poskytne zaměstnavatel za práci příplatek ke mzdě ve výši průměrného výdělku. Veškeré příplatky ke mzdě se připočítávají nezávisle na příplatku za práci ve svátek.
A ještě jedna věc: Pakliže práce ve svátek nařízena nebyla a svátek připadá na obvyklý pracovní den, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo její část, o kterou přišel zaměstnanec v důsledku svátku, a to ve výši průměrného výdělku.
To neplatí pro zaměstnance pobírající mzdu nebo plat, kteří jsou odměňování měsíční mzdou, takovémuto zaměstnanci se totiž svátek nepromítne do výše jeho příjmu, tedy nedojde ke krácení a dostane zaplaceno, jako kdyby pracoval. Zaměstnanci pobírajícímu plat náleží tedy všechny pravidelné složky platu, tedy platový tarif, příplatek za vedení, osobní příplatek... V ostatním je úprava shodná jako u zaměstnanců pobírajících mzdu.
