Problémy se zaměstnavatelem soudní cestou řeší jen necelých 10 procent zaměstnanců. Často se bojí či o této možnosti ani nevědí. Přitom právě zaměstnanci bývají v soudních sporech úspěšnější než zaměstnavatelé.
Snížit mzdu bez vědomí zaměstnance nelze jen tak
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě. A když to tak není, může ji zaměstnavatel jednostranně určit mzdovým výměrem. "Snížit mzdu bez souhlasu zaměstnance může zaměstnavatel jen v případě, pokud je stanovena samostatným mzdovým výměrem," uvádí Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři a dodává, že mzdový výměr nesmí být vydán zpětně a mzda nesmí klesnout pod hranici zaručené mzdy. A navíc musí být zachovaná i výše zákonných příplatků například za noční práci a respektován zákaz diskriminace.
Může se hoditNajděte si práci, která vás bude opravdu bavit. Potřebujete poradit? Vstupte do stálé poradny jobDNES.cz o trhu práce a hledání zaměstnání. |
Jak se bránit? V zákoníku práce jsou ochranná ustanovení proti diskriminaci, které můžete v takovém případě využít. "Pokud vám zaměstnavatel mzdovým výměrem mzdu výrazně sníží, můžete se obrátit se stížností na zaměstnavatele, v krajním případě i na inspektorát práce," doporučuje Hartmann. Ze zákoníku práce totiž plyne, že za stejně složitou, odpovědnou a namáhavou práci při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce mají být zaměstnanci odměňováni rovnocenně.
"V situaci, kdy je výše mzdy sjednaná přímo v pracovní smlouvě, nelze ji snížit bez souhlasu zaměstnance. Mzda stanovená kolektivní smlouvou může být snížena pouze se souhlasem odborů," doplňuje advokát.
Když zaměstnavatel dluží peníze
Jestli vám zaměstnavatel dluží výplatu, můžete jednak okamžitě pracovní poměr zrušit a také podat k příslušnému soudu žalobu o zaplacení dlužné mzdy.
"Pokud zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu, plat, popřípadě jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, je zaměstnanec oprávněn v souladu s občanským zákoníkem požadovat vedle částky, s jejíž výplatou je zaměstnavatel v prodlení, také úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády," vysvětluje Jiří Hartmann.
Co se změní s novým občanským zákoníkem
Obchodní korporace mají prvních šest měsíců roku 2014 na to, aby se rozhodly, zda přistoupí k novým pravidlům, nebo si budou chtít ponechat ta stará. Společnosti založené po 1. lednu 2014 se budou automaticky řídit novým zákonem.
Nový občanský zákoníkJak zasáhne do běžného života? Čtěte zde |
Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli bude i nadále řešit zákoník práce. V lednu ale vstoupí v účinnost nový občanský zákoník, který zasáhne i do pracovněprávních vztahů.
"Například nadále bude možné uzavírat pracovní smlouvy s mladistvými pouze v případě, pokud dosáhnou 15 let věku a zároveň budou mít ukončenou povinnou školní docházku. Novinkou však bude právo rodičů nezletilého, který nedosáhl 16 let, rozvázat jeho pracovní poměr, pokud to bude nutné v zájmu vzdělávání, zdraví nebo vývoje nezletilého," uvádí Jiří Hartmann.
