Zdravé sebevědomí je velmi důležité a platí to samozřejmě také v pracovním prostředí. Pomáhá totiž lidem lépe komunikovat, přijímat zpětnou vazbu, zvládat stres i být samostatnější. Když člověk ví, co umí a kde má své silné stránky, pracuje se mu líp – je klidnější, jistější, nenechá se tak snadno rozhodit.
„Zdravé sebevědomí tak rozhodně neznamená být nejchytřejší v místnosti, ale věřit si, když na něco kývnu, že to zvládnu. A taky se nebát říct „nevím“ nebo „potřebuji pomoc“ – i to je součást sebevědomí,“ říká Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
I proto se odborníci z HR rádi zaměřují třeba na to, jak lidé reagují na zpětnou vazbu. Zdravé sebevědomí se totiž pozná mj. podle klidného a otevřeného vystupování, realistického vnímání vlastních schopností a ochoty učit se z chyb. „Takový člověk je schopen přijímat pochvalu i kritiku bez přehnaných reakcí,“ vysvětluje Michal Španěl, datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz. Navíc, člověk se zdravým sebevědomím umí kritiku nejen přijmout, ale také ji zpracovat a růst z ní.
„Důležité také je, že se chyby nebojí dělat – protože ví, že je to součást učení,“ říká Vyskoková a doplňuje citát, který tuto problematiku hezky vystihuje: „Ukaž chytrému chybu a on ti poděkuje. Ukaž hloupému chybu a on se urazí.“
Na tom bezpochyby něco je. Jak ale takové životní rovnováhy dosáhnout? Překvapivě to může jít snáz, než si často představujeme. Cesta totiž vede přes sérii zdánlivých drobností.
Cítit se dobře sám v sobě
Odborníci se shodují, že už jen ranní rituál, jako je šálek oblíbeného čaje či dobré kávy, chvilka pro sebe nebo výběr oblečení, ve kterém se cítíme přitažlivě a pohodlně – může vytvořit pevný základ pro dobrý (nejen) pracovní den. „Sebevědomí totiž z velké části pramení z pocitu komfortu a autenticity, tedy z toho, že jsme spokojeni sami se sebou i tím, jak působíme na okolí,“ zdůrazňuje psycholožka Simona Hřebíčková.
Když se tedy ráno podíváme do zrcadla a řekneme si, „jo, dneska to dávám“, hned z nás bude vyzařovat větší jistota a klid. „Nemusím být přitom jak z módního časopisu, ale když se sama sobě líbím, mám úplně jinou energii. A znát je to i v práci. Když se cítím dobře, působím jistěji i na kolegy nebo obchodní partnery,“ říká Vyskoková. A psycholožka jí dává za pravdu.
Oblečení v hlavní roli
Významnou roli v tomto ohledu hraje výběr oblečení. To, co si ráno oblékneme do práce, ovlivňuje nejen to, jak nás vnímá naše okolí, ale především to, jak se vnímáme sami. „Oblečení, které dobře padne, podtrhne naše přednosti a zároveň nás nikde netlačí, může přispět k lepší náladě, vyšší koncentraci i větší jistotě při jednáních,“ popisuje Hřebíčková a doplňuje: „Lidé, kteří využívají módu jako prostředek sebevyjádření, a to i v pracovním prostředí, jsou podle výzkumu z roku 2024 nejen sebevědomější, ale také obecně spokojenější.“
Pokud si nejste jisti svým stylem, začněte jednoduše. Prohlédněte si svůj šatník a vyberte oblíbené kousky, které do práce nosíte nejčastěji. Právě ty vám mohou napovědět, ve kterých střizích a barvách se cítíte nejlépe.
A pokud je vám fajn a chcete vzhled ještě více podtrhnout, je to ideální chvíle zvolit něco výraznějšího, co vás odliší od běžných dní. Může to být třeba oblíbená barva, zajímavý doplněk nebo stylový prvek, který vám dodá pocit síly a originality. „Zároveň je ale třeba respektovat prostředí, kde pracujete a očekávání dané pracovní pozice,“ upozorňuje Španěl. V kanceláři to může znamenat upravený, ale pohodlný styl.
Zajímavým prvkem, který bývá často opomíjen, je spodní prádlo. „Přestože ho během dne nikdo nevidí, může mít výrazný vliv na naši psychiku, zvláště u žen. Podle behaviorální psycholožky Carolyn Mairové prádlo ovlivňuje sebedůvěru právě tím, že poskytuje prostor pro osobní sebevyjádření, aniž bychom byli vystaveni posuzování ostatních.
Pohodlné, dobře padnoucí spodní prádlo navíc přispívá k fyzickému komfortu, což má přímý vliv na naši náladu. Psycholožka Shakaila Forbesová-Bellová dodává, že i barva prádla může ovlivnit naši vnitřní rovnováhu a emoční nastavení,“ říká Ruslan Skopal ze specializovaného e-shopu Trenýrkárna.cz.
Péče o vzhled
Neméně důležitá je péče o vzhled. Nejde o to vypadat dokonale, ale cítit se dobře ve své kůži. Výzkumy ukazují, že motivací k péči o zevnějšek bývá u většiny lidí právě snaha cítit se sami sebou. To může zahrnovat péči o pleť, úpravu vlasů nebo i výběr kosmetiky, která podtrhuje přirozenou krásu. Psycholožka Hřebíčková ale varuje, že je důležité najít zdravou rovnováhu. Přehnaná fixace na vzhled totiž může vést k frustraci a nerealistickým očekáváním.
„Žijeme obklopení neskutečnou krásou filtrů a upravených tělesných proporcí. Tvoří to v nás vnitřní nespokojenost a jakousi podprahovou depresi. Chceme stále něco vylepšovat,“ poukazuje na další trend dnešní doby plastický chirurg Medicom Clinic Petros Christodoulou. Dodává, že znát je to i na jejich klinice, která zaznamenává každoroční nárůst počtu provedených zákroků. V loňském roce ji navštívilo přes 10 tisíc klientů a lékaři a specialisté zde provedli více než 25 tisíc výkonů.
Občas se odpojte, nebo vyhoříte. Kdy to chce zásadní změnu? |
Dlouhodobě přitom zaznamenávají meziroční nárůst o 10 procent a také více mužské klientely, a to přibližně o šest procent v plastické chirurgii a u omlazujících dermatologických procedur dokonce o 10 procent.
Hlavu vzhůru, a to doslova
Kromě oblečení má na vnímání sebe sama zásadní vliv také držení těla. Vzpřímený postoj a otevřená gesta nejen že vysílají signál sebevědomí do okolí, ale podle studií ovlivňují i naši náladu a schopnost zvládat stres.
„Jenže v dnešní stresové době se mnoho lidí už ani vědomě nenarovná,“ upozorňuje Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky. Při chůzi trpí nějakým zlozvykem odhadem 40 procent Čechů, většina lidí má vsedě nebo při chůzi předsunutou hlavu. Na zdravý vzpřímený postoj je proto třeba myslet.
„Ženy si mohou představovat, že mají na hrudi krásný náhrdelník, mužům se tam mohou blyštět například metály, někomu pomáhá představa, že je jako loutka vytahován vzhůru, přičemž ramena zůstávají dole,“ dává tipy Bílková. Těm, kteří pracují u počítače, pak doporučuje, aby si dali do rohu monitoru malou poznámku, například obrázek rovně rostlé kytičky nebo slovíčko ‚záda‘, zkrátka cokoli, co jim každou chvilku připomene správné držení těla. „Když totiž každých zhruba 15 minut člověk mozku připomene „narovnej se“, drž páteř a hlavu, dá se pohybový program v mozku přepsat v řádů týdnů. Člověk pak bude nakonec sám pociťovat ‚hrbení‘ jako divné a napřímení trupu jako ‚normální‘ držení,“ popsala fyzioterapeutka.
Zacvičte si
Lidé, kteří sedí nebo chodí s rovnými zády a uvolněnými rameny, často pociťují méně negativních emocí a jsou odolnější vůči psychické zátěži. Pravidelné cvičení zaměřené na posílení zad a otevření hrudníku může navíc pomoci zlepšit držení těla dlouhodobě.
Nejlepší a nejjednodušším cvičením je stále pravidelná chůze. Půlhodinová svižná procházka do práce a z práce, kdy je člověk vědomě narovnaný a využívá správné brániční dýchání, dokonale zrelaxuje tělo i mysl.
„Pokud si chceme roztáhnout hrudní koš, nezáleží příliš na hloubce nádechu, ale zejména na tom, kam nádech směřujeme, tedy jakými svaly ho provedeme,“ vysvětluje Bílková a doporučuje: „Zkuste změnit představu správného ‚sokolského‘ postoje s vypnutou hrudí. Místo toho pusťte s výdechem hrudník trochu dolů, jako by i spodní žebra klesla dolů a do stran. Zároveň lehce otevřete ramena do stran, jako byste chtěli roztlačit dvě stěny, které na vás zprava a zleva tlačí. Pošlete nádech dolů do břicha a do třísel, jako byste chtěli nádechem vyplnit pánev.“
S úsměvem jde všechno líp...
Jednoduchý recept pro dobrou náladu a spokojenost je ale také obyčejný úsměv – existují studie o tom, že pokud se člověk usmívá, jeho endokrinní systém začíná vylučovat hormony štěstí, a to i přesto, že to tak v danou chvíli necítí. „Takže přimějete-li se při špatné náladě k úsměvu, za několik málo chvil se budete cítit lépe doopravdy. Stejně jako to umí zařídit i vzpřímená postura těla, dávejte proto pozor na choulení v ramenou a mračení,“ dodává fyzioterapeutka.
…ale, co když vám do smíchu není
Být každý den úplně v pohodě totiž není reálné. Životní starosti jsou prostě normální. Přesto je možné si i v náročných obdobích pomoci již zmíněnou pevnou ranní rutinou, která dodá jistotu, také třeba oblíbenou hudbou, chvílí klidu nebo výběrem oblečení, ve kterém se cítíte bezpečně.
Psycholožka Hřebíčková radí si v takovém případě také během dne zařadit malé pauzy, kdy si dopřejete příjemné momenty, například krátkou procházku nebo oběd s kolegou. Pomáhá také soustředění na přítomný okamžik, například pomocí jednoduchých dechových cvičení, díky kterým můžete starosti alespoň na chvíli odsunout stranou a být v práci plně přítomní.
Práce jako spouštěč nemocí. Odbornice vysvětluje, jak tělo naznačuje pracovní stres |
Zvládnout práci může být přesto všechno obtížné, když se člověk nemůže kvůli starostem soustředit. „Aby vás problémy nestrhly do úplné neefektivity, rozdělujte si práci na malé úkoly, které si časově jasně vymezíte. Třeba: teď se budu soustředit na tento mail a do 30 minut ho dokončím. Tím se vaše pozornost přesune na zvládnutí tohoto časově ohraničeného úkolu, a navíc po jeho zvládnutí a odškrtnutí se v těle rozlije hormon dopamin – hormon štěstí a motivace. Ten sice za nás problémy nevyřeší, ale pomůže nám je nevidět tak černě,“ doporučuje Markéta Černá, zakladatelka projektu Feel Good Company.
Jak mohou pomoct ostatní
Pomoci mohou i kolegové a nadřízení. Když si všimneme, že kolegu něco trápí nebo má prostě blbý den, je důležité se neotáčet zády. „Někdy pomůže obyčejné „Jak se máš?“, někdy je potřeba kolegovi odlehčit práci nebo nabídnout rozhovor. I šéf by měl být člověk, který vnímá, co se kolem něj děje – ne jen hlídač výkonu,“ konstatuje Marcela Vyskoková.
Dnes už navíc mnoho firem nabízí v rámci svých benefitních systémů psychologickou podporu, koučink nebo programy na podporu duševní pohody. „Nejde přitom o to řešit osobní problémy za zaměstnance, ale vytvořit podmínky, kde se cítí bezpečně a vědí, že v tom nejsou sami,“ uzavírá Michal Španěl z portálu JenPráce.cz.
