Většinu své pracovní doby tráví paní Marta jako odborná technička v terénu a na stavbách. K prvnímu úrazu po dvaceti letech praxe došlo paradoxně téměř přede dveřmi její kanceláře. Uklouzla na mokré podlaze a nešťastný pád měl za následek zlomený kotník. Pár měsíců musela být na nemocenské, dojížděla i na rehabilitace.
Úraz zaměstnavatel uznal jako pracovní a po návratu do práce ji vyzval, aby doložila vyčíslení škody. „Nejsem si úplně jistá, na co vše mám nárok a jak škodu prokázat. Navíc už teď jsem narazila na problém. Chirurg, který mě ošetřoval, prý není povinen ohodnotit bolestné, to údajně musí můj praktik. Ten ale namítá, že můj kotník neviděl, a i neschopenku vystavil chirurg, má tedy posudek vypracovat chirurg,“ podivuje se paní Marta a ptá se: „Kdo může určit počet bodů bolestného a na co vše mám v souvislosti s pracovním úrazem nárok?“
Jak je definován pracovní úraz? Můžeme uvést i nějaké konkrétní příklady?
Pracovní úraz je poranění nebo poškození zdraví, které zaměstnanec utrpí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Mezi pracovní úrazy patří poranění na pracovišti i úrazy během plnění úkolů mimo pracoviště nebo i některé úrazy na teambuildingových akcích pořádaných zaměstnavatelem či na služebních cestách. Také úraz během obědové pauzy může být považován za pracovní úraz, pokud k němu dojde na pracovišti. Při posuzování, zda jde o pracovní úraz, je vždy nutné pečlivě zjistit veškeré okolnosti, za kterých k úrazu došlo.
Ne každý úraz na pracovišti je pracovním úrazem. Aby byl považován za pracovní, musí splňovat další podmínky stanovené zákoníkem práce. Podle něj se za pracovní úraz považuje poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterým došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů během plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Při pracovním úrazu má zaměstnanec nárok na odškodnění. Jak je uplatnit?
Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz, je důležité jej bezodkladně nahlásit zaměstnavateli nebo nadřízenému pracovníkovi. Zaměstnavatel má povinnost evidovat všechny pracovní úrazy (včetně úrazů s pracovní neschopností, úrazů bez pracovní neschopnosti i smrtelných úrazů) v knize úrazů. V případě, že je pracovní neschopnost v důsledku úrazu delší než tři dny nebo pokud dojde k úmrtí zaměstnance, je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o úrazu nejpozději do pěti pracovních dnů od jeho oznámení.
Zaměstnavatel má ze zákona pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem, takže veškeré nároky zaměstnance z tohoto pojištění hradí pojišťovna, u které má zaměstnavatel pojištění sjednáno.
Na co má čtenářka v tomto konkrétním případě nárok?
V tomto konkrétním případě lze zaměstnankyni přiznat nárok na tzv. bolestné, tedy náhradu za vytrpěnou bolest při úrazu a následné léčbě. Podle zákoníku práce má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, jelikož v době pracovního úrazu je finančně odkázána na dávky nemocenského pojištění, které tvoří jen část původního příjmu. Po dobu pracovní neschopnosti a za určitých podmínek i po jejím skončení jí náleží kompenzace ztraceného příjmu, kterou vyplácí zaměstnavatel.
Barbora Preisslerová Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své advokátní praxi se zaměřuje hlavně na nemajetkovou újmu, spornou agendu, nemovitosti a trestní právo. V současnosti působí v advokátní kanceláři Spring Walk, kde je také součástí týmu projektu ebolestné.cz. V rámci tohoto projektu pomáhá klientům s vymáháním spravedlivého odškodnění z dopravních nehod a pracovních úrazů. |
Dále má čtenářka nárok i na náhradu nákladů, které byla nucena v souvislosti s léčbou zranění vynaložit. Kromě nákladů na léky a cestovné za cesty k lékařům, má zaměstnavatel povinnost kompenzovat i náklady na zdravotní pomůcky, lázně či ošetřovné, pokud souvisí s léčbou pracovního úrazu.
V návaznosti na konkrétní okolnosti případu by zde mohla spadat i náhrada škody na majetku, pokud při pracovním úrazu došlo k nějakému poškození (např. poškozené oblečení, brýle, mobilní telefon aj.) a také odškodnění tzv. ztížení společenského uplatnění, v případě, že úraz zanechá na zdraví poškozeného trvalé následky, ať již fyzické či psychické, kdy pro svůj zdravotní stav v souvislosti s pracovním úrazem nemůže vykonávat určité činnosti nebo je může vykonávat jen se značným omezením.
Jak jednotlivé nároky doložit?
Na dorovnání mzdy zaměstnavatel potřebnými údaji disponuje je třeba doplnit potvrzení o pobírané nemocenské a neschopenku. Skutečné výdaje lze doložit účtenkami nebo potvrzeními o platbách (např. léčebné procedury, léky nebo jízdenky). Náklady na cesty autem se počítají podle příslušné vyhlášky.
Kdo má nebo může určit počet bodů bolestného?
Nejvhodnější je mít posouzení přímo od znalce, který se hodnocením bolestného dennodenně zabývá a má v tom náležitou praxi. Obecně je k vydání posudku oprávněn jak lékař, který zaměstnankyni léčil, tak její praktický lékař – tam ale klienti bohužel často narážejí na problémy s ochotou dané vypracovat.
Jaká je hodnota bodu?
Pravidla pro odškodnění určuje nařízení vlády, podle kterého se hodnota bodu stanovuje jako 1 procento průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí kvartál předcházejícího roku. To znamená, že nároky za bolestné a ztížení společenského uplatnění se vypočítávají z aktuálních ekonomických dat. Rozlišujeme mezi bolestným, které se obvykle vymáhá krátce po úrazu, a náhradou za ztížené společenské uplatnění, která se řeší až po ustálení zdravotního stavu, což může trvat i rok. Hodnota bodu se tak každý rok mění. Aktuálně je přes 400 Kč za jeden bod.
Jaká je praxe vaší advokátní kanceláře? Čemu zaměstnavatelé i zaměstnanci nejvíce nerozumějí, kde dělají chyby?
Naštěstí nejsou pracovní úrazy tak časté, a pokud se někomu přihodí, pak většinou jednou v životě. Nikdo příliš nepředpokládá, že by se mu něco takového mohlo stát, takže se obecně lidé v problematice tolik neorientují.
Setkáváme se však také s případy, kdy zaměstnanci nedisponují záznamem o úrazu nebo si v něm nevšimli nějaké formulace, kvůli které pak zaměstnavatel, resp. pojišťovna jejich nároky krátí. To se pak může jednat o boj za práva.
Asi největší chyba je, když zaměstnanci neřeší svá práva včas a své nároky nechají promlčet. Zákon dává obecně 3 roky na to, aby se domohli svých práv. Promlčecí lhůta může začít běžet u každého nároku jinak, ale ve většině případů se vychází od data úrazu. Často se také potýkáme s tím, že lidé v dobré víře podepíšou, co jim zaměstnavatel dá, aniž by si dokumenty přečetli a pak se musí komplikovaně řešit, jak takto vzniklou situaci zvrátit.
Hledáte férového zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
