Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí v současné době chybí ve školkách a dětských skupinách přes 70 tisíc míst pro děti ve věku od tří do pěti let. „Přitom v českých podmínkách, kde ženy představují více jak 59 procent absolventů vysokých škol a zároveň jsou primárním pečovatelem o dítě, je dostatečná kapacita jeslí, školek a družin naprosto zásadní,“ zdůrazňuje Ida Ročňáková, ředitelka HR ve společnosti Schneider Electric.
V mnoha lokalitách, zejména v regionech jako je třeba Vysočina, pak nedostatek míst ve školkách způsobuje hlubší problémy. „Jako zaměstnavatelé čelíme velkému odlivu mladých lidí a talentů do měst, a především mizivému návratu mladých lidí zpátky do místa původního bydliště,“ upozorňuje Lenka Novotná, jednatelka společnosti Plastia, která sídlí v Novém Veselí. Kvalitní služby a bydlení, včetně kvalitních školek by atraktivitu regionů mohly určitě zlepšit.
Značnou překážkou může být také otevírací doba školek. „Pro maminky malých dětí je často fyzicky téměř nemožné, aby se vrátily do zaměstnání na plný úvazek a zároveň zvládaly vyzvedávat děti ze školky či mladší školáky z družiny,“ poukazuje na další problém Tomáš Pavlíček z portálu Prace.cz. Přitom ale tyto ženy pracovat často chtějí a mohou.
Jako největší bolest vnímá nedostatek školek a jejich otevírací dobu i ředitelka UOL Účetnictví Jana Jáčová: „Stává se nám, že kolegyně plánuje nastoupit po rodičovské dovolené zpět do práce, ale nakonec nenastoupí, protože nesehnala školku.“
Stejně to vidí i další. „Dnes, pokud matka malých dětí chce pracovat, tak musí mít kolem sebe skvělé rodinné zázemí, včetně prarodičů, nebo musí být na pozici, kdy si může dovolit hlídání platit,“ říká Martina Machová, HR ředitelka Pluxee, sama maminka dvou dětí. „Takže hodně často to skončí u toho, že se do práce nezapojí, protože o dítě se někdo postarat musí.“ Zastává také názor, že by se školky a družiny měly svojí otevírací dobou přizpůsobit trochu více pracovní době rodičů.
Firemních školek je jako šafránu
Situace se silně dotýká mnoha zaměstnanců i z dalších firem. „Jako hlavní problém vnímám nedostatečnou kapacitu v předškolních zařízeních a fakt, že ‚státní‘ školky je možné navštěvovat až od tří let věku dítěte. V případě mladších dětí bývají problémem vysoké náklady na alternativní péči o dítě, ať už jde o soukromé hlídání, školky či jesle,“ říká Šárka Vítková, vedoucí oddělení lidských zdrojů v CBRE. „V minulosti jsme proto provozovali vlastní firemní školku, ale náročnost provozu takového zařízení nás nakonec vedla k tomu, že jsme od této iniciativy ustoupili.“
Náročnost provozu, kterou by u menších firem ještě prodražoval nižší počet dětí, od takového kroku odrazuje i další společnosti. Například u firmy Home Credit či Schneider Electric pak vše komplikuje rozmístění poboček na více místech. „Hledáme proto spíše řešení typu školka v areálu, kde kromě našich poboček působí i další firmy,“ vysvětluje Ročňáková. Jedním dechem ale dodává, že jde o poměrně složitou záležitost, velmi regulovanou a též finančně náročnou. Je to ale benefit, o který firma bude do budoucna usilovat. O spojení s dalšími firmami se pokoušel v minulosti i Home Credit.
Rozšíří se dětské skupiny?
Alternativou jsou dětské skupiny, které legislativa umožňuje a stát na ně provozovatelům přispívá. „Zatím jsme poměrně malá firma, ale pokud by se firma rozrostla a bylo potřeba, přemýšlíme nad dětskou skupinou,“ říká Ruslan Skopal, spolumajitel a šéf e-shopu Trenýrkárna.cz.
Stejným směrem uvažují rovněž na FYZIOklinice. Zatím je zde jen menší počet dětí zaměstnanců, které by dětskou skupinu využívaly. Hodně fyzioterapeutů je ale na rodičovské dovolené. „Tuto aktivitu proto vedeme v patrnosti a s kolegyní jsme se již o zřízení dětské skupiny bavily, mapujeme si potřebné informace,“ uvedla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Rodiče by měli mít na své děti čas
Někdo jdou na to méně formálně. Například ve společnosti Maluna, což je e-shop s kompletním sortimentem zboží pro menstruační hygienu, měli dřív hrací koutek vedle šicí dílny. Později nebyl potřeba. „Není ale problém, aby se ve firmě občas děti zaměstnanců objevily. Vídám takhle děti některých švadlen či syna kolegyně z administrativy. Udělají si třeba domácí úkoly, než maminka dokončí práci a nikoho neruší,“ popisuje Ilona Bittnerová z Maluna.cz.
A přidává příklad svých známých, kteří situaci vyřešili svépomocí. Vytvořili skupinu pěti rodin a vždy jeden pracovní den hlídal děti jeden dospělý. Postupně se zapojili i prarodiče a byl to funkční model, který všechny obohatil o nové zkušenosti.
Sama Ilona Bittnerová dala obě své děti do školky až ve čtyřech letech a jen na některé dny v týdnu. Je to vyvážené tím, že pracuje mnoho večerů a o víkendu, ale to, že tráví čas se svými dětmi, jí za to stojí. „Myslím si, že je velmi důležité vyvíjet tlak na zaměstnavatele, aby rodičům umožňovali pracovat na zkrácený úvazek a na home office. Řešíme místa ve školkách, ale podle mě by bylo na místě řešit i to, jak by rodiče mohli být se svými dětmi a věnovat se jim,“ apeluje Bittnerová.
S nabídkou kratších úvazků to vázne
Jenže s kratšími úvazky to není žádná sláva. Podle Tomáše Pavlíčka je sice v tomto směru situace rozhodně lepší než třeba před deseti lety, stále ale místa pro zkrácené úvazky nevznikají tak rychle, jak by trh potřeboval. „Na částečný úvazek pracuje v Česku pouze kolem deseti procent žen, zatímco průměr Evropské unie je téměř 35 procent,“ poukazuje na realitu Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
Firem, které je nabízí, ale přece jenom přibývá. Na zkráceném úvazku se tak dá dohodnout třeba v e-shopu Maluna.cz, ve společnosti smitio, stejně tak ve firmě CBRE, která se zaměřuje na služby v oblasti komerčních realit a investic či v Pluxee (dříve Sodexo), jednoho z největších poskytovatelů benefitních systémů u nás.
Kratší úvazky jsou vhodným řešením také ve zdravotnictví. „Mám s tím zkušenosti jako máma tří dětí i jako zaměstnavatel,“ říká Iva Bílková. „Jedna z kolegyň s dítětem ve školkovém věku tak chodí na osmou hodinu, aby nemusela dávat dítě do školky hned s otevírací dobou a pracuje šest hodin denně, aby poté stačila pohodlně i vyzvednout.“
Jinde tato možnost příliš reálná není. „Ve výrobní firmě je to s kratšími úvazky velmi komplikované, především v samotné výrobě. Na administrativním pozicích a v managementu je situace o něco lepší,“ doplňuje Lenka Novotná. „Momentálně pracujeme na systému organizace práce přes virtuální platformy tak, abychom mohli umožnit zapojení rodičů a pracovníků i ze vzdálenějších míst. Klade to ale velkou náročnost na organizaci a koordinaci práce.“
Z druhé strany, jak ukázal i jarní průzkum Pluxee, někdy nabízené zkrácené úvazky nevyužijí ani rodiče, kteří by je potřebovali, a to kvůli financím. Méně odpracovaných hodin totiž pochopitelně znamená také méně peněz.
Flexibilita je zásadní
Z mnoha pohledů elegantnějším řešením tak je flexibilní pracovní doba a home office. Tyto „instituty“ pomohou nejen sladit práci s péčí o rodinu v běžné pracovní dny, ale rovněž třeba v době, kdy dítě onemocní. A firmy jsou naštěstí k těmto možnostem mnohem vstřícnější než dříve.
„Flexibilita je klíčovým prvkem naší firemní kultury, protože rozumíme tomu, jak důležité je pro rodiče vyvážit pracovní a rodinné povinnosti,“ uvedla Eva Voráčková, People and Culture Manager společnosti YIT Stavo. Zná to dobře i z vlastní zkušenosti. Když měla děti malé, musela pracovat na zkrácený úvazek, aby zvládala jejich vyzvedávání ze školky a školy. „Pokud tedy nestíhá někdo vyzvednout dítě ze školky včas, může odejít dříve s tím, že práci si může dokončit později,“ potvrzuje Voráčková. Tam, kde to povaha práce dovolí, může zaměstnanec v případě nemoci potomka využít home office, pokud přitom zvládne splnit své pracovní povinnosti. „Pokud je dítě nemocné tak, že to vyžaduje plnou pozornost rodiče, není samozřejmě problém, aby si vzal ‚paragraf‘,“ doplňuje Voráčková.
Flexibilní pracovní dobu a home office v případě nemoci mohou využívat i zaměstnanci společnosti smitio. A stejné je to také v Home Creditu. „Je běžné, že se rodič dohodne se svým nadřízeným na režimu, který mu bude vyhovovat, mohou si naplánovat svůj čas, jak potřebují, aby se mohli postarat o děti a zároveň udělat svou práci,“ říká Miloš Nejezchleb, ředitel divize HR v Home Creditu. Dodává, že zaměstnanci s malými dětmi toho běžně využívají. Většina pracovních pozic umožňuje i práci na home office, pokud je to potřeba.
Také v Pluxee je flexibilita běžná. „Umožňujeme práci v hybridní režimu a není pro nás důležité odkud a kdy zaměstnanci pracují. Myslím si, že to rodičům u nás velmi vyhovuje a toto nastavení si chválí,“ uvedla Martina Machová. Doplňuje, že za tuto možnost jsou rádi i ostatní zaměstnanci. Pokud si potřebují během pracovní doby něco osobního vyřídit, mohou si to bez problémů napracovat nebo dodělat z domova. Běžné je i to, že s nemocnými dětmi zůstávají rodiče doma a pracují na dálku, když zvládnou obojí.
Výzvou jsou i četné prázdniny
Jsou ale obory, kde prostor pro flexibilní pracovní dobu a home office moc velký není. Například v gastronomii. „U administrativních pozic umožňujeme pracovat zaměstnancům z domova, pokud to potřebují. U pozic na place nebo v kuchyni si spíš prohazují směny s kolegy nebo si je nahrazují,“ říká Luděk Vocílka, generální ředitel společnosti cateringové společnosti IN CATERING, která provozuje i čtyři restaurace. A takový fyzioterapeut si také nemůže vzít práci v podobě pacienta domů. I tady se dá ale řešení najít.
Podobně bere stále více firem v potaz, že skutečnou výzvou jsou pro rodiče i prázdniny. V součtu jsou to totiž více než tři měsíce za rok. „Proto máme například firemní volno během vánočních prázdnin, aby mohli rodiče trávit čas s rodinou,“ říká Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio. Do budoucna zvažují také příspěvky na prázdninové aktivity pro děti zaměstnanců. Ostatně, s tím mohou pomoct i benefitní systémy, které firmy využívají. „Každý zaměstnanec od nás dostává štědré příspěvky do Cafeterie a z nich si může platit například i tábory pro děti, kroužky a podobně,“ dodává Machová.
