Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pomníky už nepomáhají, firmy musí měnit svou kulturu, říká odborník

Trh práce se mění. Jednotlivé obory ztrácejí pevné hranice a začínají se díky moderním technologiím prolínat s jinými odvětvími. A problémem mnoha firem je, že si toho jejich vedení ještě nevšimlo. V tom bývá i příčina nespokojenosti zaměstnanců. Jak změnit kulturu firmy k lepšímu, vysvětluje manažer několika předních firem Jiří Devát.

Jiří Devát | foto: Archiv: IdeaSense

Jiří Devát v minulosti řídil takové firmy, jako jsou Microsoft a Cisco Systems. Podílel se také na transformaci Českých aerolinií. Dnes vedle vlastního podnikaní spolupracuje se společností IdeaSense, ve které se zaměřuje na strategické scénáře rozvoje a budování firemní kultury. A tak navštěvuje firmu od firmy a pomáhá jim být lepšími zaměstnavateli. Jak se mu to daří?

Jaké firmy vás kontaktují?
Naše společnost pomáhá firmám se zaváděním nových produktů nebo služeb na trh. Tedy firma tuší, že se na trhu něco děje, že jí čeká změna, a že bude muset přijít s novou službou nebo novým produktem. Od nás chce zjistit, jak tento produkt či službu bude vnímat koncový zákazník a jak ji uvést na trh. Jenže často zjistí, že hlavní brzdou inovační změny je firma samotná. Respektive její zaměstnanci. Z podstaty platí, že lidé nechtějí něco měnit, když to funguje. Zvlášť, když některé změny ve firmě nechápou nebo se jim nelíbí. 

Jiří Devát

  • V IdeaSense působí již čtvrtým rokem, dříve jako součást expertního orgánu Advisory Board, nyní jako Thought Leader, který má na starosti klíčové klienty. 
  • Zaměřuje se na strategické scénáře rozvoje a budování firemní kultury.
  • Jak říká, jeho posláním je propojovat lidi a spojovat myšlenky.
  • Má za sebou studium na Vysokém učení technickém v Brně, Swinburne University of Technology a Tokyo Institute of Technology, kde se věnoval informatice a matematickému modelování. 
  • Manažerské zkušenosti získal jako generální ředitel technologických společností Microsoft a Cisco Systems, v pozici místopředsedy představenstva a viceprezidenta se podílel na transformaci Českých aerolinií. 
  • Své podnikatelské záměry dnes rozvíjí ve firmách Devat innoware, jež se specializuje na rozvoj sportovního příslušenství pro handicapované, a Kyosun, pod kterou patří značka Matcha Tea.

Proč se musí firmám ukazovat, jak zlepšit náladu zaměstnanců? Proč na to nepřijdou samy?
Klíčovým problémem firem je, že si management často nevšimne změny okolního prostředí. Často ho tvoří lidé, kteří ve firmě nějak vyrostli, šplhali na svůj post deset patnáct let, a věří, že principy, které je vynesly na vrchol, jsou stále platné. Jenže deset let je dlouhá doba a za tu dobu se třetina, možná polovina lidí obměnila. A změnila se nejen firma, ale i trh práce. Čím dál víc oborů ztrácí hranice, například telekomunikace přebírají IT firmy, stejně tak pronikají do finančnictví. Zdravotnictví je stále více o službách než jen o odbornosti. Tudíž se na to „vedení“ lidí musí jít jinak. 

Jak?
Šéfové by měli aktivně pracovat na firemní kultuře, a to nezávisle na tom, jestli se ekonomice bude nebo nebude dařit. Zájem o přenastavení hodnot bude v budoucnu pokračovat. Nejde jen o okamžitou potřebu. Není to tak, že pokud příští rok přijde recese, tak že firmy řeknou, fajn, už to nemusíme řešit, stejně budeme propouštět. Tím, jak se obory prolínají, jak technologie proměnily práci, tak to vše vede k tomu, že změna je nutná. Prostě velké pomníky, sochy reprezentující minulé úspěchy firmy, už nefungují a firmy si to musí uvědomit.

Nestačí přidat peníze a nabídnou super benefity? Řada firem se touto cestou teď ubírá. 
V žebříčku štěstí je ohodnocení důležité, ale není na předních místech. V posledních letech opravdu došlo k obrovské expanzi benefitů, kdy méně uvědomělé firmy bojovaly na trhu práce tak, že jimi zaměstnance uplácely. Nabídly stravenky za stovku, fotbálek, masáže. Jenže v určité fázi bonusy přestávají fungovat. Lidé nám řeknou: fotbálek dobrý, stravenky dobrý, manželka je spokojená, že si může na moje firemní konto zajít na masáž, ale kvůli té masáži já tady nebudu. Lidé chtějí pracovat pro dobrého zaměstnavatele, chtějí mít smysluplnou práci a cítit, že se v té práci někam posouvají. 

Jak tedy konkrétně vypadá vaše práce ve firmách?
Když firma požádá o inovaci zaměstnaneckého prostředí, začínáme rozhovory. To je naprosto zásadní část. Povídáme si s desítkami zaměstnanců na různých úrovních, s různým zaměřením, s různou délkou pobytu ve firmě a snažíme se hledat klíčová témata, která jsou pro ně důležitá.

Jsou lidé v rozhovorech otevření?
Na začátku je potřeba překonat bariéry. Jde o individuální rozhovory. Vysvětlím, kdo jsem a jaké mám zkušenosti, aby dotazovaný nabyl důvěru. A postupně se nořím do jeho prostředí a pocitů. Ptám se třeba na to, jak se do firmy dostal, jakými pozicemi prošel, jaká pozice pro něj byla fajn, jak vznikaly vztahy s manažery, jestli mu pomáhali. Později se ptám více otevřeně - co mu brání v práci, jaké jsou překážky, které vnímá, které věci ho naopak baví. Nebo jak by podle něj měla ideální firma vypadat.

Nepřehlédněte

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory s odborníky z různých odvětví.

Problém s nedostatkem lidí nemáme. Jsme totiž atraktivní, říká šéf SAP

Roman Knap, SAP ČR

Co nejvíce zaměstnancům vadí?
Mezi top pěti tématy jsou vztahy - já versus manažer a spolupráce s kolegy napříč firmou. Další téma, které se opakuje, a bývá pro vedení firem překvapující, je otázka smysluplnosti práce. Lidé hodně řeší, zda práci, kterou vykonávají, má pro firmu nějakou hodnotu, kde ta hodnota je a jestli hodnotu někdo dokáže rozpoznat. S tím souvisí osobní rozvoj, tedy otázka: pomáhá mi firma využít můj potenciál, cítím, že se někam posouvám? Tohle jsou křehké věci, které nejde vyřešit tím, že do popisu práce napíšu, že vyplňování tabulek má význam pro finanční oddělení.

Co ještě?
Opakuje se také téma pracovního prostředí. Jak se mění doba, nastupují nové generace, tak se názory na podobu pracovního prostředí výrazně mění. Nelze použít stejné kanceláře pro všechny zaměstnance, firmy v tom musí být flexibilnější. Někomu umožnit práci mimo kancelář, někomu zase zajistit, aby měl v kanceláři klid, jiné mu dělá dobře práce z domova. Nelze na všechny použít jeden mustr. 

Co následuje po rozhovorech?
Analytická část, kdy si rozhovory znovu přehráváme, pokud je máme natočené na video, tak sledujeme i řeč těla dotazovaných. Pak sepíšeme hlavní témata, která se opakují a jdeme s nimi za top managementem firmy. Manažeři občas reagují tak, že takhle to u nich nefunguje, že jde asi o jinou firmu. Realita je vždy odlišná od toho, co si vedení firem myslí.

Musíte se tedy na problematických bodech shodnout, abyste postoupili dál. 
Ano, a většinou se to daří. Pak už s týmem lidí z firmy sedíme nad jednotlivými tématy a hledáme recept, jak je řešit. Takže například víme, že mnohým zaměstnancům vadí pracovní prostředí. Můžeme tedy kanceláře přemalovat nebo je přestavit, nebo začneme více pracovat v hubech. Padají nápady, které by mohly pomoci. A s těmi jdeme zase za zaměstnanci.

Ověříte, zda se jim nápady líbí?
A zda to opravdu chtějí. Popíšeme jim, jak by to mohlo vypadat. Jde už vlastně o takové prototypy. Ale nestačí nám jen jejich ano, či ne. S těmito nápady je necháme obchodovat.

Jak obchodovat?
Podobně jako na burze. Dostanou hromádku fiktivních peněz a za ty nakupují nápady, které si myslí, že budou nejúspěšnější. Ne ty, které se jim osobně nejvíce líbí. Akcie také nekupujete podle toho, jak se vám líbí firma. Využíváme teorie prediktivních trhů, tedy měření potencionální úspěšnosti čehokoliv.

Takže zaměstnanci investují do nápadů změn uvnitř firmy?
Ano a po pár dnech vidí, jak se trh nápadů vyvíjí. Zjistí třeba, že do určitého nápadu investovali sami, že o něj není zájem, tak ten nápad prodají a peníze vloží do jiného, kterému se dobře daří. Velmi čistě se vyfiltrují nápady s úspěšností vyšší než 70 %. 

Jak dlouho takový výzkum spokojenosti trvá?
Do několika měsíců firmám předáme návod, jak se stát lepší firmou. Firmou, ve které budou zaměstnanci spokojenější a loajálnější. A tedy i ochotnější přistoupit na zavádění nových služeb či produktů. 

Nejčtenější

Placení kartou v cizině je drahé. Banky vydělávají na nevědomosti lidí

Placení kartou v zahraničí nebo v cizí měně na internetu má své náklady. Výši těchto nákladů ale může ovlivnit sám držitel karty. Postačí k tomu, když se zorientuje v tom, která banka či finanční...

Proč Češi za některé zboží platí víc než spotřebitelé v zahraničí

Při pohledu na některé cenovky v obchodech se už delší dobu nechce věřit. I přes rostoucí ceny přesto určité zboží stále kupujeme a zaplatíme za něj víc, než je nutné. A někdy i víc než spotřebitelé...

Domácnosti s končící fixací hypotéky čeká šok. Sazby jsou stále vysoko

Hypoteční sazby sice klesají, ale jen velmi pozvolna. Průměrná nabídková sazba dosáhla v únoru 2025 podle Swiss Life Hypoindexu 5,11 procenta, což je jen nepatrný pokles proti lednu. Banky sice...

Po srážce na lyžích nejde jen o úhradu léčby. Škody tak jdou i do milionů

Nehody na sjezdovkách nejsou sice až tak časté jako běžné úrazy. Škody, které při nich vzniknou, se však mnohdy šplhají vysoko přes milion korun. Ve hře je totiž mnohem víc než jen náklady na léčbu....

Kolegu propustili, musím pracovat i za něj. Nestíhám a přesčasy šéf neplatí

Premium

Pracovní smlouva je velmi důležitý dokument. Navíc její ujednání nesmí odporovat zákoníku práce. Co dělat, když vám šéf nutí pracovat za dva a tváří se, že neví, co je přesčas? Co (ne)musíte...

Prestižní fond Albatris financuje projekt YD Capital ve Slavkově

Advertorial

Investiční skupina YD Capital a fond mezinárodní investiční společnosti Albatris spojily síly v rámci projektu Cihelna Slavkov. Tento první společný projekt představuje ambiciózní development, který...

11. února 2025

Burzy mají za sebou pozitivní leden. Posílily akcie i dluhopisy

Vedle standardních makroekonomických dat v lednu čekali investoři na inauguraci staronového prezidenta USA Donalda Trumpa. Jakmile se dočkali, nastal kolotoč změn, který zasáhl mimo jiného i globální...

11. února 2025

Bývalá chce vyplatit z majetku, který jsem nabyl před svatbou. Co patří do SJM

Manželská smlouva je u nás je poměrně novým právním institutem. Umožňuje manželům upravit si vzájemné majetkové vztahy odlišně od zákonem stanoveného režimu, tedy například společné jmění zúžit nebo...

11. února 2025

Proč Češi za některé zboží platí víc než spotřebitelé v zahraničí

Při pohledu na některé cenovky v obchodech se už delší dobu nechce věřit. I přes rostoucí ceny přesto určité zboží stále kupujeme a zaplatíme za něj víc, než je nutné. A někdy i víc než spotřebitelé...

10. února 2025

Nakreslili mi tečky na obličej a dekolt. Pět let tajila práci na Kingdom Come 2

Zatímco česká středověká hra Kingdom Come: Deliverance 2 právě zažívá zasloužený úspěch, práce na motion capture, tedy...

Adam Mišík o svém handicapu: Mohli jsme to léčit, ale rodiče nechtěli

Že by znal podobnou situaci z vlastního života, Adam Mišík popírá. Ale zahrál si ji rád. Ve filmu Holka od vedle je...

Zvyšují riziko úmrtí. Průmyslové potraviny zavrhla dosud největší studie

Její verdikt není unikátní, obdobný vynesly mnohé předchozí výzkumy. Jenže aktuální studie se chlubí největším,...

Janek Ledecký tajil děti a teď i vnučku. Skoro dva roky je dědečkem

Kondici má jako čtyřicátník a figuru taky, nakonec hojně ji předvádí i v dokumentu, který o něm natočila Česká...

Někde to stále mírně táhne, hodnotí Rolins lifting po roce. Je ale spokojená

Zpěvačka Dara Rolins (52) před rokem absolvovala vylepšení u plastického chirurga. Přestože neplánovala o liftingu...