„Do práce jsem nastupovala s chutí. Pracuji v marketingu, a tak jsem počítala s tím, že se mi občas přesčasy nevyhnou. Práce mě bavila a naplňovala, ale najednou jsem v kanceláři seděla každý den deset hodin. Po práci jsem neměla sílu ani na schůzky s přáteli, natož na jakékoli kulturní nebo sportovní vyžití,“ vzpomíná marketingová specialistka Monika.
Pomyslnou útěchu nenašla ani v dostatečném platovém ohodnocení. „Nepříjemné pro mě bylo i to, že jsem málokdy dostávala pozitivní zpětnou vazbu, zkrátka jsem měla pocit, že nakonec ani nikdo pořádně moji práci neocení. Naprosto vyčerpaná jsem odešla po dvou letech,“ popsala mladá žena.
Podle aktuálního průzkumu společnosti ComPsych pociťuje 59 % zaměstnanců při práci vysokou úroveň stresu, která je spojena s podrážděností, extrémní únavou a neschopností se soustředit. Třetina pracovníků vnímá permanentní, ale zvládnutelný stres. Jen 6 % lidí má v práci nízkou úroveň stresu. Největším původcem stresu je pracovní zátěž, také problémy mezi lidmi na pracovišti a pocit ochuzení o osobní život.
Stres se odráží v produktivitě zaměstnanců. Z průzkumu vyplývá, že více než třetina zaměstnanců ztratí kvůli stresu až hodinu denně z efektivity v rámci své pracovní doby. Z dlouhodobého hlediska pak více než polovina zaměstnanců ztrácí ročně jeden až dva dny, 31 % šest dní ročně.
Jak se vyrovnat se stresem?
Úzkosti, vyčerpanosti, někdy až syndromu vyhoření se lze podle Marka Bališe, vedoucího personálního oddělení KPMG, vyhnout. „Zaměstnanec by si měl stanovovat realistické cíle, které se dají za den zvládnout. Dále by měl následovat svoji vášeň, to je pro někoho třeba procházka nebo večeře s rodinou, pro jiného jít si zaběhat,“ radí Marek Bališ, podle něhož by firmy frustraci zaměstnanců rozhodně neměly přehlížet.
V úvahu by měly brát veškeré výtky, doporučení a hodnocení zaměstnanců. „Je potřeba vytvářet týmy, kde spolupráce a případná zastupitelnost není jenom fráze. Pomoci může i vysílaní zaměstnanců na služební cesty, pokud již nyní tráví spoustu času v práci,“ říká Bališ.
Podle Gabriely Kodenkové ze společnosti Talentica by měl šéf svým podřízeným ulevit od stresu tím, že jim nadefinuje přesně úlohy a zodpovědnost. Dá jim jen takové pracovní povinnosti, které odpovídají jejich schopnostem a zdrojům.
„Důležitým krokem ze strany zaměstnavatele je zajistit, aby na všech úrovních firmy fungovala komunikace. Vhodné je také nastavit pracovníkům jasné plány pro rozvoj kariéry, což je bude vhodně motivovat. V neposlední řadě mohou zaměstnavatelé svým pracovníkům pomoci vyvážit pracovní a rodinný život, například díky flexibilnější pracovní době,“ říká Gabriela Kodenková.
Také personální společnost Hays radí firmám, jak zmírnit riziko ohrožení svých zaměstnanců syndromem vyhoření. Sepsala několik doporučení:
- Počítá se kvalita, nikoliv počet odpracovaných hodin. Dejte zaměstnancům vědět, že podstatný je výsledek, ne jejich fyzická či virtuální přítomnost.
- Zhodnoťte přesčasy - jsou-li abnormálně vysoké, je třeba přijmout dalšího člena do týmu, i když to v dnešní době může být těžké. Je ale lepší hledat jednoho než celý tým. Ověřte si, že zaměstnanci, kteří pracují flexibilně, si pravidelně čerpají dovolenou.
- Zrevidujte firemní kulturu: měla by podporovat péči o fyzické i duševní zdraví zaměstnanců.
- Zvažte zásady týkající se čtení a odesílání e-mailů mimo běžnou pracovní dobu. Například Volkswagen nastavil své servery tak, aby zaměstnanci nedostávali e-maily mimo pracovní dobu. Ve Francii musí společnosti s více než 50 zaměstnanci vypracovat dohodu, v níž stanoví pracovní dobu, během které lidé nemají odesílat nebo odpovídat na e-maily.
- Proškolte své liniové manažery a naučte je rozpoznávat varovné známky stresu či vyhoření v jejich týmech
Vyšší mzda nebo raději benefity
A co třeba vyšší mzdy - nepomohly by? „Snižuje se nezaměstnanost a zároveň stoupá počet neobsazených pozic, tudíž se dá očekávat růst mezd. Ovšem ne všechny firmy mohou zvýšit odměny ze dne na den. To má za následek, že třeba v týmu tří lidí pracují jenom dva a jedno místo zůstává dlouhodobě neobsazené. Práce je ale pořád pro tři,“ upozorňuje Marek Bališ.
A jsme zase u toho: zaměstnanci jsou frustrovaní, unavení, z práce odejdou, firma je nucená omezit výrobu nebo odmítnout nové zakázky. “Jistá možnost je pokrýt nedostatek zaměstnanců vyšší mírou inovace a využitím nových technologii,“ uzavírá Bališ z KPMG.
Jiní odborníci zase doporučují zvednout náladu upracovaným zaměstnancům zajímavými benefity. Na ty teď lidé slyší mnohdy více než na mzdu. Oblíbený je podle odborníků hlavně systém flexibilního výběrů benefitů. Tedy že si každý člověk zvolí to, co mu vyhovuje. Jeden kurzy jógy, druhý nakoupí vitamíny, třetí půjde s příbuzným do divadla. Mimo hmatatelných benefitů je stále více žádaná flexibilní pracovní doba a s tím spojená worklife balance.
„Naše firma nabízí například i konzultace s psychologem, v případě přesčasů výběr nadpracovaných hodin formou náhradního volna, která jim umožňuje regeneraci a trávit více času s blízkými,“ doplňuje Bališ z KPMG.
Kromě příspěvků na kulturní a sportovní aktivity je v současnosti běžné dotované stravování, nápoje na pracovišti zdarma a příspěvky na očkování. „V řadě firem nabízejí také relokační balíčky, příspěvky na dojíždění či svozové autobusy zdarma. V těchto benefitech vidíme meziročně největší nárůst,“ říká manažer společnosti Grafton Kamil Pittner.
Novinkou je zavádění úředního volna, aby zaměstnanci měli možnost vyřídit si potřebné úřední formality v úředních hodinách. V administrativních provozech se začínají nabízet masáže na pracovišti nebo kurzy zdravého sezení. Zástupci mladší generace si cení třeba zaplacené dovolené, drobného dárku nebo pochvaly před celým kolektivem.
„Aby byli naši lidé v práci spokojení, snažíme se jim zajistit tu nejzajímavější práci, kauzy, na kterých mohou pracovat. Dbáme na rychlý kariérní růst. V loňském roce byla u nás povýšena čtvrtina kolegyň a kolegů. Také pracujeme v prostředí, za které jsme získali ocenění v soutěži Kanceláře roku 2017, všemi dostupnými prostředky se snažíme udržet a dále rozvíjet přátelskou a neformální pracovní atmosféru,“ říká Daniel Soukup, HR ředitel advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.
Ve firmě Europ Assistance se snaží předcházet vyhoření kolegů pravidelnými dotazníky spokojenosti a zpětnou vazbou jejich práce, vzdělávacím programem, zajímavými benefity a individuální přístupem.
„Pro naše zaměstnance mámě k dispozici relax room, ovocné či jiné tematické dny, kávu na pracovišti zdarma, posilovnu v budově, dny volna nad zákonný limit a mnoho dalších bonusů,“ vyjmenovává Jana Volková.
