Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Největší problém trhu práce? Ne najít zaměstnance, ale udržet si je

  • 9
Některé firmy musí nabírat desítky nových zaměstnanců měsíčně jen proto, aby nahradily počet těch odcházejících. Fluktuace, zvláštně v některých oborech, je obrovská a stojí hodně peněz. Lidé odchází za lepší prací, mzdou i firemní kulturou.

Průměrná fluktuace v České republice se nyní pohybuje v rozmezí 14 až
16 %. Nicméně za zdravou fluktuaci ve společnosti bývá považována hodnota mezi 5 až 7 %. Není se čemu divit, že je fluktuace vysoká. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, firmy doslova žadoní po nových zaměstnancích, takže ke změně práce je naprosto ideální doba. „Všichni si dnes mohou na pracovním trhu vybírat ve velkém,“ říká ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.

Nepřehlédněte

Ilustrační snímek

Půl milionu lidí hledá jinou práci. Důvodem jsou peníze a vztahy

Třetina zaměstnanců uvažuje o tom, že by změnila práci. Z toho 12 % ji už aktivně hledá. Je to půl milionu lidí, kteří se snaží zajistit si lepší pracovní podmínky. Co je důvodem jejich nespokojenosti, zjišťoval průzkum JobsIndex společnosti LMC.

Běžně se můžeme setkat se společnostmi, které se potýkají s fluktuací až 100 % ročně. Tedy kolektiv se jim zcela obmění. Jde především o call centra, velké problémy s odchodem zaměstnanců mají také výrobní podniky.

„Vysoká fluktuace omezuje fungování společnosti a její rozvoj, znamená ztrátu know-how, nízkou motivaci zaměstnanců a vysoké náklady na nábor a zaučení nových zaměstnanců,“ říká ředitelka Rezlerová. 

Odhaduje, že náklady na zaučení nového kolegy se pohybují od 20 tisíc korun výše. Mohou však přesáhnout i stovky tisíc, podle kvalifikace a náročnosti vyhledání a zaučení. „Velká výrobní firma s tisíci zaměstnanci a roční fluktuací 30 % může mít měsíční náklady fluktuace kolem milionu a půl. Pokud ji fluktuace poklesne na 20 %, ušetří tím 400 tisíc měsíčně,“ upozorňuje Rezlerová.

Fluktuace je obecně chápána jako negativní faktor, má však podle odborníků i své přínosy, bez kterých časem firma stagnuje. Mírná fluktuace přináší nové lidi s novými nápady, vytvářejí se příležitosti k postupu.

Lidé na nižších pozicích se změn nebojí

Nejvyšší fluktuace je na výrobních pozicích, na hůře placených, na vysoce žádaných postech nebo na pozicích, kde dominují především mladí lidé s krátkou praxí. Nejčastěji nyní práci mění:

  • Dělníci / operátoři výroby
  • Operátoři logistiky / skladníci / řidiči
  • Kuchaři, číšníci
  • Prodavači
  • Technici, mechanici, kvalifikovaná obsluha strojů
  • Programátoři / IT specialisté

Věk je při fluktuaci klíčovým faktorem, jak ukázal nedávný průzkum ManpowerGroup. Lidé do 30 let mají více než pětkrát vyšší fluktuaci než lidé nad 40 let. Lidé nad 50 let mají fluktuaci minimální. „Jednoznačně to souvisí s motivací generace Y získávat zkušenosti, rozvíjet se, potřebou časté změny a absencí závazků. Naopak lidé nad 50 let preferují větší pracovní stabilitu,“ vysvětluje Rezlerová.

O peníze jde především, ale není to vše

Nejkritičtější bývá období zkušební doby a potom do jednoho roku, kdy odchází 65 % zaměstnanců. Rozhodující bývá to, jak firma zvládne adaptaci nováčků. Jde o správné nastavení práce ve zkušební době i po ní, motivaci i komunikaci.

A co lidi motivuje ke změně práce? Na prvním místě jsou finance. Ale není to jediná věc. Zaměstnanec před změnou práce posuzuje několik hlavních kritérií a ostatní pozitiva často převáží vyšší mzdy v jiné společnosti.

„Pro pozice ve výrobě a manuální profese bývá důležitá vzdálenost do zaměstnání, náročnost práce a pracovní prostředí. U kancelářských pozic dominuje poptávka po osobním rozvoji, získávání zkušeností, dobrý kolektiv a možnosti časové flexibility,“ říká Rezlerová a dodává, že rezervy firem rozhodně nespočívají v efektivitě náboru, ale právě ve schopnosti udržet si stávající zaměstnance a nabídnout jim prostředí, ve kterém budou maximálně spokojení.