Když se Martina z Prahy vracela po rodičovské zpět do práce, čekalo ji nemilé překvapení. Kolegyně, která ji zastoupila, nechtěla místo uvolnit, a protože měla údajně „nadstandardní vztah“ s ředitelem firmy, dostala Martina padáka. K podpisu jí suše poslali výpověď na dohodu bez odstupného.
„To mě hrozně naštvalo. Ve firmě jsem byla dlouhá léta, odvedla tam kus práce a jako vedoucí týmu asi 15 lidí jsem měla i slušný plat. Nechtěla jsem se nechat tak snadno vyšoupnout,“ vysvětluje Martina, proč se obrátila na právníka.
Máte už svého AI kouče? V praxi už mění životy lidí. Jak vypadá „rande“ s algoritmem? |
Ten jí doporučil, aby se soudila. „Firma pak zařadila zpátečku a nakonec jsme se mimosoudně dohodli na odstupném. Dostala jsem tři platy. I tak mě to dodnes mrzí, bývala bych raději zpět své místo, to už ale nešlo,“ říká matka dvou dětí, která dnes pracuje v jiné firmě za poloviční odměnu.
Podobný příběh by mohly vyprávět tisíce lidí. Dnes už totiž jen málokdo vydrží na jednom místě celý život a s výpovědí se setká skoro každý. Vyplatí se proto vědět, co vše vás čeká a na co máte nárok.
Výpověď už není stigma
Na začátek jedna dobrá zpráva: „Dnes už je výpověď pro nadbytečnost většinou vnímána jako běžná součást pracovního života, nikoli jako stigma. Firmy procházejí změnami a ty se mohou dotknout i velmi schopných lidí, takže personalisté se dívají spíše na zkušenosti a dovednosti kandidáta než na samotný důvod odchodu,“ uklidňuje uchazeče o práci s čerstvě uštědřeným padákem Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee ČR.
Efekt Červené královny: Proč obrovské pracovní úsilí nikam nevede? Máme návod |
Odborníci na problematiku HR se shodují, že nejdůležitější je to, jak kandidát situaci vysvětlí. „Pokud stručně a věcně popíše, že šlo o organizační změnu, a zároveň ukáže své výsledky a motivaci, nebývá to překážka. Obecně to je bráno výrazně lépe než řada jiných důvodů vyhazovu, například porušení pracovních povinností, konflikty s nadřízenými či problémy s docházkou,“ je přesvědčen Michal Španěl z portálu JenPráce.cz.
Tři platy na účtu
Právě důvod a způsob výpovědi je klíčový. Rozhoduje totiž o tom, zda budete mít nárok na odstupné. A to v žádném případě není zanedbatelná částka. Pokud byste například brali průměrnou mzdu (za loňský rok to bylo 49 215 korun), pak by vám na účtu mělo přistát až 125,5 tisíce korun.
Jak se odstupné počítá? Z průměrného hrubého výdělku, který se zkrátí o 15procentní daň z příjmu. Pojištění se neodečítá. Výše se určuje podle odpracovaných let:
- méně než rok: 1 měsíční výdělek
- 1 až 2 roky: 2 měsíční výdělky
- více než 2 roky: 3 měsíční výdělky
A pak jsou výjimky, kdy má zaměstnanec nárok na více platů odstupného. Jedním z nich je tzv. zlatý padák pro vysoce postavené manažery nebo klíčové specialisty. Sjednává se předem ve smlouvě a jeho výše se někdy může vyšplhat až k milionovým částkám. Druhý případ je méně radostný: když vás musí propustit kvůli nemoci nebo úrazu z povolání, máte nárok minimálně na 12 měsíčních platů.
Už vás nepotřebujeme
Ale pozor. Nárok na odstupné – i to běžné tříplatové – není automatický. Náleží zaměstnanci, který výpověď dostal (kdo odchází sám, má samozřejmě smůlu) za těchto podmínek:
- už vás nepotřebují (např. snižování stavů, organizační změny)
- zaměstnavatel nebo jeho část se ruší či stěhuje
- zaměstnanec nemůže dál pracovat kvůli nemoci nebo úrazu
A kdy naopak po vyhazovu odejdete s prázdnou:
- při hrubém porušení pracovních povinností
- když odejdete ve zkušební době nebo vám skončí smlouva na dobu určitou
- při práci na dohodu (DPP/DPČ)
- když podepíšete nevýhodnou dohodu o rozvázání pracovního poměru.
U posledního bodu stojí za to se na chvíli zastavit. Právě výpovědi na dohodu se nemálo firem snaží využít, aby nepohodlného zaměstnance mohly „zadarmo“ vyprovodit. „U dohody je zásadní vědět, že musí jít o svobodnou vůli obou stran a dokument musí mít písemnou formu. Někdy skutečně firmy zkoušejí zaměstnance o odstupné připravit a chtějí ho i nátlakem k dohodě přimět,“ upozorňuje Michal Španěl z portálu JenPráce.cz.
Průvodce nástupem do práce: Jak zvládnout papírování bez chyb |
Experti na oblast HR se shodují, že klíčové je, aby v dohodě byl uvedený důvod výpovědi: například z organizačních důvodů, jako je zrušení pracovního místa či nadbytečnost. Je proto nezbytné si dohodu pečlivě přečíst. Hlavně nic nepodepisovat ve stresu! „Nejčastější chybou bývá, že lidé podmínky vůbec neotevřou a berou situaci jako danou. Zároveň se často rozhodují pod tlakem nebo bez dostatečných informací,“ líčí Martina Machová z Pluxee ČR.
„Lidé často podepisují dohodu bez detailního pochopení všech dopadů a bez vyjednávání, protože situaci vnímají emočně nebo neumějí reagovat na argumenty zkušeného manažera, personalisty, či dokonce podnikového právníka. Ti využívají toho, že lidé často neznají svoje práva. To vede k tomu, že zaměstnanec přistoupí na podmínky, které jsou pro něj méně výhodné, než by mohl získat,“ doplňuje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.
Pro podporu na pracák
Výpověď máte zdárně za sebou, odstupné na účtu a co dál? Pokud se vám hned nepodaří sehnat nové místo, nejspíš vaše kroky povedou na úřad práce. A i zde pro vás budou mít dobrou zprávu: podporu v nezaměstnanosti dostanete, i když jste brali odstupné, a nebudou vám ji krátit ani tehdy, když jste sami podali výpověď. Kolik vám tedy dají a jak dlouho můžete podporu pobírat? Nezaměstnaní mladší než 52 let mají nárok na pětiměsíční polštář:
- 1. a 2. měsíc: 80 % čisté mzdy z předchozího zaměstnání, nejvýše ale 38 537 korun
- 3. a 4. měsíc: 50 % čisté mzdy
- 5. měsíc: 40 % čisté mzdy
Od 52 let se doba prodlužuje na 8 měsíců a nezaměstnaní, kteří jsou ještě o 5 let starší, mohou být na podpoře 11 měsíců.
Vylaďte životopis, studujte, začněte s rekvalifikací
A jak podle odborníků na pracovní problematiku „mezipřistání“ na úřadu práce nejlépe využít? Hlavně ho nepojmout jako bohapustý odpočinek.
„Prvních čtrnáct dní je strategické okno, které většina lidí podcení. Místo pasivního čekání nebo odpočinku by měli aktivně hledat nové uplatnění. Aktualizovat profil, oslovit své kontakty a známé, analyzovat poptávku po dovednostech a případně začít s rekvalifikací,“ doporučuje Jiří Halbrštát.
Chcete lepší práci? Vytvořte si atraktivní prezentaci. Čím zaručeně zabodujete |
Odborníci dále radí: zorientovat se ve vlastní situaci, nastavit si finanční plán a vyřešit administrativu spojenou s úřadem práce nebo zdravotním pojištěním.
„Následně doporučujeme sepsat si konkrétní pracovní výsledky z předchozího zaměstnání. Užitečné je také oslovit kontakty v oboru a zmapovat aktuální nabídky práce i mzdové podmínky. Pokud má člověk čas, může investovat do krátkého kurzu nebo doplnění kvalifikace. Taková pauza pak nemusí být ztracené období, ale promyšlený posun dál,“ dodává Michal Španěl.
Ke konkurenci? Žádné takové
Někteří zaměstnanci se budou muset po odchodu z práce posadit „na střídačku“, i když by se o ně jiné firmy byly ochotné klidně porvat. Výše postavení manažeři, obchodníci nebo specialisté můžou mít ve smlouvě tzv. konkurenční doložku. Ta jim zakazuje po sjednanou dobu (maximálně rok) nastoupit k přímé konkurenci. Za to od původního zaměstnavatele dostávají minimálně polovinu výplaty. Své by o tom mohl vyprávět například bývalý moderátor ČT Václav Moravec, který právě kvůli doložce nesmí půl roku nastoupit do jiného média.
K čemu konkurenční doložka vlastně slouží? „Jde o efektivní nástroj ochrany obchodního tajemství a know-how firmy. Iniciuje ji vždy zaměstnavatel, a to nejčastěji u rolí, kde se koncentrují speciální znalosti, nebo u manažerů na vyšších byznysových pozicích, kteří uzavírají milionové a vyšší obchody,“ vysvětluje headhunterka Markéta Šveda z agentury Recruit.cz. „Vyjednávání některých transakcí může totiž trvat dlouhé měsíce, takže kdyby se během této doby zodpovědný manažer rozhodl odejít k přímé konkurenci, mohl by vynést z původní firmy cenná data a know-how.“
Konkurenční doložka může mít řadu stinných stránek: brzdí vám kariéru, okamžité pokračování v praxi v daném oboru a může být i jakýmsi psychologickým nástrojem vyhrožování k vymáhání pokuty, pokud zaměstnanec doložku poruší.
„Když kandidát po odchodu z firmy nastoupí do jiného oboru, může na druhou stranu mít docela dobře placené prázdniny, neboť doložka mu po domluvenou dobu zajišťuje typicky 50 procent původního průměrného platu, někdy i více,“ dodává Markéta Šveda.
