Základním pravidlem evropského práva je, že pracovníci jsou pojištěni ve státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti, poskytuje tento stát. Pouze v případě, že uchazeč o zaměstnání pracoval v jiném členském státě Evropské unie, než má skutečné bydliště, a tuto skutečnost úřadu v ČR spolehlivě doloží, přizná mu podporu úřad práce v ČR.
Pendleři žádají o dávku v Česku
V praxi to znamená, že k výplatě dávek v nezaměstnanosti je zpravidla kompetentní země posledního zaměstnání, kam by se měli zájemci o tuto podporu obrátit nejdříve. Výjimkou jsou příhraniční pracovníci, takzvaní pendleři, kteří pravidelně dojíždějí přes hranice do zaměstnání v jiném státě, přičemž se minimálně jednou týdně vracejí zpět do státu bydliště. Ti mohou žádat o dávky pouze ve státě svého bydliště.
Druhou výjimku pak tvoří takzvaní přeshraniční pracovníci. „Typicky jde o člověka, který pracuje v zahraničí, vrací se domů, kde má i bydliště, činí tak třeba jednou za měsíc nebo i delší dobu,“ vysvětluje zakladatel služby Dostupný advokát Ondřej Preuss a dodává: „Pro tuto skupinu pracovníků platí na základě evropského práva možnost volby. Buď se jako nezaměstnaný zaregistruje a požádá o dávku ve státě posledního zaměstnání (a podle předpisů toho státu), nebo ve státě bydliště.“
Centrum zájmu neznamená trvalé bydliště
Bydlištěm se přitom nerozumí místo trvalého pobytu ani to, že nezaměstnaný má v ČR vlastní dům. Podle nařízení EU je bydliště definované jako obvyklé bydliště a podle judikatury Soudního dvora EU je pak obvyklé bydliště to, co je označováno jako centrum zájmu. Každý kdo by žádal o dávky v ČR, musí prokázat, že si centrum zájmu uchoval.
Posuzuje se individuálně, na základě skutečností, které uchazeč o zaměstnání úřadu sdělí a doloží. Úřad pak zejména přihlíží k:
- délce a nepřetržitosti přítomnosti uchazeče na území jiného členského státu, tedy jak dlouho pobyt v zahraničí trval a jak často během pobytu uchazeč navštěvoval ČR (dokládá se např. kopiemi letenek, jízdenek, apod.)
- rodinné situaci a rodinným vazbám na ČR
- situaci ohledně bydlení, zda je nějakým způsobem pro uchazeče zachováno bydlení v ČR
- charakter výdělečné činnosti v jiném členském státě, délku trvání, časovou náročnost
- vykonávání jakýchkoli zájmových, nevýdělečných činností
- daňové rezidenci.
Proti rozhodnutí úřadu se můžete odvolat
Prokázat zachování centra zájmu bývá někdy složité, jak o tom svědčí zkušenost našeho čtenáře. Zaměstnání pana Jiřího u zahraniční firmy po třech letech skončilo a on se vrátil domů. Zatím se mu nepodařilo sehnat novou práci, a tak se registroval na úřadu práce. Ten mu ale podporu zamítnul s odůvodněním, že si neuchoval bližší vazbu na ČR. „Mám v Česku trvalé bydliště, ženu a tři děti, pravidelně jsem domů jezdil, dokonce jsem předložil letenky Praha – Mnichov, nebylo to nic platné,“ popisuje náš čtenář a ptá se: „Postupoval úřad správně a mám nějakou možnost jak se proti rozhodnutí bránit?“
„Každý takový případ posuzuje Úřad práce ČR individuálně. Důkazy je nutno hodnotit jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. Údaj o trvalém pobytu má evidenční charakter a nijak nevypovídá o centru zájmu fyzické osoby během doby, kdy vykonává zaměstnání v jiném členském státě. Počet návratů do ČR není ve smyslu nařízení jediným kritériem posouzení zachování bydliště, záleží také na délce pobytu v zahraničí, směrodatné jsou faktické a objektivní vazby na ČR v době, kdy fyzická osoba vykonávala zaměstnání v zahraničí,“ odpovídá mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková a dodává, že pokud klient s rozhodnutím úřadu nesouhlasí, může se proti němu do patnácti dnů odvolat na ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Z praxe mohu říci, že klíčovým faktorem při posuzování nároku na dávku bývá délka pracovního pobytu v zahraničí, kdy zpravidla jen u pobytů do jednoho roku je uchazeč schopen doložit zachování centra zájmu v České republice. Vždy však jde o posouzení konkrétního případu s nejistým výsledkem, proto bych uchazečům doporučila registrovat se u úřadu práce a zažádat o podporu ve státě, kde pracovali,“ shrnuje advokátka Lucie Marelová. Po čtyřech týdnech evidence v zahraničí je možné požádat o transfer dávek do ČR. V ČR pak budete dávky dále pobírat, nejdéle však po dobu tří měsíců s možností prodloužení v krajním případě až na šest měsíců.
