Je vášnivý cestovatel a kosmopolita. Žil a pracoval ve Švédsku, Španělsku, v Jižní Africe, v Mexiku, Chile, na Slovensku. A zatím poslední zemí, kde zakotvil, je Česká republika. Jedno mají ale všechny tyto „štace“ švédského manažera Mikaela Björkmyra společné, jsou spojené s jeho působením u švédské kosmetické firmy Oriflame, kterou má většina lidí u nás v paměti jako značku 90. let a počátku milénia, kdy fungovala hlavně přes přímý prodej a kosmetické poradkyně.
Dnes je ale vše jinak. „Náš obchodní model se posunul od klasického katalogového prodeje k modernímu prodeji, který stojí na digitálních základech. Dnes fungujeme přes e-shop, online katalogy i sociální sítě, což značku dělá atraktivnější hlavně pro mladší generaci, která ocení flexibilitu, podnikavost a moderní digitální nástroje,“ říká Mikael Björkmyr, generální ředitel Oriflame Česká republika.
Kde a jak jste vlastně svoji kariéru začínal?
Kariéru jsem odstartoval v roce 2001 jako konzultant v Accenture, kde jsem zůstal téměř pět let. Byla to fantastická škola – během krátké doby jsem se musel naučit opravdu hodně. Seznámil jsem se s různými obory, poznal výzvy mezinárodního obchodu. Právě tam jsem si osvojil klíčové dovednosti, které mi slouží dodnes – schopnost řešit problémy, jasně komunikovat a řídit projekty. Získal jsem také sebejistotu. Po pěti letech cestování po Švédsku i do zahraničí jsem ale cítil, že se chci usadit zpět ve Stockholmu a nastoupil jsem na pozici šéfa nových prodejních kanálů v Tele2.
Pak vám ale to cestování začalo chybět, že?
Přesně tak. S řešením mi pomohla náhoda. V roce 2010 zavolal headhunter a nabízel mi práci v Oriflame. Otevřeně mi řekli, že budu vždy pracovat v mezinárodním prostředí, že se čas od času přesunu do jiné země téměř jako ambasador a že pokud budu mít výsledky, čeká mě rychlý kariérní postup. A když mi pak po několika kolech pohovorů nabídli místo v Madridu, byla to příležitost, která se prostě neodmítá.
Na jakou další „štaci“ vás vaše práce zavála?
Po pěti letech, které jsem strávil ve Španělsku, firma chtěla, abych se přesunul do Mexika, protože je to pro Oriflame celosvětově jeden z nejdůležitějších trhů. Chtěli, abych tam jako Švéd reprezentoval základní hodnoty značky – udržitelnost, inovace a důraz na lidi.
To ale asi nebyl v Mexiku váš jediný úkol…
Měl jsem se postarat o zvýšení povědomí o značce a oživit tamní organizaci. Spustili jsme řadu projektů zaměřených na mileniály, což se nám podařilo. Během doby, co jsem v Mexiku byl, došlo k výraznému rozšíření trhu.
Později jsem měl možnost se „posunout“ dál. To, když se mi podařilo získat pozici na regionální úrovni, a začal jsem řídit podporu prodejů v pěti zemích Latinské Ameriky – Mexiku, Kolumbii, Peru, Ekvádoru a Chile.
Co taková práce vlastně obnáší?
Neslo to s sebou odpovědnost za čtyři klíčové oblasti: online komunikaci a PR, eventy a motivační cestování, prodejní programy a rozvoj lídrů.
Kdy jste se vrátil do Evropy?
Po sedmi letech v Latinské Americe jsem cítil, že je čas se zase přiblížit rodnému Švédsku. Koneckonců, moje maminka nemládne. Nabízelo se mi v rámci firmy několik možností, ale vybral jsem si post generálního ředitele pro Slovensko. To je pozice, kterou mám opravdu rád, protože vám dává možnost ovlivnit všechny aspekty firmy.
Znal jste v té době Slovensko?
Popravdě jsem o té zemi příliš nevěděl, ale jeden z mých přátel a spolupracovníků v Oriflame tam několik let žil a měl skvělou zkušenost – a to mi stačilo.
Po dvou úspěšných letech na Slovensku jste se ale přesunul na stejnou pozici do Prahy. Proč?
Jednak proto, že jde o ještě důležitější trh v rámci tohoto evropského regionu, je tu velký potenciál dalšího růstu. A částečně určitě i proto, že s Prahou a Českou republikou mám spojené opravdu hezké zážitky. To jsem nemohl odmítnout.
Takže Evropa, ale ne Švédsko. Nechybí vám někdy vaše rodná země?
To je opravdu dobrá otázka. Po patnácti letech života v různých zemích už vlastně ani přesně nevím, kam patřím. Domov pro mě už není jen jedno místo. Švédsko jako takové mi nijak nechybí, ale rodinu a přátele si v srdci nosím pořád. Co mi naopak vůbec neschází, je tamní počasí – všude, kde jsem během svého mezinárodního putování žil, bylo podnebí nesrovnatelně příjemnější.
S trochou nadsázky by se dalo říci, že vedete „nomádský život“. Co to s sebou nese?
Já svůj život nejraději žiji naplno tam, kde zrovna jsem. Snažím se trávit čas s místními lidmi a víc se napojit na místní společnost. Když se přestěhuji do nové země, na dovolenou často jezdím tam, kde jsem žil předtím – to místo se pro mě už stalo domovem. Hodně mi pomáhá i WhatsApp a podobné nástroje, díky nim zůstávám v kontaktu s přáteli z předchozích zemí.
Poznal jste tedy mnoho zemí, kultur i lidí, to jsou ty příjemné aspekty. Na druhou stranu, netrpí tím vás osobní život, když nikde nezůstáváte příliš dlouho?
Teď jste „trefila“ to zásadní. Osobní život je pro mě důležitý, bez podpory mého manžela by to nešlo. Vzdal se své profese a práce snů ve Švédsku, aby mohl cestovat se mnou. Nejsem si jistý, jestli bych bez něj těch patnáct let v zahraničí zvládl. Než jsme se rozhodli pro „mezinárodní život“, dlouze jsme spolu probírali všechna pro a proti. Bylo to společné rozhodnutí – a každý rok se znovu ptáme, jestli chceme pokračovat dál. Jak vidíte, zatím se vždy shodneme, že ano.
Učili Čechy kupovat letenky online. Dnes máme jiné výzvy, říká šéf Letušky |
Takže na návrat do Švédska vůbec nepomýšlíte?
Zatím necítíme, že bychom se do Švédska chtěli vrátit. Spíš nás to táhne zpět někam, kde je víc slunce – nejpravděpodobněji do Španělska. Kdy to bude, to ale ukáže čas. Teď si mezinárodní život naplno užíváme a oba jsme si zamilovali Českou republiku. Je to nádherná země a lidé jsou tu nesmírně sympatičtí. Možná nedávají hned tolik najevo své emoce jako třeba v Latinské Americe, ale když je poznáte blíž, jsou skvělí.
Takže Španělsko a Latinská Amerika jsou země, které se vám do srdce zatím zapsaly nejvíce?
To jste vystihla přesně. Španělsko pro mě bylo téměř láskou na první pohled. Byla to má první země v Oriflame, kde jsem žil pět let. A Mexiko, to bylo kulturně jako návrat domů. To byl okamžik, kdy jsem pochopil, že jsem povahou spíš Latinoameričan než Švéd. I když Mexika jsem se zprvu bál kvůli jeho nechvalně známé míře zločinnosti, ale nakonec jsem se do něj bezvýhradně zamiloval.
Opravdu obdivuji pozitivitu a nadšení Mexičanů, kteří si cení života víc než v jakékoli jiné zemi, ve které jsem kdy žil. Jejich postoj k životu je neuvěřitelný. V Mexico City mám dodnes spoustu přátel a vracím se za nimi na dovolenou, kdykoli je to možné.
Kdybyste měl říci, co vás v každé z těch zemí, v nichž jste žil, nejvíc zaujalo nebo příjemně překvapilo, co by to bylo?
Švédsko je má rodná země, kde všechno funguje a já chápu, jak tam všechno funguje. A samozřejmě tam mám rodinu a staré přátele. Španělsko je úplně jiné. Když žijete v Madridu, nikdy se nenudíte. Kulturní život tam je fantastický.
V Mexiku jsou, jak jsem již říkal, prostě úžasní lidé. Šťastní, pozitivní, rádi si popovídají. Říkali mi, že jsem ten nejšvédštější Mexičan, jakého znají, což jsem přijal jako kompliment.
V Chile je zase ohromující příroda – od Torres del Paine s úžasnými ledovci na jihu po nádhernou poušť Atacama na severu. A Andy vám prostě vezmou dech.
V Jižní Africe, kde jsem rovněž chvíli žil, bych vyzdvihl její vinice – mají tam úžasné víno. A protože jsme se před mnoha lety zasnoubili na Stolové hoře, na kterou jsme vystoupali, bude mít tato země navždy své místo v mém srdci taky.
Několikatýdenní volno navíc. Do českých firem si cestu teprve hledá |
A co Slovensko a Česko?
Většina Slováků, které jsem poznal, vyrážela o víkendech na výšlap. To se mi opravdu líbilo a začal jsem to dělat také. A Česko je pro pěší turistiku rovněž ideální. Kromě toho jsem si oblíbil zdejší pivní kulturu. Nikdy před tím jsem nebyl v zemi, kde by se vypilo tolik piva. Sám úplně ryzí pivař nejsem, ale po deseti měsících v této zemi jsem si k pivu už také našel cestu.
Jak moc se v jednotlivých zemích, kde jste žil, liší pracovní návyky?
Jedním slovem hodně. Ve Španělsku je práce hodně o vztazích a flexibilitě – dochvilnost je méně striktní; ve Švédsku se klade důraz na plochou organizační strukturu a shodu a na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.
V Mexiku a v Chile kulturu utváří důvěra, hierarchie a respekt k autoritě, velkou roli tam hrají osobní konexe. Řekl bych, že v Mexiku jsou ještě méně dochvilní než ve Španělsku.
Na Slovensku a v Česku se hodně cení profesionalita, dochvilnost a efektivita, ačkoli Slovensko tíhne spíš k hierarchickému a formálnějšímu přístupu, zatímco Česko je spíš pragmatičtější a přímější. V Česku je také osobní život oddělený od pracovního života výrazněji, než je tomu ve Španělsku a v Latinské Americe.
Co vám život v tolika zemích dal?
Život v zahraničí mi umožnil lépe porozumět tomu, proč se lidé v různých zemích chovají tak, jak se chovají. Naučil mě mít respekt k odlišnostem a víc chápat různé kultury. Nakonec ale vidím, že lidé nejsou zase tak rozdílní – ať už žijí v Mexico City, Madridu, Durbanu nebo v Praze.
Zároveň jsem nesmírně vděčný, že jsem vyrůstal v Evropě. Máme tady obrovské možnosti a jistotu, že nikdo nemusí hladovět. Je těžké žít v zemích, kde vídáte děti pracovat na ulicích a spoustu lidí bez střechy nad hlavou.
Pojďme se vrátit k vaší práci. Co pro Oriflame děláte tady v České republice?
Ač se to možná nezdá, Česko je pro Oriflame velký trh. A stále je tu hodně velký potenciál k dalšímu růstu. Právě procházíme procesem trasformace a zároveň výraznější digitalizace.
Vážně? Mám za to, že – když v Česku řeknete Oriflame, obvykle je to spíš starší generace žen, která bude vědět, o čem mluvíte. Ty, které po Sametové revoluci zažily éru tištěných katalogů, meetingů kosmetických poradkyň, stánky na ulici a tak dále. Ty mladší moc často nebudou vědět, o čem je řeč…
To je do určité míry pravda. A to i jedna z věcí, o které se dnes snažíme – oslovovat také mladší generace. I proto se zaměřujeme na digitální nástroje i sociální sítě. A věřím, že k tomu pomohou rovněž influenceři, s nimiž spolupracujeme, a marketingové akce – třeba tramvaje s naší kampaní, které jezdí v Praze, Ostravě a Brně.
Kanaďan v Česku: s šéfem Klik.cz o začátcích srovnávače i roli rodiny |
Takže tištěné katalogy už jsou, jak se říká, úplně „out“?
To zase ne. Papírové katalogy pro nás mají pořád svůj význam. Fungují hlavně jako nástroj osobního prodeje – pomáhají budovat důvěru a podporují osobní kontakt. Dnes je ale doplňujeme digitálními katalogy a online platformami, které nám umožňují oslovit víc lidí a zapojit právě i mladší generace zákazníků.
Jaké tu má firma další plány do budoucna?
Už jsem to vlastně naznačil. Naší prioritou je omlazovat zákaznickou základnu – chceme získat novou generaci, ale zároveň si udržet naše věrné zákaznice. Děláme to kombinací moderních kosmetických trendů, udržitelných produktů a inovativních řešení, včetně těch ekologických.
A co vaše osobní plány? Jak vidíte svou budoucnost?
V České republice zatím nejsem ani rok, ale těším se, že tu zůstanu i v dalších letech. Chci být u toho, když dotáhneme transformaci, která tu právě probíhá. Budoucnost Oriflame v Česku vypadá podle mě velmi slibně.
Váš život je, řečeno s trochou nadsázky, pořádně „rozlítaný“. Dokážete občas „vypnout“?
Popravdě, někdy po práci úplně vypnu jen velmi těžko. Moje role zde s sebou nese plnou zodpovědnost za výsledky na trhu a vyžaduje úzkou spolupráci s lídry i celými týmy. Zároveň ale věřím, že je klíčové umět si nastavit hranice, správně určovat priority a důvěřovat lidem kolem sebe.
Jsou období, kdy musím být zapojený prakticky nonstop – třeba při spuštění nebo uzavírání kampaní, při velkých akcích či motivačních konferencích. Ale jindy je naopak důležité vypnout, abych měl energii a motivaci dlouhodobě. Nejlépe si odpočinu, když si zajdu do posilovny nebo si jdu zaběhat.
