Bolesti zad, alergické reakce nebo časté žaludeční potíže, které se objeví bez zjevné příčiny, jsou častými příklady zdravotních problémů, jejichž příčinu není vždy možné nalézt ani po důkladných vyšetřeních. Někdy se například kolega začne cítit nekomfortně pod novým vedením, nebo se u někoho v týmu nečekaně projeví reakce, které dříve neexistovaly.
Lékaři často upozorňují, že mnoho pacientů trpí podobnými psychosomatickými problémy, oni však nemají čas je podrobně řešit. Přesto se v medicíně psychosomatika více prosazuje. Naproti tomu ve firmách je stále opomíjena. Přitom prokazatelně hraje zásadní roli nejen v oblasti zdraví, ale i ve výkonu, spokojenosti a vztazích na pracovišti. Naše myšlenky, emoce a postoje se odrážejí v tělesném stavu a naopak. To, jak vnímáme sebe, ostatní lidi i pracovní situace, se přímo promítá do naší výkonnosti, týmové spolupráce, zralé komunikace, celkové motivace a schopnosti zvládat náročné momenty.
Síla emocí a myšlenek
Markéta Černá
|
Naše tělo reaguje na to, co si myslíme a co prožíváme. Chronický stres, vnitřní napětí, nevyřešené konflikty či pocity frustrace mohou vést k bolestem, trávicím potížím nebo poruchám spánku, což snižuje výkonnost.
Naopak pozitivní vnitřní nastavení, dobrý vztah k sobě a zdravé zvládání emocí podporují energii, motivaci a silnou imunitu.
Psychosomatika zohledňuje, jak se cítíme a komunikujeme v práci. Dlouhodobé napětí, nevyřešené spory nebo pocit nedocenění mohou vyvolat psychosomatické symptomy. Efektivní komunikace, podpora a jasná pravidla tak vytvářejí prostředí, kde se lidé cítí bezpečně a motivovaní přispívat.
Klinická data prokázala, že všechny lidské procesy zahrnují psychologické a biologické (somatické) složky. Ty reagují na prostředí (třeba na studený vítr) a na fyzické podmínky (třeba na kapénkovou infekci od kašlajícího spolucestujícího nebo vyčerpání po náročném cvičení) a psychosociální situace (např. konflikty). Tyto situace jsou zpracovávány nervovým, hormonálním a imunitním systémem, které jsou vzájemně propojeny.
Samozřejmě ne všechny nemoci mají psychosomatický původ. Náš imunitní systém někdy zareaguje třeba na mikroorganismus, který ještě nepotkal, zánětem či nemocí. Je ale důležité všímat si opakujících se nebo chronických nemocí u sebe, rodiny či kolegů, a zaměřit se na možné propojení emocí a zdraví. Vyhrocené emoce spouštějí stresové reakce těla, které, pokud nejsou řešeny, mohou narušit jeho zdravé fungování.
Vliv hormonů na stres a výkon
Pět typů zdraví jako základ dlouhodobé produktivity Abychom mohli dlouhodobě a udržitelně podávat výkon, je třeba pečovat o těchto pět typů zdraví, které tvoří pět pilířů psychosomatické prevence:
|
Hormonální reakce našeho těla hrají zásadní roli v tom, jak zvládáme pracovní zátěž a stresové situace. Při napětí tělo uvolňuje stresové hormony kortizol a adrenalin. Ty umí krátkodobě zvýšit náš výkon, to je plus. Špatný je ale pro tělo jejich dlouhodobý nadbytek, pak totiž nepomáhají, ale škodí – oslabují imunitu, narušují spánek a přispívají k únavě a psychické nepohodě.
Pak jsou tu ale ještě pozitivní hormony jako oxytocin, serotonin a dopamin, které zlepšují náladu, motivaci i odolnost. Oxytocin posiluje důvěru a vztahy, serotonin a dopamin podporují psychickou pohodu – třeba díky uznání, pocitu úspěchu nebo i drobným pracovním vítězstvím. Jejich hladinu lze podpořit i v každodenním pracovním prostředí – například pravidelným pocitem úspěchu, uznáním od kolegy nebo klienta, nebo odškrtáváním úkolů z To Do listu. Dlouhodobá rovnováha těchto hormonálních reakcí je jedním z klíčových pilířů duševní i fyzické odolnosti zaměstnanců.
A to není vše. Naše prožívání pracovních situací ovlivňuje celý organismus – od srdečního tepu přes dech a svalové napětí až po trávení a imunitu. Dlouhodobý stres a potlačené emoce oslabují tělo i mysl, zatímco ty pozitivní posilují odolnost, soustředění, imunitu i kognitivní funkce. Díky tomu roste nejen náš výkon, ale i radost z práce a schopnost zvládat výzvy s nadhledem.
Když se lidé cítí respektovaní, mohou být sami sebou a dělat práci, která je baví a jde jim, vytváří se zdravé hormonální nastavení podporující psychickou pohodu i pracovní výkon.
Zdravé vnitřní nastavení a realistický pohled na sebe i okolí pomáhají lépe zvládat stres, nastavovat hranice, říkat „ne“ a rychleji se zotavovat z náročných situací. Respekt k lidem i situacím, realistická očekávání a přijetí toho, co nemáme pod kontrolou, přináší vnitřní klid. Ten podporuje wellbeing, odolnost i imunitu a je klíčem k dlouhodobému výkonu bez vyčerpání i psychosomatickému zdraví.
Jak na psychosomatickou pohodu v práci
Odborníci proto doporučují pravidelně si projít jednoduchý psychosomatický checklist, který pomáhá zůstat v kontaktu se sebou samým i v pracovním tempu. Jde o krátké vnitřní zastavení, během kterého si člověk vědomě všímá, jak se cítí fyzicky i psychicky – zda nepociťuje napětí, bolest nebo neklid, jestli si vůbec uvědomuje své emoce a jejich souvislost s pracovním děním. Patří sem i schopnost uvolnit nahromaděné napětí, třeba protažením nebo hlubokým dechem, stejně jako respektování vlastních hranic a odmítnutí toho, co vnitřně nesouzní.
Checklist připomíná i důležitost přechodového rituálu po práci, který pomáhá přepnout do osobního režimu, a nabádá k zamyšlení, zda nás k výkonu vede vnitřní motivace – nebo spíš hluboce zakořeněné přesvědčení, že musíme být dokonalí a nesmíme zklamat.
Další praktické tipy
|
Vliv firemní kultury na zdraví a výkon
Firemní kultura, tedy způsob jednání, komunikace, rozhodování a spolupráce, výrazně ovlivňuje zdraví zaměstnanců i manažerů. V toxickém prostředí, kde panuje tlak, konflikty a mikromanagement, se rozvíjí chronický stres, který zvyšuje nemocnost, vyhoření, odchody zaměstnanců a snižuje výkon.
Proč lidé kupují drahé značky a jsou jim věrni? Má to své výhody i nevýhody |
Naopak ve firmách se zdravou a zralou kulturou, kde se klade důraz na důvěru, otevřenou komunikaci, uznání, respekt a smysluplnost práce, vzniká prostředí psychologického bezpečí. V takovém prostředí lidé podávají lepší výkony, více spolupracují a jsou loajálnější. A také zdravější – fyzicky i psychicky.
Manažeři mohou využít znalosti psychosomatiky k lepšímu porozumění a tvorbě týmové atmosféry a kultury, což může přispět k celkovému zlepšení pracovních výkonů a zdraví lidí.
Zdraví je základem výkonu
Psychosomatický přístup přináší nový pohled na pracovní výkon. Ukazuje, že k výsledkům se nedostaneme skrze tlak, strach nebo perfekcionismus, ale skrze vnitřní rovnováhu, dobrou komunikaci a respektující prostředí. Investice do psychosomatické pohody zaměstnanců se vrací v podobě zdravé kultury, nižší nemocnosti, vyšší angažovanosti a většího smyslu v práci.
Zdraví je základem výkonu. Psychosomatika nám pomáhá porozumět, jak vnitřní svět ovlivňuje ten vnější – a jak se díky tomu můžeme cítit lépe, být výkonní a současně spokojení.
