Začátek podnikání Martiny Procházkové a Vojty Havránka byl možná až dětsky naivní. Po studiích měli totiž jen sen proměnit své záliby v cestování a pěstování rostlin v práci. To bylo na počátku nového milénia. Aby se dostali tam, kde jsou dnes, tedy k prosperující firmě s 200 spolupracovníky, museli k odhodlání a vášni přidat spoustu práce a dobrých nápadů. „Zpětně někdy žasneme nad tím, jak to kolem roku 2000 bylo všechno jednoduché,“ říká Vojta Havránek. „Dnes by nic takového už možné nebylo,“ doplňuje ho Martina Procházková.
Vy jste ale i životními partnery, že?
Vojta: Ano, už zhruba čtvrt století. Potkali jsme se na vysoké škole při studiu tropického a subtropického zemědělství a znovu potom na zahraničním odboru ministerstva zemědělství. Tam už byla ruka v rukávu. Společně jsme hledali něco dynamičtějšího než státní správu, něco, co by bylo naše a kde bychom mohli být spolu. A také kde by se spojily naše zájmy o cestování, exotiku a jídlo.
Martina: Co to znamená být spolu v soukromém i pracovním životě, jsme však vůbec netušili, ale tehdy jsme to hrozně chtěli.
Četli jsme v americkém časopise článek o tom, že testují, jak „pomoct“ avokádu dozrát. Ta myšlenka nás prostě nadchla. Ze začátku jsme na to šli, jak se říká, cestou pokus-omyl, byla to jedna velká improvizace.
