Východočeská potravinářská firma Labeta působí na trhu už tři dekády. Začátky byly, jak už to u podniků založených krátce po Sametové revoluci bývá, doslova spartánské. Zakladatel firmy, pan Erben začínal doma v garáži. Vyráběl tam přídavky do pečení, jako jsou kypřicí prášek nebo vanilinový cukr. A protože v první polovině devadesátých let byl trh prázdný, tak se se svými výrobky dostal bez problémů i do obchodních řetězců, které sem akorát v té době přišly, o čemž si dnes už lze nechat jen zdát. Firma proto na trhu rychle „zakotvila“. Na řadu tehdy přišel nákup areálu, ve kterém sídlí Labeta dodnes, investice do něj, stejně jako do nových výrobků. Po 12 letech ale tehdejší majitel dospěl do bodu, kdy chtěl firmu prodat. Pod taktovkou nového majitele Antonína Smrčka se firma dále rozvíjí už bezmála dvacet let.
Co vás k nákupu potravinářského podniku vedlo. Vy přece nejste původně z oboru?
Máte pravdu. Léta jsem se pohyboval na kapitálovém trhu, takže potravinářská výroba pro mě byla zcela nová zkušenost. V investicích se mi dařilo, ale zjistil jsem, že mě to úplně nenaplňuje a mám potřebu něco opravdu fyzicky tvořit.
Jaké byly ty největší milníky za těch 18 let, kdy firmu vedete?
Ty jsou spojené hlavně s proměnami areálu. Vždycky jsme něco přistavěli nebo pořídili novou technologii, aby to firmu posunulo dál v nabídce výroby. Jednou to bylo příslušenství pro tekutou výrobu, která zde nebyla a díky níž se nabídka rozšířila o různá tekutá dochucovadla a topingy. Později jsme přistavěli i další skladovou halu a novou mísírnu, čímž jsme oddělili mísení od výroby. Díky tomu se nám podařilo výrazně snížit prašnost a zlepšit technickou úroveň našeho směsného hospodářství. Teď bych se chtěl více soustředit na další vylepšování balicích technologií, která by více zefektivnila naši práci. Vyráběli bychom rychleji a nemuseli bychom držet velké zásoby.
A kdybyste měl „vypíchnout“ nejúspěšnější období z hlediska výroby a potažmo prodejů?
To bylo období kolem roku 2008, kdy byl ve společnosti boom v pořizování domácích elektrických pekáren. To silně zvedlo zájem o naše chlebové směsi. A jelikož takové pekárny byly tehdy moderní jako dárek, lidé pak pekli hodně i v měsících následujících, třeba po Vánocích. Prodeje to ovlivnilo opravdu výrazně. Dnes už jsou trendy zase jiné, ačkoliv určitou krátkodobou renesanci v pečení domácího chleba způsobilo i období pandemie covidu.
Co následovalo po chlebových směsích?
Dalším velkým „milníkem“, nebo možná spíše odrazovým můstkem, bylo rozšiřování bezlepkové výroby. Už v době, kdy jsem firmu přebíral, Labeta několik bezlepkových produktů vyráběla. Ale tehdy to ještě nikdo tolik neřešil, mnoho lidí ani nevědělo, že má nějaké stravovací omezení či celiakii. Až postupem dalších let se díky zdravotní osvětě lidé začali více testovat a držet bezlepkové diety, i sportovci vyřazovali lepek ze svých jídelníčků, a i tento směr stravování začal být poměrně moderní, a tak jsme se rozhodli nabídku rozšířit a rozšiřujeme ji dodnes.
Covidové roky nebyly jednoduché pro firmy z mnoha oborů. Jak ovlivnilo vaše podnikání?
U nás to bylo jako na houpačce, bylo to období velkých nárůstů i propadů. V prvním covidovém roce začaly mezi lidmi panovat obavy, že bude nedostatek potravin. Tak hodně nakupovali do zásoby trvanlivé potraviny. V kombinaci s lockdowny také lidé více vařili a pekli doma. Tím nám obrovsky vzrostl retailový obrat. Na druhou stranu náš gastro segment, kterému se také dlouhodobě věnujeme, ve stejné době v podstatě ustrnul a prodeje celého roku zachránil právě retail, tedy domácnosti. Ten rok pro nás dopadl i navzdory tomu opravdu dobře.
Jeho podnikání s permasemínky má velký úspěch. Zákazníci mu přibývají |
Ten druhý rok byl jaký?
V roce 2021 už byla situace jiná. Retail segment se už stabilizoval téměř na hladiny před pandemií, ale provozovny, školy a další zařízení, která odebírají naše gastro produkty, zůstávaly stále zavřené. Takže v tomto roce šly prodeje velice špatně.
Do toho pak loni začal válečný konflikt na Ukrajině a s ním zdražování snad úplně všeho…
Nám se naštěstí ještě před krizí podařilo zafixovat elektřinu i plyn, takže v tomto směru problémy zatím nemáme. Horší to však bylo s prudkým zdražováním našich vstupních surovin, tedy především cukru, mouky a bramborových vloček. Jejich ceny stouply i o více než 100 procent. Navíc nám je dodavatelé zdražili takřka ze dne na den, ale vůči našim hlavním odběratelům, což jsou převážně potravinové řetězce, se nám vstupní zdražení surovin dařilo promítnout do prodejních cen jen velmi pomalu a postupně. Tím jsme utrpěli značné ztráty. Loňský rok tak byl pro nás prozatím jednoznačně nejtěžší.
A kdybyste to měl přiblížit v číslech?
Standardně bývá roční obrat Labety kolem 90 až 100 milionů korun. Loni to však bylo jen 87 milionů korun.
Inflace a s ní spojené zdražování sužuje nejen firmy, ale i domácnosti. Mimo jiné i proto, že reálná hodnota mezd klesá. Přidáváte za současné situace vašim zaměstnancům?
Tato situace pro nás není jednoduchá. Jsme na tom podobně, jako v jiných firmách. Reálná hodnota mezd klesá a tento rozdíl bohužel nedokážeme lidem úplně dorovnat. Určitý benefit navíc tu ale je, naše výrobky mohou nakupovat za zvýhodněné ceny.
Kolik zaměstnanců vlastně máte?
Těch kmenových je zhruba 40. Kromě klasických „kancelářských profesí“, jako je ekonom, vedoucí provozu, manažer jakosti či obchodníci, jsou to především lidé v samotné výrobě. Tam jsou potřeba profese jako mísíř, operátor, balič, kontrolor, skladníci či údržbáři.
A co vývoj nových výrobků?
Máme externí vývojářku, která na základě našeho zadání vyvíjí konkrétní produkty. Zároveň ale máme i vlastní vývojové pracoviště, kde vývoj také částečně probíhá. Stejně tak máme vlastní malou laboratoř. Ale například zkoušky na přítomnost lepku u bezlepkových potravin si necháváme dělat u externí akreditované laboratoře.
Co udává směr vývoji nových výrobků? Sledujete trendy v gastronomii či spotřebitelské chování domácností?
Bez toho by to ani nešlo. Máme sestavenou komisi s názvem „Nové trendy“, v níž jsou zastoupeni lidé z obchodu, výroby i marketingu. Schází se každý měsíc a mimo jiné předkládá a vyhodnocuje nové trendy, stejně tak ale i stávající portfolio. Určuje tedy, jaké budou novinky a jaké výrobky naopak skončí. Já v této komisi cíleně nejsem, abych ji příliš neovlivňoval svým někdy třeba neobjektivním pohledem. Čas od času realizujeme také spotřebitelské průzkumy, například s agenturou Behavio. Máme tedy konkrétní představu, do jakých skupin náleží naši zákazníci a snažíme se průběžně přicházet s produkty na míru každé z těchto skupin, a zároveň následovat nejnovější trendy ve stravování, a tak jsme v nedávné době uvedli například i řadu vysoko proteinových low-carb produktů bez aditiv, veganských produktů, máme produkty v BIO kvalitě a podobně.
Dá se říci, která skupina zákazníků určuje hlavní trendy?
Z dlouhodobého hlediska to vnímáme tak, že nejnáročnější zákazník určuje směr trhu, a tak k tomu chceme přistupovat. Reflektujeme ale samozřejmě také to, že lidé na potravinách šetří, což začíná být vidět stále více. A my chceme, aby si Labetu mohl dovolit každý. Zvažujeme tedy do budoucna i řadu, říkejme jí pracovně třeba „economy“, která by ale dávala smysl především prodejem přes obchodní řetězce. Doba je dynamická a některé trendy se vrací, nezbývá tedy, než nepolevovat v ostražitosti a být připraven pružně reagovat na vývoj trhu. Naší velkou výhodou je, že dokážeme poměrně rychle přetavit nápad v produkt a nový výrobek nasadit do prodeje v řádech jednotek měsíců.
Uvést hotový nový výrobek na trh už ale asi tak jednoduché nebude, že?
Tak to je hodně náročná disciplína. V dnešním přesyceném trhu nejsou potraviny výjimkou. Každá naše „novinka“ má proto status hájení 18 měsíců a následně se vyhodnocuje, zda je životaschopná či ne.
Rozsvítila Prahu jako Paříž. Mám ráda výzvy, tvrdí bývalá profesorka |
Vyvážíte vaše výrobky i do zahraničí?
Do zahraničí jde zhruba 10 procent objemu naší výroby, především na Slovensko. Ve větší míře se pak vyváží prostřednictvím privátních značek pro obchodní řetězce, které toto zboží mají potom třeba pro celou střední a východní Evropu.
Hodně diskutovaná je dnes rovněž udržitelnost a ekologické aspekty vůbec. Máte nějaké závazky stran ochrany životního prostředí?
Naše výroba je bezemisní. Kromě topení využíváme na kompletní výrobu pouze elektřinu, kterou mj. čerpáme z fotovoltaické elektrárny na střeše našeho areálu. V jedné době jsme měli také ambice měřit uhlíkovou stopu našich výrobků, ale prozatím se nám nepodařilo dopátrat oficiálního algoritmu od příslušných úřadů, takže to je náš úkol do budoucna. Pracujeme rovněž průběžně na kompletní recyklovatelnosti některých našich obalů a v nedávné době jsme uvedli na trh i 2 výrobky v EKO balení, například vanilinový nebo skořicový cukr v krabici, která je ekonomická i ekologická, jelikož zákazník nákupem ušetří nejen na ceně, ale i 30 polyetylenových sáčků. Tyto postupné kroky vnímám jako náš dlouhodobý úkol.
Jaké jsou vaše vize do budoucna?
Máme vymyšlenou řadu produktů pro náročného zákazníka, ale s ohledem na současnou situaci na trhu si necháváme její spuštění na vhodnější dobu.
