V místnosti sedí několik mužů, každý z nich má před sebou tři počítače, také stěna před nimi je plná obrazovek. Ve dvaceti sádkách zde pracovníci rodinné firmy Nordlaks monitorují pstruhy a lososy, kterých společnost každý rok vyprodukuje 42 tisíc tun.
NepřehlédněteV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. Nepřipravujeme děti na život, ony už jej žijí, tvrdí zakladatel školky Bambíno Podnikat začal s 50 tisíci, dnes má světový zvuk a obrat 400 milionů |
Každá ryba je ručně očkována proti nejčastěji se vyskytujícím chorobám, čímž se daří eliminovat potřebu antibiotik a jiných léčiv. „Monitorujeme teplotu vody, míru kyslíku, chování ryb, ale hlavně kontrolujeme krmení. Když propadne do sedmi metrů, je jasné, že už lososi nežerou a přestáváme je krmit,“ vysvětluje Frede Christoffersen, který má na starosti provoz tří sádek, které právě vidíme na obrazovkách.
Nad hladinou se otáčí tyč a rozsypává krmivo. Pod vodou na něj čekají tisíce ryb. „Malí lososi se krmí několikrát denně krátce, velcí lososi dostávají potravu jednou denně, ale krmení trvá dlouho,“ dodává Fred Christoffersen.
Na farmě
Než se chlazený losos dostane na pulty obchodů, je to složitý proces a začíná právě na takové farmě. Společnost Nordlaks provozuje celkem 40 mořských sádek, z nichž ve stejnou chvíli využívá 18 až 20. Ty zbylé musejí zůstat prázdné a regenerují se, na což dohlížejí odborníci zvenku.
Život všech lososů a pstruhů začíná ve sladké vodě. V prvních fázích života jsou všechny ryby choulostivé, a proto vyžadují mimořádnou péči, aby z nich mohl vyrůst „smolt“. To jsou vlastně „rybí teenageři“ o hmotnosti asi 100 g, kteří jsou po osmi až čtrnácti měsících (záleží na období, v létě totiž rostou ryby rychleji) připravení k přemístění do slané vody v sádkách. Ty jsou umístěné na volném moři, mají obvod 120 až 160 metrů a jsou hluboké 30 až 50 metrů.
Místní chovná stanice produkuje každý rok až 14 milionů smoltů. Po zhruba 22 měsících má losos pět kilogramů a putuje do továrny ke „zpracování“.
V továrně
První, co vidím, jsou dokonalé půlky lososů, jedna za druhou jedou po pásové dálnici, která se kroutí až k chladicím boxům. Boxy mají osm až deset kilo a ryby se v nich zasypávají ledem. Kamiony je pak odvážejí na vlakové nádraží, odkud putují do Osla a letadly dále do obchodů a restaurací v zemích Evropské unie, hlavně do Francie, Dánska a Polska. Na české pulty míří z Nordlaks jen několik stovek tun čerstvých ryb ročně. Losos zůstává čerstvý 14 dnů.
Tomu ovšem předchází docela složitá operace, jak dostat ryby do továrny. „K sádkám přijedeme velkou lodí. Loď a sádky propojíme rourou, pustíme protiproud. Lososi jím sami proplují do lodi. Ta je přiveze do továrny,“ říká Lars Martinussen, který má na starosti marketing firmy.
V továrně ryby uspí elektřinou a řezníci pak jednu po druhé podříznou. Ryba vykrvácí v chladné vodě. Následuje odšupinování, vyvrhnutí vnitřností, ze kterých se zpracovává rybí olej, vykuchané ryby se opět chladí v tanku.
Podlouhlé filety připravují stroje, pracovníci ovšem manuálně kontrolují, zda jsou pryč všechny kosti, další stroje pak oddělují kůži. Následuje kontrola kvality a každá fileta se váží. Jen část produkce se filetuje na menší kusy a zmrazuje.
Vedlejším produktem chovu lososů je výroba rybího oleje. K té se používají rybí vnitřnosti a odřezky ze zpracování ryb, se kterými si ve firmě dlouho neuměli poradit. Olej se produkuje přímo v továrně, a když nám ho přinesou na ochutnání, je ještě teplý a vypadá sympaticky oranžově. Ale jen vypadá - chuť je pro Středoevropana odporná. Firmě se tak daří zpracovat celou rybu, tedy kromě krve.
Dozvídám se, že sníst jednu rybu na Vánoce rozhodně nestačí. Abychom získali pro tělo dostatečné množství omega-3 kyselin, měli bychom sníst 100 gramů ryb dvakrát týdně.
Rodinná firma a velká investice
Při svém výletě po ostrovech Vesterály jsem mile překvapena zdejším počasím, které ovlivňuje teplý Golfský proud. Díky němu tu v letních měsících můžete zažít i třicetistupňová horka. Právě Golfský proud vytváří na severu Norska ideální podmínky pro chov lososů.
Společnost Nordlaks je v Norsku největší rodinnou firmou zaměřenou na akvakulturu, tedy plánovaný chov ryb spojený s obhospodařováním vodních ploch. Rodina zakladatele společnosti Inge Berga koupila bankrotující rybí farmu v Hanøya Vesterålen, nedaleko od dnešního sídla firmy ve Stokmarknes, a hned v prvním roce vyprodukovala 150 tun lososů.
Pak přišly horší časy, ceny ryb hodně klesly, což vedlo kolem roku 2000 k bankrotu mnoha společností. Nordlaks toho využil a dokázal je odkoupit.
V továrně a na farmách většinou pracují místní lidé. Firma má dnes zhruba 200 zaměstnanců. V druhé polovině roku, kdy je více práce, protože lososi rostou rychleji, se najímá dalších 60 až 70 brigádníků. „V zimě jí ryby málo, v létě mnohem více. V červnu se jejich chuť k jídlu každý týden zvyšuje,“ dodává Lars Martinussen.
Společnost čeká velká a přelomová investice. V květnu 2020 uvede do provozu na moře Havfarm, což je první pohyblivá loď-farma na světě. Bude dlouhá 400 metrů, široká 120 metrů a pojme až dva miliony lososů. Bude stát v místech, kde dosud nebylo možné provozovat sádky. Je to obrovská investice ve výši zhruba jedné miliardy norských korun, tedy zhruba 2,7 miliardy českých korun.
