Z množství chystaných změn vnímají podnikatelé nejlépe rozšíření odpočtů na dítě a manželku u OSVČ a rozšíření státních záruk. Nespokojeni jsou malí a střední podnikatelé s novým režimem na ochranu osobních údajů GDPR a snížením hranice příjmů pro výdajové paušály u živnostníků.
„I když v balíčku změn na příští rok převažují lehce pozitivní změny, evropské nařízení o ochraně dat GDPR strhává stále více pozornosti podnikatelů a bude to nepochybně téma roku 2018, které svým rozsahem převýší možná i EET. Důležité je to, že nebyla nakonec přijata novela zákoníku práce, která byla šitá horkou jehlou a v důsledku by se stala hrozbou jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance,“ říká předseda představenstva asociace Karel Havlíček. Asocice novinky rozdělila do pětadvaceti bodů, níže je představeno patnáct nejzásadnějších.
Změny Pozitivně vnímané
1. Rozšíření možnosti odpočtu na dítě a nepracující manželku či manžela
Nově vzniká nárok na slevu na dítě a vyživovanou manželku i pro OSVČ uplatňující výdajový paušál (přesněji i za situace, kdy daňový základ z podnikání či pronájmu přesahuje 50 % celkového daňového základu).
2. Zvýšení daňového zvýhodnění na děti
Pro přiznání za rok 2017 platí daňové zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě. Konkrétně je to o 200 Kč měsíčně více na druhé dítě, tedy 2 400 korun ročně, a na třetí a každé další dítě o 300 Kč měsíčně více, což je o 3 600 Kč ročně více než v předcházejícím roce. Zvýšení daňového zvýhodnění tedy bude na druhé vyživované dítě 19 404 Kč, na třetí a každé další vyživované dítě 24 204 Kč.
3. Zvyšování možností elektronického podání daňových dokumentů
Od příštího zdaňovacího období budou moct zaměstnanci překládat a tedy podepisovat Prohlášení k dani i v elektronické formě. Aby tak ale mohli pracovníci učinit, musí zaměstnavatel zajistit jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Od roku 2018 tak bude na rozhodnutí podnikatelů, jakou formu prohlášení k dani u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou.
4. Možnost platit na úřadech kartami
Poplatníci budou mít možnost kartou uhradit své daně, cla a jiné poplatky, pokud se konkrétní úřad rozhodne tento typ placení nabízet.
5. Rozšíření paušální daně
Paušální daň je domluva s finančním úřadem, že na rok zaplatí podnikatel na dani z příjmů konkrétní částku, jde tedy o stanovení částky daně z příjmů na celý rok dopředu. Nově si paušální daň mohou nechat stanovit i podnikatelé se zaměstnanci nebo ti, kteří si přivydělávají jako OSVČ k zaměstnání.
6. Zjednodušení daňového přiznání pro podnikání z malého rozsahu
U příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (například u dohod o pracovní činnosti) do 2 500 Kč měsíčně bude podnikatel nově uplatňovat srážkovou daň, podobně jako dosud u dohod o provedení práce do 10 tisíc Kč. Příjmy zdaněné srážkovou daní nebude muset poplatník uvádět v daňovém přiznání.
Změny Neutrálně vnímané
7. Chystaná 3. a 4. vlna EET
Část podnikatelů elektronický režim vítá, část jej odmítá, přičemž nespokojenost je spíše u malých živnostníků. Naopak středně velké firmy s elektronizací větší problém nemají. EET pravděpodobně ještě projde určitými změnami. Nicméně nyní platí, že od 1. 3. 2018 se zapojí ve 3. fázi podnikatelé provozující svobodná povolání, jako například lékaři, právníci, účetní, autoservisy a pneuservisy, dále doprava či zemědělství, výroba potravin či nápojů a další výrobní činnosti, pořádání sportovních a kulturních akcí. Od 1. června se jako poslední do evidence zapojí vybraná řemesla a činnosti spjaté s výrobou.
8. Zavedení institutu nespolehlivé osoby
K institutu nespolehlivého plátce DPH se zavádí nový institut nespolehlivé osoby. Nespolehlivou osobou se stane osoba, která není plátcem a která závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně.
9. Změny v odpisování majetku
Rozšiřuje se výčet poplatníků, kteří mají možnost uplatňovat daňové odpisy z technického zhodnocení provedeného na cizím majetku. Kromě nájemce a uživatele u finančního leasingu může daňové odpisy uplatňovat i poplatník, kterému byl přenechán majetek k užívání (například podnájemce), a to za obdobných podmínek jako u technického zhodnocení provedeného nájemcem.
10. Navýšení nemocenských dávek
Dochází k navýšení nemocenských dávek pro dlouhodobě nemocné pacienty. Výše nemocenské dávky za každý kalendářní den pracovní neschopnosti je od 1. ledna 2018 určena takto:
- 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
- 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
- 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény
Dosud činila výše nemocenského za kalendářní den 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu dočasné pracovní neschopnosti. V případě nemocí, které vznikly ještě v letošním roce, se bude při překročení měsíční doby trvání nemoci výše dávky počítat už podle vyššího procentního podílu.
Změny Negativní, které podnikatelé nechtějí
11. Evropské nařízení o ochraně osobních údajů GDPR
Zcela nahrazuje současnou legislativu. GDPR se týká všech podniků, které v rámci své činnosti zpracovávají osobní údaje. Norma dopadá na jakéhokoli podnikatele, který má alespoň jednoho zaměstnance, má mezi svými klienty fyzické podnikající osoby.
12. Omezení maximální částky výdajů u paušálů
Od roku 2018 dojde k omezení maximální částky výdajů, které si bude moci uplatnit živnostník, který uplatňuje paušální výdaje. Tyto výdaje odpovídají nově výši příjmů 1 000 000 Kč. Pokud bude mít poplatník příjmy vyšší, může paušální výdaje uplatnit také, ale pouze v částkách odpovídajících příjmům 1 milion korun, a tedy i odpovídajícím paušálům. Vůči předcházejícímu období se jedná o snížení výdajových paušálů na polovinu, tedy snížení maximální hranice příjmů pro jejich uplatnění ze dvou milionů na jeden milion korun:
- paušál 80 % (zemědělské podnikání, řemeslná živnost), maximální výdaj 800 000 Kč
- paušál 60 % (ostatní živnosti kromě řemeslné), maximální výdaj 600 000 Kč
- paušál 40 % (ostatní podnikání), maximální výdaj 400 000 Kč
- paušál 30 % (příjmy z nájmu obchodního majetku dle § 7, příjmy z nájmu dle § 9), maximální výdaj 300 000 Kč
Za rok 2017 si ještě bude moci poplatník zvolit, zda si vybere úpravu pro rok 2016, tedy vyšší paušální výdaje bez možnosti slevy na manžela/ku a dítě, nebo úpravu pro rok 2018, tedy nižší paušální výdaje a možnost odečtu slevy na manžela/ku a daňového zvýhodnění na dítě.
13. Ošetřovné
Dlouhodobá ošetřovatelská péče s nárokem na ošetřovné bude trvat až 90 kalendářních dní v daném roce. Dávka ale nebude náležet ve dnech, kdy je nemocný příbuzný hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Ošetřovné bude náležet pečujícím osobám z rodiny i mimo domácnost nemocného a bude dostupné i pro osoby samostatně výdělečně činné, nikoli jen pro zaměstnance.
Nárok bude mít pojištěnec, který poskytuje v domácím prostředí dlouhodobou ošetřovatelskou péči a nevykonává zaměstnání ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Nebude tedy možné čerpat tuto dávku a současně pracovat nebo podnikat. Výše ošetřovného bude stanovena na 60 % denního vyměřovacího základu, tedy stejně jako krátkodobá nemocenská dávka do 30 dní nemoci. Účinnost novely zavádějící dlouhodobé ošetřovné je stanovena na 1. června 2018.
Podle podnikatelů tato novinka převádí odpovědnost státu na zaměstnance a zaměstnavatele, navíc je pojato velmi široce s ohledem na výčet ošetřovaných příbuzných a může dojít lehce ke zneužívání této možnosti.
14. Navýšení minimální mzdy
Od 1. ledna se zvýší minimální měsíční mzda ze současných 11 tisíc na 12 200 Kč a minimální hodinová mzda z 66 Kč na 73,20 Kč. Tato částka se vztahuje k práci při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, to znamená za plný úvazek. Současně dochází k navýšení takzvané zaručené mzdy, a to celkem v osmi skupinách, od 12 200 Kč až do měsíční zaručené mzdy ve výši 24 400 korun. Za poslední čtyři roky roste již počtvrté. Navíc se tím posouvají zaručené mzdy. To může v době krize negativně dopadnout jak na zaměstnavatele, tak na zaměstnance.
15. Zvýšení záloh OSVČ na sociální a zdravotní pojištění
Zvyšují se minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění OSVČ, a to ve vazbě na růst průměrné mzdy. Záloha na sociální pojištění vzroste z 2 061 Kč na 2 189 Kč, tedy o 128 Kč měsíčně. Záloha na zdravotní pojištění vzroste z 1 906 Kč na 2 024 Kč, tedy o 118 Kč měsíčně.
