Dříve se často říkalo, že do ostrahy jde jen ten, kdo už nemá kam. Dnes to ovšem již neplatí. Samozřejmě, stále jsou v inzerátech vidět nabídky, u kterých jsou dané jen minimální požadavky. Výrazně ale přibylo a stále přibývá pozic, kde je požadovaná odpovídající kvalifikace, například pokud jde o vzdělání a zkušenosti.
Dnes už totiž ostraha představuje vysoce profesionální službu, kdy práce neznamená jen fyzickou přítomnosti na daném místě. „Moderní bezpečnostní pracovníci jsou vyškolení v používání různých pokrokových bezpečnostních technologií, v komunikaci s klienty, vyhodnocování prevenci rizik a vlastně i krizovém managementu. Každý objekt má navíc svá specifika, takže naši lidé musí být schopni jednat rychle a samostatně,“ vysvětluje Kateřina Nováková, vedoucí HR oddělení společnosti M2C.
Kdo jsou dnes bezpečnostní pracovníci
V bezpečnostních týmech M2C tak najdete například bývalé vojáky, policisty, sportovce, IT techniky i lidi, kteří si prostě váží jistoty a zodpovědné práce.
Stejné jsou zkušenosti personálních agentur. „V profesi sice stále převažují muži ve středním a vyšším věku, ale roste podíl pracovníků, kteří mají technické nebo bezpečnostní vzdělání, případně bývalou zkušenost ze složek Integrovaného záchranného systému,“ potvrzuje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.
Důležité tak v současné době není tolik to, odkud lidé do ostrahy přijdou, ale jak nad svojí prací přemýšlejí. „Ostraha totiž neznamená svaly, ale hlavu – schopnosti jednat s lidmi, číst situace a udržet klid, když ostatní zmatkují,“ zdůrazňuje Nováková. A jak doplňuje Halbrštát, přesto stále zůstává tato profese stigmatizovaná a často podhodnocená. Nízká prestiž je však neoprávněná.
Lidé v ostraze dělají práci, kterou většina ostatních bere jako samozřejmost. Je ale dobré si uvědomit, že bez nich by dnes žádný obchod, kancelář, letiště ani logistické centrum nemohlo fungovat. Každý, kdo někdy zažil výpadek bezpečnostní služby, ví, jak zásadní jejich role je. Je to profese, která sice není vidět, ale když chybí, všichni to okamžitě poznají.
„Například před pár dny zachránili naši kolegové v obchodním centru Central Most život zákazníkovi, který na místě zkolaboval. Přežil jen díky rychlé a dobře podané první pomoci,“ uvádí jeden z mnoha příkladů Kateřina Nováková. O tom ale moc často bohužel slyšet není.
Řidičů je málo, trápí dopravce. Zájemce lákají na bonusy, mezery vyplňují Filipínci |
I proto existují iniciativy, které připomínají nenahraditelnou roli profese pracovníka ostrahy – od Mezinárodního dne pracovníků ostrahy (24/7) až po Týden uznání pracovníků ostrahy ve třetím zářijovém týdnu. Společným motivem je jednoduché „děkuji“ lidem, kteří se starají o to, abychom my ostatní mohli v klidu pracovat a žít.
Co s sebou nese práce na noční směny
A je zde ještě další zásadní věc, kterou mnoho lidí nevnímá. Velká část služeb se, podobně jako třeba u pracovníků úklidu, odehrává mimo běžnou pracovní dobu. U ostrah jsou ale noční služby navíc spojeny s monotónním dohledem, zvýšeným bezpečnostním rizikem, ze kterého mohou plynout konfliktní situace a zásahy. Vysoké jsou také nároky na bdělost v biorytmu, který tomu nepřeje. Noční režim se tak promítá do vyšší únavy, což může mít za následek častější krátkodobé absence kvůli nemoci. Dlouhodobě se to může promítat i do motivace zůstávat v oboru. Ale ne vždy.
Záleží na přístupu zaměstnavatele a také na každém jednotlivci. „V M2C se snažíme plánovat směny tak, aby měli lidé prostor na odpočinek a osobní život. Víme, že práce v nepřetržitém provozu není jednoduchá, a proto je potřeba toto brát v potaz,“ říká Kateřina Nováková a doplňuje: „V posledních letech navíc vidíme, že řada zaměstnanců bere noční směny i jako výhodu – například kvůli možnosti kombinovat práci s rodinnými povinnostmi. Je to individuální, ale když má člověk stabilní zázemí a dobře nastavený režim, může i práce v noci fungovat bez problémů.“
Jakou mzdu lze očekávat
Vezmeme-li v potaz, co vše se dnes od velké části bezpečnostních pracovníků očekává, mzdy tomu často neodpovídají. „Pracovník či pracovnice ostrahy si přijde v průměrně na 27 600 korun. Průměrná hrubá mzda v ekonomice ve druhém čtvrtletí letošního roku však činila 49 402 korun, medián pak 41 115 korun. Z toho je zřejmé, že ostraha zůstává výrazně pod republikovým průměrem,“ poukazuje na realitu Michal Španěl, manažer a datový analytik portálu JenPráce.cz. Dodává, že mzdy na těchto pozicích navíc rostou jen velmi mírně, u ostrahy meziročně průměrná mzda vzrostla o 6 procent.
Regionální rozdíly v této profesi nejsou až tak zásadní, rozhoduje spíš typ střeženého objektu než jeho poloha. „Logicky jiné požadavky jsou na člověka, který například monitoruje u obrazovky riziko krádeže v menším supermarketu a na ostrahu jaderné elektrárny, kde je potřeba zbrojní pas a dobrá fyzická zdatnost,“ uvádí příklad Halbrštát.
Začaly podnikat a dostaly punc „krkavčí matky“. Příběhy žen, které uspěly |
V závislosti na tom se liší také mzdy. V obytných objektech, školách nebo menších administrativních budovách se podle dat portálu JenPráce.cz průměr pohybuje kolem 25 tisíc korun hrubého. „Nejvyšší mzdy pak mají bezpečnostní pracovníci v průmyslových areálech, na letištích a v bankovních domech či obchodních centrech, kde odpovědnost i riziko zásahu zvyšují i odměnu. Ta se obvykle pohybuje mezi 30 tisíci až 33 tisíci korunami,“ uvedl Michal Španěl.
Jak je to s příplatky podle zákoníku práce
Na vyšší výdělek lze dosáhnout díky práci v noci, o víkendech či svátcích. Za tu totiž náleží zaměstnancům příplatek. „Všechny příplatky vyplácíme podle zákoníku práce,“ potvrzuje Nováková.
Samozřejmostí to ale všude není. V praxi mnohdy dodržování vyplácení příplatků závisí na typu zaměstnaneckého vztahu. „U kmenových zaměstnanců jsou běžné, ale v případě agenturního zaměstnání nebo práce na dohody je často jejich výše netransparentní. Navíc některé firmy je zahrnují paušálně do mzdy, což v praxi oslabuje jejich účel,“ upozorňuje Halbrštát.
Vysoká fluktuace je spíš pravidlem
To s sebou nese další negativní jev – a sice vysokou fluktuaci. Je jen mírně nižší než v úklidu (tam patří fluktuace k té nejvyšší na pracovním trhu). Rozhodujícími faktory je i zde výše mzdy, nepravidelná pracovní doba a fyzická i psychická náročnost. „Zaměstnanci často přecházejí mezi jednotlivými objekty nebo mění zaměstnavatele v rámci stejného segmentu,“ říká Jiří Halbrštát.
Například u společnosti M2C ale mají tým bezpečnostních pracovníků poměrně stabilní. „Fluktuace se v posledních letech pohybuje zhruba mezi 10 a 15 procenty, což je v našem oboru velmi dobré číslo,“ uvádí Kateřina Nováková a poukazuje na zajímavý moment: „Největší stabilizace nastala po období covidu – tehdy k nám přišlo mnoho lidí z jiných profesí, kteří hledali jistotu a mnozí z nich zůstali dodnes.“
Nabídka versus poptávka? Kvalitní lidé nejsou
Přesto platí, že získat kvalitní lidi do ostrahy není vůbec jednoduché – konkurence je totiž obrovská a uchazeči si díky tomu mohou vybírat. Segment trpí nedostatkem pracovní síly zejména pro noční směny a objekty se zvýšeným rizikem. Zájemci také často požadují vyšší mzdy, než jsou firmy ochotné akceptovat.
„Typickým uchazečem je v současné době muž nad 45 let, bez vyšší odborné kvalifikace, který hledá stabilní, ale nenáročnou práci,“ přibližuje realitu Jiří Halbrštát z ManpowerGroup a upřesňuje: „Zvláštní skupinou jsou vysloužilí policisté a vojáci, kteří díky výsluze nemají přehnaná mzdová očekávání a chtějí se v klidu dožít důchodu.“ A je tu ještě jedna zajímavost. Podle Kateřiny Novákové v posledních letech roste i počet žen, které se v této profesi uplatňují výborně.
