Sobota 6. června 2020, svátek má Norbert
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 6. června 2020 Norbert

Kvůli pandemii přišel o část svých příjmů. Umí to však překonat

aktualizováno 
Žil v Thajsku, na Srí Lance, ve Vietnamu a odtud odevšad psal svoji Travel Bibli. A nezůstalo jen u ní. Ve své další knize Travel Jobs cestovatel Matouš Vinš nabízí sto tipů, jak si na cestách vydělávat. Zároveň věří, že i přes koronavirovou krizi má práce na dálku budoucnost a smysl.

„Žiju svou prací a rád své zkušenosti předávám ostatním,“ říká mladý muž, který o svých cestách také píše, přednáší, natáčí i fotí. | foto: archiv Matouše Vinše

Firmy nabízejí zaměstnancům čím dál volnější podmínky. Home office, šest týdnů dovolené, neplacená volna, flexibilní pracovní dobu. To vše nahrává tomu, aby si lidé víc organizovali čas podle sebe. Co když však někdo sní o naprosté svobodě? Může pracovat výhradně na dálku?

V posledních letech je trendy být digitálním nomádem. Co to vlastně znamená?
Spojení původně označovalo lidi, kteří nemají stálý domov a svou práci si vozí s sebou. Přičemž jim stačí jen počítač a telefon. Dnes se tak označují všichni, kteří dlouhodobě spojují cestování a práci, i když jedou třeba jen na dva až tři měsíce v roce a jinak mají normálně stálý domov.

Koronavirová krize uzavřela hranice, cestování je mnohem složitější. Jak se vás to dotklo?
Narychlo jsem se musel vracet z Berlína a jen v březnu a dubnu zrušit dvě cesty do zahraničí. Tak jako tak jsem letos plánoval trávit většinu času objevováním Evropy, což myslím bude možné. Kvůli krizi jsem přišel o část svých příjmů, ať už v projektech spojených s cestováním, tak z workshopů a školení. V projektu X-Challenge, kterému věnuji většinu času, to chvíli vypadalo hodně černě, nakonec jsme ale věnovali spoustu energie přesunu více do online světa a myslím, že se to daří. Zároveň se opět ukázalo, jak je pro freelancery a podnikatele důležité nebýt závislý jen na jednom zdroji příjmu.

Jste nyní stále v České republice?
Ano, a jsem za to rád. I u nás je spousta nádherných míst k objevování a teď je na to ideální čas.

Určitě máte kontakty i s dalšími digitálními nomády, vyměňovali jste si nějaké zkušenosti, jak přežít pandemii?
Jsem v kontaktu s několika blízkými přáteli nomády, které pandemie ovlivnila, obecně nám hlavně na začátku krize myslím nejvíce pomohl společný čas (i když jen skrz videohovor) a vzájemné uklidnění. Třeba Adam Marčan z Naučmese.cz řešil, jak z projektu, který stál téměř výhradně na „offline“ kurzech udělat i plnohodnotnou platformu pro webináře a zajistit tak příjmy jak lektorům, tak i celému týmu Naučmese. Na začátku to vypadalo téměř jako nemožný úkol, nakonec se to ale až překvapivě rychle povedlo.

Myslím, že nám v jakékoli krizi hodně pomůžou i zkušenosti ze světa. Na cestách každý řešíme spoustu nečekaných situací a musíme se umět přizpůsobit, což se teď bohatě zúročilo. Zároveň víme, že ke spokojenému životu nepotřebujeme příliš materiálních věcí, spousta nákladů se také dá vyřešit přesunem do výrazně levnější lokality. Oproti rodinám s hypotékou, autem a dalšími závazky tak máme přizpůsobení se situaci jednodušší.

Ve své knize Travel Jobs prezentujete 135 způsobů, jak si vydělávat na cestách. Které z nich jsou nejčastější?
Existují dvě hlavní skupiny. Do první patří lidé, kteří pracují na počítači a práci si vozí s sebou. Tam jde nejčastěji asi o programátory, webové vývojáře, grafiky, marketéry, textaře a překladatele. Pak je tu ale spousta lidí, kteří si práci hledají na místě. Sem se pak řadí všechny práce v sadech, na farmách či vinicích nebo třeba au-pair.

Matouš Vinš (25)

  • Cestovatel, kreativec, publicista, autor knih Travel Bible a Travel Jobs a spoluzakladatel projektu X-Challenge. 
  • Zároveň školí firmy i jednotlivce v tématech, které pomáhají efektivní práci na dálku a z domu.
Matouš Vinš

S jakými nejbizarnějšími profesemi jste se u cestovatelů setkal? Mě zaujala soukromá psí chůva.
Hodně mě překvapil třeba člověk, který řeší barevnou postprodukci pro jednu australskou filmovou společnost. To je jedna z činností s největšími nároky na výkon počítače, přenos potřebných dat a kvalitu monitoru. Díky obrovskému pokroku v technologiích je to ale možné. A pak mě dostala online vědma. Napadlo by někoho, že se dá v klidu živit věštěním přes internet?

Kdo pracuje čistě na počítači, má dveře do světa jistě otevřenější než ten, kdo se živí rukama?
Když nepočítám Evropskou unii, má to rozhodně jednodušší. Pokud stále pracuje pro svou „domovskou“ firmu, většinou po něm nikde nebudou chtít pracovní víza. Hlavně pro mladé ale existuje spousta možností takzvaných Work&Travel víz, díky kterým můžete v dané zemi rok až dva pracovat a do toho cestovat. A právě tady se šikovné ruce hodí. Třeba v Austrálii byla po všech, kdo něco dokážou rukama, vždy hodně velká poptávka. V rámci EU jsou pak dveře otevřené všem. I tady platí, že „zlaté české ručičky“ mají dobrou pověst a řemesla začínají být stále víc ceněná.

Myslíte, že poptávka po „zlatých českých ručičkách“ bude stejná i poté, co skončí pandemie a uvolní se opět hranice?
Nechci si hrát na jasnovědce. Nikdo pořád moc neví, co bude za několik měsíců, natož let. Sám ale věřím, že Češi jsou úžasně schopný a přizpůsobivý národ a své místo na světě si opět najdeme. Už jsme to v historii dokázali mnohokrát.

Změní covid-19 možnosti vydělávat si na cestách?
Minimálně dočasně se bohužel omezí možnosti získání pracovních víz. Státy se budou v první řadě snažit zajistit práci vlastním občanům. Práce online bude, ale myslím na druhou stranu o to jednodušší. Spousta firem zatím práce na dálku neumožňovala jen proto, že se báli nedostatečné produktivity nebo neměli nastavené procesy. Teď ale byli nucení si online spolupráci otestovat a z toho, co zatím vím, se ukazuje, že spolehliví a schopní zaměstnanci zůstávají spolehliví, i když pracují mimo kancelář. Firmy zároveň budou řešit, jak se zbavit zbytných nákladů, a přesun části lidí z kanceláří domů může ušetřit spoustu peněz.

Jak může zaměstnanec přesvědčit zaměstnavatele, že i práce na hlavní pracovní poměr se dá vykonávat na dálku?
Pokud kolem sebe nemáte kolegy, kteří už ukázali, že to funguje, je asi nejlepší mu to ukázat sám. Začít s home office pár dní v týdnu by nemělo být tak náročné, začíná to být běžné ve většině firem. Stačí nějakou dobu ukazovat, že jste mimo kancelář minimálně stejně efektivní jako v ní. Zároveň je fajn se takto postupně naučit pracovat v různých prostředích a možná v jiném denním rytmu. Další krok může být třeba týden pracovat z jiného českého města – rozumný důvod se vždycky najde. A když i v tom případě probíhá vše v pohodě, neměl by být problém vyrazit na nějakou dobu do jiného státu Evropské unie. Tam se vám pořád kdokoliv dovolá a můžete se rychle vrátit. Když pak šéfovi zmíníte Thajsko nebo Mexiko, bude na vás pořád sice koukat jako na blázna, můžete mu ale racionálně vyvrátit obavy.

Nejedna firma se bude bát ztráty kontroly nad svými lidmi.
To už je o nastavení vnitřních procesů ve firmě. Zaměstnanci obecně nesnášejí, když jim šéf neustále stojí za zády, takže určitá míra autonomie většinou přináší výrazně lepší produktivitu. Navíc podle posledního reportu OWLLabs o práci na dálku, kde zpovídali tři tisíce respondentů z 23 států, mají firmy umožňující práci mimo kancelář o 25 procent nižší fluktuaci zaměstnanců. Jen je potřeba umět dobře komunikovat a včas podchytit problémy. Občas pomáhám malým firmám vhodné projektové a procesní řízení pro práci na dálku nastavit a jen výjimečně jde o nějaké zásadní změny. Většinou stačí doladit detaily, naučit se používat vhodné nástroje a uvědomit si vzájemně, co je pro všechny strany v komunikaci důležité.

Sám máte ve své firmě tým řízený čistě online. Jste výjimkou? Co vám pomáhá k efektivnímu chodu podnikání?
Výjimkou určitě nejsme, podle už zmíněného reportu OWLLabs funguje 16 procent firem výhradně na dálku. Ohromně pomáhá upřímnost a to, že všichni vědí, že je v pořádku dělat chyby. Jen je potřeba o tom dát někomu vědět a společně najít způsob, jak příště stejné chybě zabránit. Zároveň považuji za klíčové jasně komunikovat hodnoty, vizi a dlouhodobé směřování firmy. Pak mohou všichni fungovat hodně samostatně.

V době pandemie začaly z domova pracovat tisíce lidí. Jak se ukázalo, home office nezvládne každý, co je podle vás úskalím takové práce?
V první řadě se podle mě ukázalo něco, před čím jsem vždy varoval firmy, kterým jsem práci na dálku pomáhal zavádět. Pokud zaměstnance práce nebaví a nenaplňuje v kanceláři, doma to bude ještě mnohem horší.

Komunikace online navíc nemilosrdně ukazuje všechny nedostatky v řízení firmy, interní komunikaci, rozdělení kompetencí a zodpovědnosti nebo zadávání úkolů. Při osobním setkávání se spousta věcí vyřeší tak nějak mezi řečí. Online je potřeba být mnohem strukturovanější a disciplinovanější. Z mojí zkušenosti taková změna může u firem, které práci na dálku nikdy neřešily, trvat měsíce, u velkých firem i roky.

Poslední, hodně zásadní věc při home office, je umět si držet pracovní rutinu a soustředění. Souvisí to s prostředím na práci, omezením vyrušování, pravidelným režimem a nějakým drobným rituálem pro „příchod“ i „odchod“ z práce. Vše z toho se dá postupně naučit, jenom to chvíli trvá.

Jenomže doma u počítače najednou řada lidí zjistí, že u něj sedí od rána do večera.
Ano, spousta lidí při přechodu na home office pracuje až moc – nedokáží se od práce v danou hodinu odtrhnout, nebo na ni alespoň celý zbytek dne myslí. Ideální je mít proto pro práci vyhrazenou samostatnou místnost, kde se můžete zavřít před dětmi a kde zároveň můžete alespoň symbolicky nechat své pracovní starosti a povinnosti. Když to není možné, hodně pomůže coworking, nebo klidně sdílená „kancelář“ u přátel doma, kteří místnost navíc mají k dispozici.

V rodinách, kde zůstávají doma děti i oba rodiče, je důležité si jasně rozdělit kompetence a vyhradit si bloky času, kdy může alespoň jeden soustředěně pracovat. Neustálé přepínání mezi rolemi rodiče, zaměstnance nebo podnikatele a hospodyně téměř nemá šanci fungovat. Osm hodin denně na práci si oba asi nemají šanci utrhnout, vždy bude potřeba hledat nejméně bolestivé řešení, minimálně dočasně v aktuální situaci.

Přibývá v Česku lidí, kteří pracují mimo sídla a pobočky firem?
Rozhodně. Hlavně díky obrovskému nedostatku volných lidí na pracovním trhu posledních pár let spousta firem pochopila, že bez práce na dálku nemají moc šanci. Málokdo v kreativních a IT profesích se dnes bude stěhovat za prací třeba do Zlína, kde firma sídlí. A spousta Zlíňáků už pravděpodobně pracuje pro firmy odjinud, takže sotva budou chtít chodit každý den do kanceláře zlínské firmy. Nehledě na to, že firma se vzdálenými zaměstnanci ušetří pěkné peníze na kancelářích. Současná situace tomu nahrává ještě víc.

Digitální nomádství je také spojováno s termínem slow travelling, tedy pomalého cestování. Co si pod tímto pojmem představit?
Pomalé cestování je o svobodě, nastavení mysli a životě bez spěchu a stresu. Na chvíli se zastavíte a začnete si užívat drobné detaily kolem sebe. Necháte místo, kde zrovna jste, vyprávět svůj příběh. Stihnout méně znamená často prožít více. A u dlouhodobého cestování to platí dvojnásob. Najednou nejde o to, vidět co nejvíc památek nebo atrakcí za co nejkratší dobu, ale hlavně o hlubší pochopení místní kultury a navázání nových přátelství.

Najde si člověk v zahraničí vůbec dostatek motivace k práci? Zvlášť když bydlí třeba na pláži?
Pokud ji těžko hledá už doma, bude to v zahraničí o to těžší. Ovšem podle výzkumu portálu Flexjobs se 66 procentům lidí při práci mimo kancelář zvýšila produktivita. Sám jsem toho příkladem: v zahraničí mi odpadá pokušení se místo práce věnovat kamarádům. Na cestách mám svou jasnou rutinu, organizuju si čas na úkoly a čas na objevování. Pomáhá mi i vědomí toho, že bez práce nebudou peníze, a tedy ani další cestování.

Které nástroje pomáhají s prací ze zahraničí nejvíce vám?
V první řadě závisím na kvalitním a spolehlivém počítači. Dále mi pomáhají hlavně kalendář, aplikace Basecamp na řízení týmů, FaceTime a Google Meet na volání a veškerý software, který potřebuji na samotnou práci. Zároveň nedám dopustit na pořádná sluchátka s aktivním potlačením hluku.

Považujete práci na dálku jen za aktuální módu, nebo za trend budoucnosti? Jak to vnímáte z pohledu koronavirové krize?
Jestli se nic zásadního nezmění v současném směřování pracovního trhu a technologií, vidím práci na dálku jako trend, který bude ještě dlouho růst. Ani ne tak proto, že by lidi chtěli ve velkém pracovat odněkud z druhého konce světa. Troufám si ale říct, že většina lidí – obzvlášť s rodinou – upřednostní život v domku na malém městě, pokud zároveň budou dostávat stejné peníze, jako kdyby pracovali v metropoli. Podle statistik OWLLabs už před pandemií 52 procent zaměstnanců na celém světě pracovalo alespoň jednou týdně z domova. A Evropa už v tomto trendu doháněla Ameriku, kde je číslo dlouhodobě nejvyšší.

Autoři:
  • Nejčtenější

Šest důvodů, proč někteří lidé nikdy neuspějí

V pojetí toho, co znamená úspěch, se ani moudří lidé většinou zcela neshodnou. Větší shoda panuje v chápání neúspěchu....

Ministerstvo si prokleplo finanční gramotnost Čechů. Zjištění jsou i překvapivá

Exkluzivně Češi začínají myslet do budoucna a stále víc lidí začíná spořit, většinou ale konzervativně. Sestavování domácího...

Pandemie se promítla i do zaměstnaneckých benefitů. Firmy některé zrušily

Před pandemií byla zaměstnanost rekordní a firmy se snažily zaměstnance nalákat a udržet množstvím benefitů. Vymýšlely...

Nezapomeňte na daň z příjmu. Opozdit se s odloženou platbou vyjde draho

Letos se mohou poplatníci daně z příjmů opozdit s podáním přiznání i platbou daně až o tři měsíce, tedy do 1. července...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Výrobní družstva nejsou passé. Úspěšná mohou být i dnes

Jsou největším tuzemským výrobcem čistících přípravků pro domácnost s ročním obratem 100 milionů korun. Přesto nejde o...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

  • Další z rubriky

Urvěte si brigádu. Právě teď je nejlepší čas

Tak nízkou nabídku jarních brigádnických míst personální agentury nepamatují. Opatření kvůli pandemii koronaviru...

Pětadvacet let byl ajťák. Od loňska podniká a jeho chléb už znají ve světě

Učí lidi péct chleba a prodává kvásek. Epidemie jeho podnikání neublížila, spíše naopak. „Myslím, že chléb jako...

Kanceláře po koronaviru: šachovnicově uspořádané stoly i huddle rooms

Karanténa skončila, řada firem tak začíná své lidi přesouvat z home office zpět do kanceláří. To si ovšem v nejednom...

Jak přežít návrat z home office zpět do práce? Chce to přípravu

Koronavirová pandemie změnila mnohým profesím pracovní život. Tisíce lidí poznalo, jaké to je pracovat z domova. Teď se...

Najdete na iDNES.cz