Když jde žena na mateřskou, zpravidla v práci odevzdá notebook, mobil a e-mailovou adresu. Proč? Vždyť ztratí kontakt s kolegy a přijde o veškeré informace z oboru. „Chování mnohých firem vůbec nedává smysl. Když si takové ženy udrží, využijí během péče o dítě jejich potenciál, výrazně ušetří. A po pár letech se jim vrátí kompetentní zaměstnanec, který se může okamžitě zapojit,“ diví se i Lucie Bášová.
Ta se svou kolegyní Kristýnou Cejnarovou před pár lety založila platformu MUMDOO, jež se věnuje postavení matek v zaměstnání a snaží se propojit potřeby společností a možnosti žen starajících se o děti. „Ale flexibilita v práci není téma jen pro maminky na rodičovské, nýbrž také pro lidi, kteří pečují o nemocné rodiče, mají krátce před důchodem, kvůli zhoršenému zdraví nemohou pracovat na full time, ale i pro takové, již se věnují sportu či vedou skautský oddíl... možností je spousta,“ vyjmenovává Kristýna Cejnarová.
MUMDOODvě bývalé kolegyně z nadnárodní korporace Kristýna Cejnarová a Lucie Bášová se při mateřské snažily najít práci odpovídající jejich specializaci a volné kapacitě, ale rychle narazily. Nenechaly se však odradit a místo toho vybudovaly projekt MUMDOO, který pomáhá efektivněji zapojit maminky tam, kde jich je nejvíc – ve velkých firmách. Lucie Bášová má za sebou čtyři roky praxe v digitálním marketingu. Je mámou jedné temperamentní holčičky a jejího mladšího brášky. Jako holka z Jeseníků se nejradši toulá po horách s batohem. Kristýna Cejnarová čtyři roky studovala v Bostonu, poté pracovala pět let v marketingu ve firmě FMCG. Je mámou dvojčat, miluje cestování, hlavně do Asie a Itálie. |
Jak vás napadlo založit MUMDOO?
Lucie Bášová: Pracovaly jsme spolu v nadnárodním korporátu. Poté jsme odešly na mateřskou, těsně před covidem. Byly jsme doma, izolované, stýskalo se nám po práci.
Kristýna Cejnarová: Já se v roce 2021 starala o dvojčata a hledala flexibilní úvazek na 10 hodin týdně jako seniorní markeťačka. Bez úspěchu. A tak jsme si na procházce s kočárkem řekly, že spousta našich kamarádek má podobný problém, proto založíme marketingovou agenturu.
Lucie Bášová: Jenže zájem byl obrovský! V Česku mívají ženy první dítě kolem 30. roku věku, to znamená, že mají už minimálně pět let zkušeností z práce, které je možné využít. Dnes máme v databázi na 3 500 kontaktů. A všechny tyto ženy jsou připravené pracovat na nějaké zakázce ze svého oboru. Firmám stačí zadat poptávku na webu.
Prověřovaly jste jejich kvalifikaci?
Kristýna Cejnarová: Maminky poslaly životopis, vyplnily test, abychom viděly, že jsou to opravdu odbornice, a udělaly jsme telefonický pohovor, takže evidujeme jenom prověřené pracovnice. Rekvalifikace neděláme, vyžadujeme profesní zkušenost.
Řídit cestovku a zároveň být mámou tří dětí? Jde to, říká Nicole Etemike |
Lucie Bášová: Často se hlásily ženy z velkých firem, divily jsme se, že by to takové podniky neměly podchycené. Ale skutečně, se zkrácenými úvazky moc nepracují. Tak jsme si řekly, že je to naučíme.
Odvážný plán. Daří se to?
Kristýna Cejnarová: Pomalu.
Lucie Bášová: Je to těžší, než se zdá. Přitom je samozřejmě výhodnější, když firma zadá projekt někomu, koho už našla, kdo zná kolektiv, kdo tu práci umí, než aby ho nahrazovala brigádníky či studenty, které musí najmout, proškolit, všechno jim vysvětlit...
Kristýna Cejnarová: Argumentem firem je nejčastěji byznys: junior, který bude sedět od nevidím do nevidím v kanceláři, je pro ně lepší než matka, jež je doma s dítětem a zvládla by to lépe. Kdyby projekt rozdělily mezi dvě takové pracovnice, měly by to snáz.
Co se s tím dá dělat?
Lucie Bášová: Mluvit o tom. V roce 2023 jsme sesbíraly tisíc odpovědí na jednoduchý dotazník, kde jsme se ptali rodičů, jak pracují a jak by chtěli pracovat. Odpovědi byly na trhu tak ojedinělé, že nám otevřely dveře na MPSV i k dalším partnerům, s nimiž spolupracujeme dodnes.
Kristýna Cejnarová: O rok později jsme podobný výzkum udělaly znovu, tentokrát jsme shromáždily 10 000 odpovědí od rodičů dětí do čtyř let věku, což už je slušný počet. Získaly jsme tak srovnání regiony versus Praha, město versus vesnice, podle dosaženého vzdělání...
Makají s plným nasazením, ochotně a zadarmo. Co z toho ti dobrovolníci mají? |
Co z něho vyplynulo?
Kristýna Cejnarová: Že 93 procent rodičů chce pracovat, ale pracuje jen každý druhý. Pouze jedna čtvrtina pracuje pro svého zaměstnavatele, zbytek jde ke konkurenci, nebo začne z donucení podnikat mimo obor. Že 80 procent maminek potřebuje finance, aby zabezpečily rodinu, mnohé to táhnou jen z rodičovské. Velmi málo žen má pro dítě pravidelné hlídání. A jen jedna desetina je spokojená s komunikací se zaměstnavatelem.
Neměly by si ženy o zkrácené úvazky samy říkat? A nebudou pak vypadat jako krkavčí matky?
Lucie Bášová: Vždyť nechceme dávat děti po šestinedělí do jeslí! Vždy záleží na preferencích a možnostech rodiny. Žena si to napřed musí obhájit sama před sebou, u partnera, ve firmě a pak také u okolí. K tomu je potřeba motivace a některým to za to prostě nestojí.
Kristýna Cejnarová: Zaměstnanci se nechtějí hádat s HR, nebouchnou si do stolu, nevěří si. Měli by přijít s tím, že to mají vymyšlené a zaměstnavatel to musí jen odsouhlasit. Přístup je třeba změnit na obou stranách.
Lucie Bášová: Nedávno jsme spustili kampaň Mámy to chtějí taky, čímž myslíme ty zkrácené úvazky, smlouvy na DPČ a DPP, práci na dálku. Shromáždily jsme příběhy žen, které toho dosáhly, a chceme inspirovat ostatní, aby si říkaly o to, na co mají ze zákona právo.
Flexibilita je zaklínadlem pracovní doby pocovidové. Proč se jí někteří zaměstnavatelé tak brání?
Lucie Bášová: Je jasné, že některé pozice se nedají dělat napůl ani na home office a člověk prostě musí být v práci. Na druhou stranu tam, kde to jde, by zaměstnavatelé mohli dávat na výběr. Místo toho ale tlak na návrat do kanceláří v poslední době sílí, firmy mají pocit, že lidé nebudou doma tak výkonní jako v kanceláři. Pokud ovšem svým zaměstnancům nevěří, vytvářejí toxické prostředí.
Hrozil i rozvod, firma je jako další dítě, říkají manželé o rodinném zlatnictví |
Kristýna Cejnarová: Nikdo neříká, že musí mít hned všichni pružnou pracovní dobu, ona nucená home office samozřejmě každému nevyhovuje, ale je třeba mít možnost volby a někde začít. Navíc podle průzkumů nabídka flexibility ze strany firmy o 20 procent snižuje fluktuaci, zaměstnavatel si jí pojistí dobré pracovníky. A na pozice s flexibilní pracovní dobou obvykle reaguje dvakrát víc kandidátů.
Pomohla v tomto takzvaná flexibilní novela zákoníku práce?
Lucie Bášová: Ano, přinesla důležité změny, snad na ně budoucí vláda naváže. Dobré je, že se navýšil limit hodin pro děti ve skupince, rovněž jako to, že matka může vykonávat stejný typ práce u svého zaměstnavatele, to se hodně obcházelo. Pomohlo by i zvýšení slevy na zkrácený úvazek – politické strany to měly ve volebních programech, doufáme, že to dodrží.
Kristýna Cejnarová: Neustále se řeší nedostatek míst ve školkách. To se nejspíš změní, až teď nastoupí slabší ročníky. Matkám to musí dávat ekonomický smysl: když platí soukromou školku, která stojí víc, než vydělají, pak se do práce nepoženou a raději zůstanou doma.
Jak jsme na tom ve srovnání se světem?
Lucie Bášová: Velmi špatně, data z léta ukazují, že podíl zkrácených úvazků se v tuzemsku zvedl z šesti procent na 9,5, zatímco průměr Evropské unie je mezi 18 a 20 procenty. V Nizozemsku pracuje 75 procent žen na zkrácený úvazek, u nás pouze 14.
Kristýna Cejnarová: Třeba ve Skandinávii chodí na rodičovskou oba rodiče, muž bývá s dětmi doma několik měsíců. Sdílená péče o děti je velmi důležitá. Otcové už dnes nejsou jen chlebodárci, také chtějí trávit čas s dětmi. A když žena nepracuje, muž se musí mnohem víc otáčet, aby rodinu uživil.
